Memoriál na řece Siška u Kokoškina, věnovaný věčné památce hrdinů několika krutých bitev s hitlerovskými hrdlořezy, které o Kokoškino probíhaly od října 1941 do března 1943, a při nichž celá oblast přecházela několikrát z ruky do ruky, než byli nacisté konečně definitivně vyhnáni. Místo pro zahájení letošní předvolební kampaně si Dimitrij Medveděv vybral opravdu symbolické.
Včera zahájil předseda strany Jednotné Rusko Dimitrij Medveděv na břehu řeky Sišky v Kokoškinu ve Tverské gubernii svou předvolební kampaň, a na mítinku stranických “mladých gardistů” a příslušníků stranické “dobrovolnické roty”, kteří se “dobrovolně” přihlásili ke službě na první frontové linii, tajemně prohlásil, že se “země nachází ve velmi vážném bodu dokončení SVO na Ukrajině“.
Medveděv přitom není sám, kdo v posledních dnech vede podobné řeči o brzké rozhodující fázi války na Ukrajině.
Reklama
Zavilý nepřítel Ruska, polský premiér Donald Tusk, včera ve čtvrtek 30. července také hřímal z vládního brífinku ve Varšavě, že “příštích 100 dní bude rozhodujících. (…) Uděláme vše ve válečných záležitostech, abychom zajistili, že Ukrajina dostane veškerou možnou pomoc.”.
Člen Putinova Valdajského klubu, Dimitrij Novikov, zástupce oddělení pro mezinárodní vztahy ruské mezinárodní university HSE, také už 29. července prohlásil, že “mírová jednání vstupují do své třetí fáze”.
A ta podle ruských “valdajských” expertů začala v polovině letošního června, kdy jednak Vladimír Putin vysvětlil Donaldu Trumpovi, že Rusko vítězí na frontě, a jednak Bruselští komisaři mu vysvětlili, že Ukrajina vítězí hloubkovými údery dronů. Vznikla tak patová situace, a v ní se Bruselští komisaři marně snažili v posledních týdnech Američany přesvědčit, aby se do války na Ukrajině více zapojili, podobně jako činí některé země EU, bezvýhradně sledující válečnickou linii Uršulina Komisariátu.
Reklama
Američané si však podle “valdajských” expertů správně analyzovali, že “válka hloubkových úderných dronů”, jak si ji představují Kyjev a Brusel, by mohla skončit katastrofou a izolací Kyjeva, a Ukrajina není schopna bojovat s Ruskem jeden na jednoho. A až se fronta zhroutí, může Rusko stanovit nové mírové podmínky, ještě mnohem přísnější pro Ukrajinu, než byly podmínky z Anchorage.”. Vážné mírové rozhovory proto začnou až na podzim, nebo začátkem zimy, tedy za 3 až 4 měsíce, jak včera přiznal polský premiér Tusk. A čím déle boje potrvají, tím větší další nové bezpečnostní ukrajinské území si Rusko přivlastní, jak prohlásil nedávno Putin.
Že jsou “valdajští” experti blíže pravdě, než “bruselští” experti, je nasnadě z náhlého šokujícího včerejšího obratu ve vztahu k válce na Ukrajině u bývalého švédského premiéra Carla Bildt.
Bildt štval k potrestání Ruska a k zapojení EU do potrestání Ruska pravidelně už od ledna roku 2015. Těsně před zahájením ofenzívy ukrajinské armády nově vyzbrojené západními tanky, děly a raketami, která se v létě a na podzim 2023, za historicky zatím nejvyšších ukrajinských ztrát v průběhu celé války, úplně rozbila o obrannou linii generála Surovikina, a způsobila rychlý pád tehdejšího nejvyššího kyjevského vojevůdce generála Zalužného, Carl Bildt sebevědomě prohlašoval u George Sörose – 21. dubna 2023:
“Zacházet s jasně formulovaným projektem Kremlu na znovuvytvoření Velkého Ruska jako s „územním sporem“ je chybný úsudek historických rozměrů. Rusko porušilo územní celistvost dalšího členského státu OSN ve snaze jej vymazat z mapy. Umožnit Kremlu těžit z tohoto závažného přestupku proti mezinárodnímu míru by mohlo podkopat celý globální řád. Základní principy, na kterých OSN spočívá, jsou přímo zpochybňovány, a to způsobem, který otevře dveře dalším státům s imperiálními ambicemi nebo hnijícími stížnostmi k spolknutí svých menších a slabších sousedů. Riskujeme, že se propadneme do světa ovládaného zákonem džungle, kde mocný dělá právo.
