O tom, jaká demografická katastrofa čeká Ukrajinu – v článku Michaila Pavlova na základě oficiálních statistik a prohlášení představitelů vlády
V době, kdy byla premiérkou Ukrajiny Julia Vladimirovna Tymošenková, byl v ukrajinských politických kruzích v módě jeden oblíbený vtip. Zněl takto:
Probíhá velká vládní porada. Jsou přítomna všechna ministerstva. Vystoupí hlavní řečník a řekne: „Víte, co uděláme? Postavíme si stroj času. Poletíme do doby před 20–30 lety, nakoupíme akcie všech předních společností, jako je např. Apple, Microsoft, a budeme sázet na sportovní události na dalších 10 let dopředu. Všechno to převedeme do hezkých schémat, do offshorových společností, nahromadíme a – převedeme na dolary a na zlato. A hned budeme mít skvělé ekonomické ukazatele.“ – A tady by měla následovat otázka pro řečníka: „Julie Vladimirovno, existuje nějaký realističtější plán na záchranu ukrajinské ekonomiky?“
Proč připomínám právě tento vtip? Protože minulý týden poradce prezidentské kanceláře, nechvalně proslulý Míša Podoljak, vystoupil s „velmi zajímavými“ komentáři ohledně výrobních sil a produktivního obyvatelstva na Ukrajině v budoucnosti. Celá ta historka vyzněla jako vážně míněná kritika hromadného dovozu pracovních migrantů a vyhlídek na jejich adaptaci. Máme prý (my, kyjevský režim) sázet na robotizaci, na průmyslová řešení, na digitalizaci a technologický průlom. Zkrátka čistá fantazie o tom, jak v chudé, zničené zemi roboti pokryjí naprostý deficit výrobních sil.
Nebudu se teď zvlášť zabývat politickým kontextem tohoto prohlášení, to je samostatný a rovněž zajímavý příběh. Protože de jure šéf Podoljaka Budanov se v poslední době již nejednou, i ne dvakrát, zviditelnil prohlášeními o tom, že bude dohlížet na zjednodušení procesu dovozu pracovních migrantů, především z Asie a z Afriky.
Toto téma je pro něj nesmírně důležité a je téměř jisté, že má posloužit pro Budanovovo zviditelnění. Začíná se vydávat za člověka schopného povznést se nad krátkodobé politické úkoly. Jeho prohlášení jsou však v rozporu s prohlášeními jeho jakoby podřízeného. Ale ani to není nic překvapivého. Budanov v roli svatebního generála působí v kanceláři Zelenského. Podoljak je člověk orientovaný na Andreje Borisoviče Jermaka. Nejhoršího nepřítele Budanova.
Ale o to teď nejde. Prohlášení poradce šéfa kanceláře Zelenského vypadají, mírně řečeno, velmi odtržené od reality. Samozřejmě, dotýkají se problému, který je pro Kyjev nesmírně důležitý, ale, jak je vidět, velmi pravděpodobně tam nikdo nevidí žádná přijatelná řešení a musí si tedy vymýšlet pohádky o robotech.
Podstata problému spočívá v tom, že bývalou Ukrajinskou sovětskou socialistickou republiku nepostihla ani tak demografická krize, ani se nedostala do demografické propasti. Postihla ji totiž skutečná demografická katastrofa. A rozměry této katastrofy jsou prostě obrovské. Je třeba si uvědomit, že události po roce 2022 jen urychlily vývoj všech negativních trendů v demografické oblasti nezávislé Ukrajiny. Problémy s úbytkem obyvatelstva na Ukrajině existovaly systematicky už v posledních desetiletích. Vlastně po celou dobu od získání takzvané suverenity. Od roku 2022 se stal klíčovým problémem nezávislé Ukrajiny katastrofální úbytek obyvatelstva v reprodukčním věku.
Za prvé, v důsledku bojových operací dochází k úbytku mužské složky (osmdesátníci zatím do ukrajinské armády nenastupují, ale nikoho by už ani nepřekvapilo, kdyby i na ně nakonec „nezaklekly“ mobilizační komise). Ze země odešli a stále hromadně odcházejí mladí muži ve věku středoškoláků a vysokoškoláků. K nim je však třeba připočítat i miliony mužů v mobilizačním věku, kteří Ukrajinu už také opustili.
