Tento víkend se takřka všechny ruské tankery naložené ruskou ropou čekající před čínským pobřežím jako na povel otočily a promptně zamířily do Indie. Současně pákistánský velvyslanec v Rusku Faisal Niaz Tirmiz oznámil, že doufá, že Rusko brzy zvýší své dodávky ropy a plynu LNG do Pákistánu, a potvrdil, že obě země chystají výraznější energetickou spolupráci.
A současně asi 140 íránských tankerů (140 milionů barelů ropy dohromady) naložených íránskou ropou a čekajících už měsíce marně u čínských břehů, až budou vyloženy, zamířilo konečně do čínských přístavů na vykládku.
Začala tak šokující velká rošáda tankerů naložených ropou, jaká nemá v dějinách obdoby, tím spíš, když je zcela řízená naprosto zoufalým Washingtonem.
Na zemi a na vodě
Světový obchod s ropou se v důsledku íránské blokády Hormuzského průlivu, v odvetě za izraelsko-americké bombardování Íránu, dostal už do takových potíží, že Trumpově administrativě o tomto víkendu nezbylo než do světových obchodů s ropou rázně zasáhnout.
Aby nevyvolala obrovský světový ropný šok a zlost asijských států, hlavně Indie a Filipín, „milostivě“ povolila začít bez omezení vykládat íránskou ropu naloženou na lodích před začátkem války a platit za ni Íránu nehledě na všechny americko-evropské sankce a bez veškerého omezení. Proč však byl Washington k tomuto „milostivému“ kroku donucen, je nanejvýš zajímavé.
Minulý týden bruselští komisaři a washingtonští finanční čarodějové, aby aspoň na pár týdnů odvrátili hrozící dramatický ropný šok, nařídili uvolnit ze strategických zásob svých zemí a svých vazalů 400 milionů barelů ropy. Leč Čína hodila do plánu vidle a oznámila drastické omezení vývozu ropných destilátů z Číny. Tím vyvolala dramatický nárůst cen benzínu ve Thajsku, Vietnamu, na Filipínách i v celé řadě dalších asijských zemí.
Washington okamžitě pochopil, že v řadě těchto spojeneckých zemí, jako jsou Filipíny, by rychle mohl ztratit půdu pod nohama, protože by se stal v očích tamních voličů hlavním viníkem ropného šoku, a tak okamžitě sňal sankce na íránskou ropu.
Té čekalo 140 milionů barelů u čínského pobřeží na vyložení, ale Číňané, kteří si ji původně objednali, místo ní promptně vykládali ruskou ropu a k vykládání sankcemi zatížené íránské ropy se neměli.
Světový ropný šok: Jsou 4 druhy ropy a každá se těží jinde a zpracovává jinde. Nahradit současný výpadek dodávek ropy z Perského zálivu tak nemůže ani ropa těžená v USA, ani těžená v Kanadě, v Nigérii nebo ve Venezuele. (Každý čtverec 1 druh ropy. Sloupce zemí v každém čtverci = nejprve těžaři ropy a potom její zpracovatelé.) Jak vidíte, výpadek těžby v Perském zálivu může nahradit pouze ropa ruská, ovšem kapacitně pouze ze 40 %. Svět má problém!
Čínská hra
Tato čínská ropná politika nechat íránskou ropu čekat na lodích a hbitě skupovat lodě s ruskou ropou rychle přiváděla minulý týden USA do úzkých. Obchody s ropou totiž nejsou tak jednoduché, jak by se laikům zdálo. Pro řadu asijských zemí představuje nyní problém hlavně výpadek lehké sladké ropy těžené v Kataru a dodávky ropných destilátů rafinovaných z importované ropy vyvážených hlavně Čínou a Indií.
Aby Washington tento problém aspoň na chvilku zmírnil, sňal v neděli sankce na íránskou ropu a tu začali okamžitě Číňané vykládat. Tím se uvolnila ruská ropa objednaná Čínou a ta zamířila do Indie, Jižní Koreje, Singapuru a do Japonska, protože tyto země mají pokročilé rafinerie a mohou v nich tak víceméně všechny druhy ropy rafinovat, ačkoli některou s nižší efektivitou.
Touto americkou víkendovou ropnou rošádou se uvolnila napjatá asijská poptávka po „lehké-sladké“, katarské, nigerijské nebo severoamerické ropě, protože řada asijských zemí ji dokáže při rafinaci nahradit ropou „střední-kyselou“ ruskou nebo íránskou.
Vysíláme zde
Čína tak finančně pomohla Íránu a zároveň Washingtonu tvrdě naznačila, že dokáže skoupit ruskou střední ropu z trhu, a tím donutit Japonsko a další asijské země, aby z trhu musely skoupit lehké ropy a na malé americké spojenecké ekonomiky jako Filipíny tak už žádná ropa nezůstala. A zároveň skoupením ruské ropy donutit Indii a další asijské exportéry benzínu a nafty, aby tyto produkty přestaly na asijský trh vyvážet úplně, a tím vyvolaly v těchto zemích rozsáhlé protiamerické nálady.
Čína tak nenápadně, ale účinně, už vstoupila do války o Írán. A to, že včera pákistánský velvyslanec v Moskvě už začal podkuřovat Putinovi, jen aby taky získal ruskou ropu a plyn LNG, dále zřetelně ukazuje, jak tato nová rusko-čínsko-indicko-íránská ropná hra proti Trumpovi bude v Asii účinná, dokud nebude otevřen Hormuzský průliv.