DeSantis (republikánský guvernér Floridy) a všichni ostatní politici (tehdy narážka na Donalda Trumpa), kteří pochybují o tom, že Západ má zájem na budoucnosti Ukrajiny, by se měli zamyslet nad tím, co je skutečně v sázce. Udělali by dobře, kdyby si přečetli prohlášení Medveděva a dalších ruských vůdců k této záležitosti, aby nepadli do stejné pasti jako usmiřovatelé z konce 30. let.
Reklama
Tohle není územní spor. Tohle je válka o světový řád, jak ho známe.”.
A uplynulo 39 měsíců a Carl Bildt náhle včera změnil tón, a místo dosavadních plamenných výzev ke ztrestání Ruska, a k vedení války “Za stávající Světový řád”, a k vojenskému donucení Ruska, aby vrátilo všechna území Ukrajině, a platilo reparace, opět u George Sörose, začal náhle žebrat o nějaké to “okamžité menší příměříčko s Ruskem”, které by odstartovalo diplomatická jednání:
“Příměří by konflikt jistě ukončilo. Trvalé politické urovnání by bylo stále v daleké budoucnosti. Ale alespoň by přeneslo konflikt do politické sféry, podnítilo změny v Rusku i na Ukrajině a umožnilo diplomacii zapojení většího počtu externích aktérů. Putin se bohužel zdá být odhodlán setrvat na své současné cestě k okraji útesu.“.
Carl Bildt je starý politický lišák. V prvních 17cti odstavcích svého včerejšího článku tvrdí, jak Ukrajina právě vyhrává válku proti Rusku, a jak Putinovi už dokonce hrozí, že Ukrajinci “osvobodí” Krym. A pak najednou, v posledním odstavci, se začne dožadovat, aby Rusko s Ukrajinou přijalo okamžité příměří, aby byly v Rusku odstartovány změny, a ty by podle Bildta měly “vést ke změnám v Rusku”, tedy k jeho porážce, rozpadu a konfiskaci Bruselským komisariátem.
Podle klasické teorie přijímání příměří k tomuto konkrétnímu Bildtovu příměří, které má vést k nějaké následné definitivní porážce jedné ze znesvářených stran, nikdy nepřistupuje ta strana, která v konfliktu vítězí, ale dožaduje se ho vždy pouze ta strana, která se tímto Bildtovým příměřím snaží odvrátit svou rychle hrozící definitivní porážku, aby zkusila získat čas, síly, i spojence, jak k odvrácení hrozící porážky, tak k dosažení pozdějšího vítězství.
Říká se: “Nikdy nevstoupíš do stejné řeky dvakrát”. A Putin několikráte připomněl, že na nový minský podvod Angely Merkel a jejích kunšaftů už Rusko nenaletí. Carl Bildt tedy musí být naprosto zoufalý, když volá po jeho opakování, a Ukrajina tedy zřejmě stojí před brzkou definitivní porážkou.
Carl Bildt včera otočil a doslova žadoní, aby Rusko přijalo vzhledem k vývoji války pro něj potupné a zbytečné příměří. Carl Bildt ještě před 39 měsíci zlostně napadal americké republikánské politiky, že odmítají podporovat válku Ukrajiny proti Rusku, aby byl zachován “Stávající Světový řád”. Carl Bild otočil ve stejný okamžik, kdy Elbridge Colby, hlavní stratég USA veřejně vyhlásil, že USA zahajují přezkum účelnosti rozmístění svých vojsk v Evropě.
A to znamená, že “Starý Světový řád”, za který v žoldu Bruselu, v posledních letech padly statisíce Ukrajinců, už padl. A nyní se zahajuje boj o budoucí podobu Nového Světového řádu, a v něm už válka Bruselského komisariátu proti Ruské federaci vedená pomocí evropskými politiky podvedené Ukrajiny nemá prioritu, a naopak rozumné vztahy s Ruskem jsou pro USA, a tedy i pro Evropu žádoucí.
Carl Bildt kritizoval v dubnu 2023 guvernéra Floridy, i skrytě Donalda Trumpa”, že vidí válku na Ukrajině jako konflikt o území, na jehož výsledku nemají USA pražádný strategický zájem. A co se stalo za těchto 39 měsíců – Evropa ekonomicky i sociálně zkrachovala, a díky dalším podobným evropským Bildtům, tak bude v souboji o pravidla Nového Světového řádu odsunuta USA, Čínou, Ruskem, Indií, a možná i Brazílií na druhou vedlejší kolej. Zda to bude pro Evropany dobré řešení, to nevypadá. Leč bude to určitě lepší řešení, než pokračování vlády pomatených Eurokomisařů a jejich poskoků napříč evropskými politickými stranami.
Století Henriho Kissingera tak končí, nastává století Elbridge Colbyho. Jaké bude, záleží i na tom, koho budete volit. Eurokomisaři se jistě svých plánů nevzdají.
Michael Svatoš, MaP-2670