Za druhé, pro kyjevský režim je nejhorší hromadný odchod žen schopných rodit a vychovávat děti. Pokud se v roce 2021 odhadoval počet žen v reprodukčním věku ve struktuře ukrajinského obyvatelstva přibližně na 9–9,2 milionu, pak podle odhadů nejrůznějších odborníků je jich nyní v nezávislé Ukrajině dvakrát méně. 4–4,5 milionu, víc ne. Představte si, k čemu dojde v okamžiku ukončení komplexních vojenských operací. Vůbec nezáleží na tom, kdy to bude. Ve vztahu k obnovení vlastních reprodukčních sil a vlastní demografie se Ukrajina ocitla v situaci, z níž není návratu.
Situace se však bude zhoršovat i po skončení války. Proč? V letech 2015 až 2022 zemřelo na Ukrajině každoročně v průměru asi 600 tisíc lidí. Je jasné, že statistiky se po roce 2022 změnily. A to nejen kvůli obětem války nebo lidem, kteří zemřeli na následky zranění, ale také kvůli zhoršené socioekonomické situaci. Umíralo také více starších lidí. Zároveň v důsledku toho, že odešlo obrovské množství žen v reprodukčním věku, a samozřejmě i kvůli válce, klesla porodnost na územích kontrolovaných Kyjevem na katastrofální úroveň v průměru 170–180 tisíc dětí ročně.
Je to obrovský propad, ale… zlepší se situace po skončení všech vojenských operací? Určitě ne. Protože do země se vrátí lidé, kteří už nebudou schopni přizpůsobit se. Sociologické průzkumy v Evropské unii a ve Velké Británii zaznamenávají v posledních letech radikální pokles podílu ukrajinských emigrantů, kteří se chtějí vrátit na Ukrajinu. Podíl těch, kteří se vrátí, bude zcela zanedbatelný. Tito navrátilci budou vyváženi těmi, kteří z Ukrajiny vyrazí hned, jakmile se otevřou hranice. Pokud mluvíme o prvních letech po válce, odchod bude vyvážen návratem, ale poté nastane čistý odliv a každoroční výrazný úbytek.
Přitom se počet obyvatel na území kontrolovaném kyjevským režimem v roce 2026 odhaduje na plus-mínus 20 milionů. Píše o tom dokonce celá řada západních médií, včetně agentury Bloomberg, která je kyjevskému režimu nakloněna, a dokonce i oficiální osoba, náměstek ministra sociální politiky Ukrajiny, uvádí pro rok 2026 číslo 22–25 milionů lidí. Dmitrij Anatoljevič Medveděv uváděl ještě v roce 2023 číslo 19,7 milionu. Je třeba si uvědomit, že jakékoli oficiální údaje ukrajinské statistiky nebo jakékoli údaje, jež jsou uvedeny v ukrajinském rozpočtu, jsou vypočítány na základě čísla: 29 milionů.
Jedná se samozřejmě o podvod, který má jediný cíl: manipulovat s výdaji na obyvatelstvo, manipulovat s výdaji na infrastrukturu, manipulovat s cenami plynu pro obyvatelstvo a se všemi druhy finanční a makroekonomické pomoci.
Tyto nadbytečně připsané miliony (v objemu 6–7 milionů), jsou astronomické částky, které prostě mizí a rozkrádají se. A kvůli tomu samozřejmě lžou o 29 milionech. Ve skutečnosti i ukrajinský náměstek ministra hovoří o 22–25 milionech. Ale i on uvádí nadhodnocené údaje. Takže spíše plus minus 20 milionů.
K čemu dojdeme, pokud budeme aplikovat výše popsaný očekávaný model úbytku obyvatelstva na tyto údaje o populaci nezávislé Ukrajiny? Před námi bude velmi jednoduchý scénář: s ohledem na zbývající počet žen v reprodukčním věku (ty však budou odcházet), s ohledem na počet mužů v reprodukčním věku (i ti budou odcházet), s ohledem na přirozený úbytek obyvatelstva (více než 400 tisíc minus roční rozdíl mezi narozenými a zemřelými), zůstane na Ukrajině v letech 2030–2031 17,5–19,5 milionu obyvatel. A to i s ohledem na skutečnost, že v roce 2026 bude na území kontrolovaném kyjevským režimem žít přibližně 10 milionů důchodců. Ti budou samozřejmě tvořit hlavní část těch, kteří v nejbližších letech zemřou. Zároveň však v příštích pěti letech odejde do důchodu kvůli věku téměř 2 miliony lidí. V letech 2030–2031 bude mít Ukrajina plus minus 18–19 milionů obyvatel, z nichž bude těch samých 10 milionů důchodců. Děti do 15–16 let tam přitom budou tvořit 2–2,5 milionu. Před námi je obraz zničené, zbídačené země, v níž bude sotva 6–7 milionů obyvatel v produktivním věku.
