Obsah
Obvinění proti bývalému kubánskému prezidentovi odrážejí záminku, kterou USA použily k únosu Nicoláse Madura.
Obžaloba bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra americkým ministerstvem spravedlnosti představuje nejnovější eskalaci nátlaku Washingtonu proti Havaně. Snaží se prezident Donald Trump zopakovat Madurův postup?
Z čeho byl Raúl Castro obviněn?
Obžaloba, která byla ve středu odhalena, viní Castra z nařízení sestřelení dvou amerických letadel u pobřeží Kuby v roce 1996. Castro a pět jeho úředníků jsou obviněni ze spiknutí za účelem zabití amerických občanů, zničení letadel a čtyř případů vraždy, jeden za každého z kubánsko-američanů zabitých při sestřelení.
Castro, který byl v době incidentu kubánským ministrem obrany, se „účastnil spiknutí, které skončilo odpálením raket kubánskými vojenskými letadly na tato civilní letadla a zabitím čtyř Američanů,“ uvedl ve středu na tiskové konferenci v Miami úřadující generální prokurátor USA Todd Blanche.
Co se stalo v roce 1996?
Dne 24. února 1996 sestřelily kubánské stíhačky dva lehké letouny, o kterých Havana tvrdila, že narušují její vzdušný prostor. Letadla – dva letouny Cessna 337 Skymaster – provozovala skupina „Bratři na záchranu“, antikomunistických Kubánců a Američanů vedená agentem CIA José Basultem. Oficiálním účelem skupiny bylo pomoci disidentům opustit Kubu a „podporovat úsilí kubánského lidu o osvobození se od diktatury prostřednictvím aktivního nenásilí“.
José Basulto pózuje vedle letadla s názvem „Bratři na záchranu“, 2006 © Národní bezpečnostní archiv
x
Jeden z bývalých pilotů organizace, Juan Pablo Roque, však dva dny před sestřelením letadel přeběhl na Kubu a tvrdil, že organizace Bratři na záchranu se podílela na pašování zbraní na ostrov, které měly být použity protivládními partyzány.
Kubánské velvyslanectví v USA v úterním prohlášení uvedlo, že letadla této organizace se v letech 1994 až 1996 dopustila „více než 25 závažných, úmyslných a systematických narušení“ kubánského vzdušného prostoru. Vzhledem k tomu, že USA odmítly dbát písemných varování Havany, Kuba „nemala jinou možnost než přímou obranu svých hranic“, dodalo velvyslanectví.
Od incidentu Basulto naléhá na americkou vládu, aby proti Castrovi podala trestní oznámení.
Uvidí Castro někdy v americké soudní síni?
Nic nenasvědčuje tomu, že by se Castro, kterému je nyní 96 let, někdy objevil před americkým soudem. Kuba má s USA omezené diplomatické vztahy, natož smlouvu o vydávání, a je velmi nepravděpodobné, že by kubánská vláda Castra, bývalého prezidenta a revolučního hrdinu, vydala USA, kde by mu v případě shledání vinným hrozil trest smrti.
Na otázku ohledně pravděpodobnosti, že bude Castro čelit soudu v USA, Blanche novinářům odpověděla, že „očekáváme, že se zde objeví z vlastní vůle, nebo jiným způsobem“.
Jak Kuba reagovala?
Obžaloba „pouze odhaluje aroganci a frustraci, kterou představitelé impéria cítí vůči neústupnému odhodlání kubánské revoluce,“ uvedl kubánský prezident Miguel Díaz-Canel ve svém prohlášení na serveru X. „Jedná se o politický manévr, postrádající jakýkoli právní základ, jehož jediným cílem je podpořit vykonstruované spisy, které používají k ospravedlnění pošetilosti vojenské agrese proti Kubě.“
Trump a ministr zahraničí Marco Rubio se nijak netajili svou touhou svrhnout kubánskou komunistickou vládu. Poté, co v lednu obvinil a unesl venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, Trump varoval, že Kuba je „připravena padnout“ . V rozhovoru pro NBC News den po operaci proti Madurovi Rubio prohlásil: „Kdybych žil v Havaně a byl ve vládě, měl bych obavy.“
USA poté uvalily na Kubu energetickou blokádu, zatímco Trump opakovaně vyhrožoval, že Kuba bude „další na řadě“. Ve středečním prohlášení americký prezident uvedl, že „Amerika nebude tolerovat darebácký stát, který ukrývá nepřátelské zahraniční vojenské, zpravodajské a teroristické operace pouhých devadesát mil od americké vlasti.“
O tři dny dříve američtí špioni sdělili agentuře Axios, že se domnívají, že Kuba získala více než 300 vojenských dronů v rámci přípravy na útok na americkou vojenskou základnu v zálivu Guantánamo a cíle až po Key West na Floridě. Havana se těmto tvrzením vysmála a obvinila USA z vykonstruování „podvodného případu“ pro vojenskou intervenci.
