Ruská vláda připravuje zákon, který by prezidentu Vladimíru Putinovi umožnil vyslat armádu do států, kde jsou zadržováni nebo souzeni ruští občané. (Foto: Flickr / ilustrační)
Ruská vládní komise pro legislativu schválila návrh zákona, který by umožnil nasazení ozbrojených sil na ochranu ruských občanů stíhaných nebo vězněných na základě rozhodnutí zahraničních soudů, na nichž se Rusko nepodílelo. Informoval o tom deník Kommersant.
Pokud by legislativa prošla, prezident Vladimir Putin by mohl vyslat ruskou armádu i do zemí, kde by byli zadrženi ruští občané. Na tento aspekt upozornil server The Moscow Times, který návrh spojuje s rostoucím tlakem na ruské vedení v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Podle současné ruské legislativy může Moskva použít ozbrojené síly mimo vlastní území pouze v přesně stanovených případech. Jedná se například o:
- odražení útoku proti ruským jednotkám rozmístěným v zahraničí,
- pomoc spojeneckému státu, který Rusko požádá o vojenskou podporu,
- ochranu ruských občanů před ozbrojeným útokem,
- boj proti pirátství nebo zajištění bezpečnosti námořní dopravy.
- Jak uvádí Kommersant, autoři návrhu z ruského ministerstva obrany chtějí tato pravidla rozšířit tak, aby armáda mohla zasáhnout i v případě, že jsou ruští občané trestně stíháni zahraničními soudy.
Právník Dmitrij Malbin pro portál RBK uvedl, že připravovaná legislativa zřejmě reaguje na iniciativy Evropské unie zřídit zvláštní tribunál, který by se zabýval zločinem agrese proti Ukrajině.
Myšlenku takového soudu oznámila Rada Evropy v létě loňského roku. Model má navazovat na poválečné norimberské procesy s představiteli nacistického Německa. Do projektu se podle dostupných informací zapojilo 26 členských zemí Evropské unie.
Na začátku tohoto roku poskytla EU na rozběh tribunálu prvních 10 milionů eur. Podle zdrojů stanice Deutsche Welle by tento soud mohl stíhat nejméně dvě desítky představitelů ruského vedení, připomněl server The Moscow Times.
Zvláštní tribunál má doplnit práci Mezinárodního trestního soudu (ICC). Ten již na Ukrajině vyšetřuje válečné zločiny, zločiny proti lidskosti či genocidu.
Soud však v současné době nemá pravomoc řešit samotný zločin agrese v případě Ukrajiny, protože jeho jurisdikce je v této otázce omezená. Právě tuto mezeru by podle Rady Evropy měl nový tribunál zaplnit.
Ruská invaze na Ukrajinu, která začala v únoru 2022 rozsáhlým vpádem ruských jednotek, si podle různých odhadů vyžádala již statisíce obětí.
Ukrajina a západní země zároveň obviňují ruské síly z mnoha válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Mezinárodní trestní soud vydal v roce 2023 na ruského prezidenta Vladimira Putina zatykač. Důvodem bylo podezření z nezákonného deportování ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.
Podle serveru The Moscow Times ruské úřady uvažují o rozšíření pravomocí k vysílání vojsk do zahraničí i v reakci na varování ze strany některých členských států Severoatlantické aliance (NATO).
Zástupci aliance opakovaně upozorňují, že Moskva by se v horizontu tří až pěti let mohla připravovat na konflikt s jednou nebo více evropskými zeměmi.
Analytici amerického Institutu pro studium války (ISW) navíc tvrdí, že přípravy na takový scénář již probíhají. Poukazují například na reorganizaci vojenských okruhů na západě Ruska, budování nových základen u hranic s Finskem či na sérii sabotáží, rušení signálu GPS, žhářské útoky