Osamělost není jen nepříjemný pocit nebo problém několika osaměle žijících seniorů. Podle odborníků představuje významné zdravotní i společenské riziko, které může zkracovat život, zvyšovat pravděpodobnost infarktu, demence či depresí a zároveň měnit podobu společnosti. Vyplynulo to z kulatého stolu o samotě a osamělosti, který se uskutečnil minulý týden v horní parlamentní komoře pod záštitou senátorky Daniely Kovářové (BEZPP) z Ústavně-právního výboru. Lékaři, sociologové a politici varovali, že se z osamělosti stává jedna z největších společenských výzev současnosti.
Debatu otevřela senátorka Kovářová, která upozornila, že osamělost se stává jedním z charakteristických jevů současné západní společnosti. Položila otázku, zda stále platí aristotelská představa člověka jako společenského tvora, nebo zda vzniká nový typ člověka, který většinu života tráví v online prostředí a bez potřeby hlubších mezilidských vztahů. Senátorka proto míní, že je zcela na místě debata nejen o zdravotních, ale také o právních a společenských důsledcích rostoucí osamělosti a o tom, jakou roli může sehrát stát při pomoci nejohroženějším skupinám. Předseda ústavně-právního výboru Senátu Tomáš Goláň (ODS) ocenil snahu otevřít mezioborovou debatu, která propojí pohled lékařů, sociologů, právníků i dalších odborníků.
„Mozek odměňuje za vztahy a trestá za samotu,“ prezentoval psychiatr Martin Anders z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Podle něj se v posledních letech rychle rozšiřuje výzkum, který potvrzuje přímé biologické dopady osamělosti na lidské zdraví. Anders upozornil na rozsáhlé studie sledující stovky tisíc lidí, podle nichž sociální izolace zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění včetně srdečního selhání a infarktu. Anders upozornil, že nejde pouze o subjektivní pocit nepohody. Podle současných poznatků lidský organismus reaguje na dlouhodobou osamělost podobně, jako by byl vystaven trvalému stresu. Osamělost podle něj ovlivňuje nejen psychiku, ale také imunitní systém.