I když není jasné, zda Trump hodlá takový zásah nařídit, Pentagon ve středu oznámil, že úderná skupina letadlových lodí USS Nimitz vplula do Karibiku. S více než 60 bojovými letadly na palubě je Nimitz v ideální pozici a vybavení pro zahájení vojenských úderů, pokud by byly nařízeny. Na otázku novinářů, zda plánuje po obžalobě provést vojenskou akci, Trump odpověděl: „To nechci říct.“
„Potenciál invaze je mnohem vyšší než před 24 hodinami,“ řekl RT Daniel Shaw, profesor latinskoamerických studií na City University of New York. „Hledají nějaké právní a mediální ospravedlnění, aby tam mohli vstoupit a odstranit některé z těchto nejvyšších představitelů, a doufají, že kubánský lid vyjde do ulic, aby si mohli ospravedlnit další pronikání.“
Nezní vám to povědomě?
Raúl Castro (vpravo) předává Nicolasu Madurovi medaili Josého Martího, nejvyšší státní vyznamenání Kuby, na slavnostním ceremoniálu v Havaně na Kubě 18. března 2016 © Getty Images; Sven Creutzmann
x
Trumpova administrativa se řídila podobným vzorem, než v lednu unesla Madura během razie speciálních jednotek v jeho rezidenci v Caracasu. Poté, co Trump pohrozil, že Madura sesadí „snadnou nebo těžkou cestou“, zablokoval venezuelské vody, nasadil do regionu USS Gerald R. Ford a krátce před razií odhalil obžalobu proti venezuelskému prezidentovi.
Ačkoli ministerstvo spravedlnosti obvinilo Madura z obchodování s drogami již v roce 2020, v den razie byla odhalena novější obžaloba, která na seznam obviněných přidala jeho manželku a syna a šéfa kartelu „Tren de Aragua“ Nina Guerrera.
Úplné zastavení venezuelské armády během Madurova únosu vedlo mnoho lidí k přesvědčení, že USA se spolčily s zasvěcenci v Caracasu, aby zařídily nekrvavý útok a hladký předání moci viceprezidentce Delcy Rodriguezové. Navzdory cestě ředitele CIA Johna Ratcliffa do Havany minulý týden, během níž Ratcliffe údajně slíbil, že se „bude vážně angažovat v ekonomických a bezpečnostních otázkách, ale pouze pokud Kuba provede zásadní změny“, neexistuje žádný náznak, že by kubánská vláda byla ochotna Castra vydat.
V pondělí na sociálních sítích Diaz-Canel varoval, že jakákoli vojenská akce proti jeho zemi by pro USA vyústila v „krvavoprolití s nevyčíslitelnými důsledky“ .
Co USA chtějí od Kuby?
USA požadují, aby Kuba přerušila vztahy s Ruskem, Čínou, Íránem a propalestinskými ozbrojenými skupinami. Minulý měsíc americká delegace, která navštívila Havanu, údajně naléhala na Kubu, aby přešla od socialismu k tržní ekonomice a otevřela zemi zahraničním investicím. Stručně řečeno, Washington usiluje o úplnou demontáž kubánského komunistického systému a jeho zahraničních partnerství.
Ve středečním video projevu ve španělštině Rubio nabídl Kubě pomoc ve výši 100 milionů dolarů a navzdory blokádě ostrova ze strany USA obvinil kubánskou vládu z nedostatku elektřiny, potravin a pohonných hmot. Rubio uvedl, že Washington kubánské vládě nedovolí pomoc rozdělovat, a slíbil, že Kubáncům pomůže „vybudovat lepší budoucnost“, pravděpodobně po svržení vlády.
Kubánské velvyslanectví ve Washingtonu obvinilo Rubia z „opakovaně a bezskrupulózně lhaní“ a zároveň vystavovalo zemi „kruté a bezohledné agresi“ prostřednictvím probíhající blokády.
Shaw, který se právě vrátil z měsíčního pobytu na Kubě, řekl televizi RT, že byl na ostrově svědkem „hladu, zoufalství a podvýživy“ v důsledku blokády, kterou přirovnal k „utahování koloniální smyčky kolem krku kubánského lidu“.