Podle jarní prognózy se očekává, že německé hospodářství v letošním roce vykáže růst 0,6 procenta. Ve společném výhledu to dnes uvedlo pět předních hospodářských institutů. V podzimní prognóze ještě předpovídaly růst o 1,3 procenta. V příštím roce by se mohl hrubý domácí produkt (HDP) zvýšit o 0,9 procenta místo 1,4 procenta předpovídaných na podzim. Ochlazení vykazuje i pracovní trh. Výzkumníci očekávají ztrátu přibližně 100 000 pracovních míst. Míra nezaměstnanosti by měla vzrůst na 6,4 procenta, informuje například Bild.
Německé hospodářství v letošním roce vykáže růst 0,6 procenta. Ve společném jarním výhledu to dnes uvedlo pět předních hospodářských institutů. V podzimní prognóze ještě předpovídaly růst o 1,3 procenta. V příštím roce by se mohl hrubý domácí produkt (HDP) zvýšit o 0,9 procenta místo 1,4 procenta předpovídaných na podzim. Snížení odhadů souvisí s energetickým šokem, který světovému hospodářství způsobila válka na Blízkém východě.
„Šok způsobený nárůstem cen energií v souvislosti s íránskou válkou tvrdě zasáhl oživení hospodářství, zároveň však expanzivní fiskální politika podporuje domácí ekonomiku a brání jejímu silnějšímu propadu,“ uvedl Timo Wollmershäuser z hospodářského institutu Ifo.
Podle společného odhadu pětice institutů bude inflace v Německu v letošním roce činit v průměru 2,8 procenta a v příštím roce 2,9 procenta. V podzimní prognóze uváděli ekonomové pro letošní rok dvě a pro příští rok 2,3 procenta. Loni činila inflace v průměru 2,2 procenta. V březnu kvůli dopadům íránské války meziměsíčně vzrostla z 1,9 na 2,7 procenta. Míra nezaměstnanosti podle prognózy vzroste letos v průměru na 6,4 procenta, v příštím roce se ale opět sníží na 6,2 procenta.
Změny prognózy odrážejí důsledky války, kterou na konci února vyvolaly Spojené státy a Izrael napadením Íránu. Deklarovaným cílem bylo zabránit Teheránu v dalším rozvoji vojenského jaderného programu a programu balistických raket. Írán v odvetě zahájil útoky na Izrael, na americké vojenské základny na Blízkém východě i na vojenské a civilní cíle v okolních arabských státech.
„Zatímco rostoucí inflace tlumí soukromou spotřebu, přináší expanzivní finanční politika nové impulzy,“ uvedl institut Ifo. „Masivní rozšíření nového zadlužení za účelem investic do obrany, infrastruktury a ochrany klimatu podporuje obzvlášť podniky obranného průmyslu a zemních prací,“ dodal.
Strany německé vlády kancléře Friedricha Merze – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) – se už loni v březnu dohodly na vzniku zvláštních fondů na obranné výdaje a na investice do infrastruktury, které jsou financované z půjček. Německo plánuje do roku 2029 zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta HDP. Do fondu na infrastrukturní investice bylo vyčleněno 500 miliard eur (přes 12 bilionů Kč). Peníze z něj mají putovat na opravu silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale například i do škol, školek a nemocnic. Pětina by měla být investována do klimatických opatření, další pětinu mají obdržet jednotlivé spolkové země.
Institut Ifo nicméně v polovině března uvedl, že peníze ze zvláštního fondu nemířily v uplynulém roce prakticky vůbec na investice do infrastruktury. Podle něj 95 procent prostředků vláda využila na látání děr v rozpočtu.
Německo je největším obchodním partnerem České republiky, řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá. V posledních letech se ale německá ekonomika potýká s řadou problémů, mimo jiné kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovních sil, americkým clům či konkurenci z Číny. K tomu se přidaly problémy s růstem cen energií vyvolaným íránskou válkou a narušením plavby Hormuzským průlivem, který je klíčový pro přepravu ropy z Perského zálivu.
Německé hospodářské instituty vydávají svou společnou prognózu dvakrát ročně, vždy na jaře a na podzim. Spolupracuje na ní Německý institut pro výzkum hospodářství (DIW), Institut Ifo, Kielský institut pro světové hospodářství, Leibnizův institut pro hospodářský výzkum z Halle a RWI-Leibnizův institut pro hospodářský výzkum.