Poté, co polský prezident Karol Nawrocki odebral v pátek svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému nejvyšší polské vyznamenání, ukrajinští politici přichází s ostrou reakcí. Kromě ministra zahraničí Andriji Sybihy, o jehož reakci jsme psali zde, se svá polská vyznamenání rozhodli vrátit například šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Budanov nebo ukrajinský velvyslanec ve Varšavě Vasyl Bodnar. Jádrem sporu je Zelenského dekret, kterým přidělil jednotce ukrajinských speciálních sil za její úspěchy v nynější válce proti Rusku přídomek Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA). To vyvolalo v Polsku pobouření, protože nacionalisté z UPA se za druhé světové války podíleli na masakrech Poláků na Volyni.
„Nemůžeme zapomínat na naši historii, nemůžeme se vzdát naší paměti a nemůžeme se zříci důstojnosti našich obětí,“ prohlásil v pátek Nawrocki, když o rozhodnutí odebrat Zelenskému Řád bílé orlice informoval veřejnost. Ukrajinský prezident vyznamenání v roce 2023 obdržel od tehdejší hlavy polského státu Andrzeje Dudy.
„Chci zdůraznit, že toto rozhodnutí není proti ukrajinskému národu. Nemění strategické směřování polské bezpečnostní politiky. Podporovali jsme a podporujeme Ukrajinu, protože víme, že ruská agrese představuje hrozbu pro Polsko i celou Evropu,“ dodal Karol Nawrocki.
SOUVISEJÍCÍ KOMENTÁŘ: Polsko-ukrajinské míjení. Proč se rozjela další kapitola sporu
Polský premiér Donald Tusk ještě v noci na síti X napsal, že spor mezi Polskem a Ukrajinou těší ruského prezidenta Vladimira Putina a šokuje spojence. „Úkolem prezidentů Zelenského a Nawrockého je uklidnit emoce, nikoli vyvolávat napětí. Frontová linie je jinde,“ uvedl Tusk. Portál Onet poznamenal, že Nawrockého rozhodnutí musí kontrasignovat premiér, bez jehož podpisu platit nebude. Tusk již dříve oba prezidenty vyzval, aby přistoupili k upřímnému dialogu, neboť spolupráce obou zemí je společným zájmem.
Polsko patří od počátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 k největším podporovatelům Kyjeva. Vzájemné vztahy nicméně zatěžují některé historické události, zejména takzvaný volyňský masakr z let 1943 až 1944, kdy ukrajinští nacionalisté podle odhadů historiků povraždili 50 000 až 100 000 Poláků včetně žen a dětí. Oběťmi se na Volyni na západě Ukrajiny stali i místní Rusové, Židé, Arméni a Češi.