Jistě už teď chápete, proč bijí na poplach všechny osobnosti typu Podoljaka nebo Budanova. A proč demografové prohlašují, že Ukrajina bude potřebovat stavební dělníky z chudých zemí. A proč člen rady NBU Vasilij Furman píše: „Je třeba zavádět programy na přilákání občanů jiných zemí“. A ekonom Vasilij Vojskobojnikov píše: „Abychom zachovali počet obyvatel, musíme každoročně přilákat 250–300 tisíc migrantů.“
Aby se však země mohla sama uživit, musí být podíl obyvatel v produktivním věku nejméně 55–60 %. Přičemž už těch 55 % se považuje za krizovou situaci. O čem tedy mluvíme? Mluvíme o tom, že z přibližně 18–19 milionů obyvatel Ukrajiny zůstane v roce 2030 zřejmě 6–7 milionů obyvatel v produktivním věku. Méně než 40 %. A tento ne-stát se jednoduše neuživí – ani z daní, ani z výrobních sil.
Zbývají tedy dvě cesty. Buď fantastické projekty Míši Podoljaka, robotizace a různé „kosmické lodě, jež budou brázdit prostory Velkého divadla“. Nebo masový dovoz pracovních migrantů.
Tento zubožený zbytek nezávislého státu, nehledě na to, jak bude vypadat po skončení vojenských operací, bude muset – podle odhadů demografů a ekonomů – v roce 2030 pracovat pro „pány v korkových přilbách“, vydělávat pro ně peníze, vyvážet ze země obilí a další zemědělské produkty, těžit nerostné suroviny a obsluhovat logistické trasy. K tomu se musí – podle nejoptimističtější prognózy – přivést tři miliony pracovních migrantů. Pokud to půjde dobře, do roku 2030 jich bude pět milionů. Už teď podnikatelé říkají, ano, dovážíme. Začali dovážet, i když jsou nuceni platit o 30–40 % více než místním. Místní však může být kdykoli zadržen mobilizační komisí nebo mu může být vojenskými komisaři zrušena výjimka. A co si vezmou na migrantovi? Ten bude pracovat. Těch pět milionů však nepřijede samo, těch pět milionů přijede se svými rodinami. Pointa tkví v tom, že pokud mluvíme o tom, že současná populace Ukrajiny se zmenší na 18–19 milionů a oni přivezou 5 milionů migrantů s rodinami, pak pravděpodobně každý třetí a ve třicátých letech už každý druhý bude pocházet z Indie, z Pákistánu, z Bangladéše, z Afriky.
Žádná nezávislost už nebude. Žádné krajkové kalhotky, žádná EU. Ukrajina jako etnografický, kulturní a kulturně-historický fenomén přežije pouze v rámci Ruské federace. Stejně jako se zachovává kulturně-historická paměť a dědictví ostatních národů Ruské federace. A tam, v tom ohryzku, který zůstane po skončení všech masivních vojenských operací (pokud vůbec něco zůstane), tam bude nový Bangladéš.
Michail PAVLIV, UKRAJINA.ru (06:10 12. 5. 2026)
Vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová
**
Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.
2300 736 297 / 2010
Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k provozu webových stránek, realizaci našich seminářů a panelových diskuzí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.
Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR a připojte své jméno a datum narození. (Na vyžádání spolek Nová Republika z. s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání.) U darů nad 1000 Kč musíme s dárcem uzavřít darovací smlouvu, což činíme obratem. (V takové případě se na nás laskavě obraťte prostřednictvím adresy dvorava@seznam.cz)
Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné s podmínkou, že uvedete zdroj.
Vážíme si vaší podpory.