Nekonečná blokáda?
Podle doktora Ellei Rettiga z Begin-Sadatova centra pro strategická studia izraelské University Bar-Ilan je z krátkodobého hlediska zřejmé, že se v případě této víkendové ropné rošády jedná o poměrně promyšlený krok USA. Podle vlastních prohlášení Trumpovy administrativy není jejím cílem poskytnout nějakou úlevu íránské ekonomice, ale rychle uvolnit ropu, která již byla vytěžena a nyní plave na moři. Tento krok má zmírnit tlak na asijském ropném trhu na přibližně dva týdny.
Z pohledu Washingtonu se jedná o omezenou cenu, kterou je ochoten zaplatit za získání času ke stabilizaci asijského ropného trhu a k zachování větší svobody svého jednání ve válce proti Íránu, alespoň do doby, než bude moci výrazně snížit schopnost Íránu uzavřít Hormuzský průliv.
Podle včerejšího přiznání amerického ministra financí Scotta Bessenta tato americká víkendová rošáda s ruskou a íránskou ropou přinese Putinovi 2 miliardy USD, ovšem dostal by je prý stejně, protože Čína je připravená skupovat 90 % ruské ropy a USA nemají žádné páky, jak tyto čínsko-ruské obchody zvrátit.
Je to dětské?
Z obou výše citovaných vyjádření je nasnadě, že Washington nyní hraje o čas, který nutně potřebuje, aby se pokusil uvolnit Hormuzský průliv. Včera se k tématu uvolnění tohoto průlivu vyjádřil ex-šéf CIA i ex-šéf Pentagonu a Kanceláře Bílého domu za prezidentů Clintona a Obamy Leon Panetta.
Obvinil Trumpa z naprosté naivity při plánování války proti Íránu. Připomněl, že při každé poradě Rady národní bezpečnosti USA, které se účastnil a která se Íránu nebo problematiky zemí v Perském zálivu týkala, bylo hlavním tématem, jak se obratně vyhnout uzavření Hormuzského průlivu ze strany Íránu, a vždy se vědělo, že íránské vojenské kapacity jsou dostatečné, aby tento průliv uzavřely na velmi významnou dobu.
Panetta přirovnal Trumpa k dítěti, které vůbec nerozumí strategii, a tak naivně odstranil nejvyšší íránské politické a vojenské vedení, které už bylo staré, nemocné a neschopné, a tím ho hloupě nahradil novými, mladými a mnohem agresivnějšími politiky a generály. Trump si podle Panetty může naivně vyhlašovat kolik vítězství nad Íránem chce, ale dokud nedosáhne příměří s Íránem, žádné vítězství mít nebude.
Podle Panetty platí, že dokud nebude uzavřeno příměří, může Írán donekonečna blokovat Hormuzský průliv, protože k tomu má dostatečné vojenské kapacity. A zároveň přitom podle Panetty platí, že příměří s Íránem Trump nikdy nedosáhne, dokud Írán bude moci blokovat Hormuzský průliv.
Z této situace je podle Panetty jediné východisko. Trump musí nasadit americkou armádu a loďstvo a provést námořní operaci na odblokování Hormuzského průlivu a pozemní invazi na íránské pobřeží, aby byla celá íránská obrana v pobřežním pásu kolem Perského zálivu neutralizována, tedy aby se celé toto pobřežní pásmo dostalo pod kontrolu americké armády. Tato operace podle Panetty přinese USA ztráty na životech, ale je nevyhnutelná, jinak se USA propadnou do drastické recese kvůli vysokým cenám ropy.
Brilantní sestřely
Když Sověti napochodovali do Afghánistánu, CIA byla štěstím bez sebe. Když Američané teď vtrhnou do Íránu, Putinovy tajné služby budou také blahem bez sebe.
Že tato operace v Íránu bude pro Američany krvavá, není pochyb. Jednak se ukázalo, že íránské rakety likvidují americká odpalovací zařízení Patriot stejně snadno, jako je likvidují ruské rakety. Jakmile se raketa Patriot vysune na dostřel, je rychle zničena.
Navíc proti jedné íránské raketě musí být vypuštěny 3 rakety Patriot, aby byla naděje na zásah. A počty raket Patriot ve skladech USA se rapidně tenčí. Zelenskyj svou mamutí spotřebou západních antiraket jen na ochranu svého kyjevského doupěte pustil Západu žilou.
Zelenskyj se pravidelně holedbá, že sestřeluje 90 % ruských dronů a raket. Skutečnost je ovšem tristní. Včera ovšem jeho vlastní ministr Oleksij Kuleba přiznal, že Rusko sice dramaticky zvyšuje četnost útoků raketami a drony proti Oděse, ale ukrajinská obrana taky nespí a za poslední týdny zvýšila účinnost sestřelování ruských raket a dronů o 25 % až 35 %!
Tedy pokud by platila jak Zelenského, tak Kulebova tvrzení současně, musela by ukrajinská obrana sestřelovat 120 % ruských dronů a raket, a to není matematicky možné, protože sestřelit lze maximálně vždy jen 100 % nalétávajících cílů. Pokud dvě tvrzení dávají dohromady nesmysl, je jedno určitě vždy nepravdivé, říká logika.
Protože Oděsa neustále hoří, protože ji Putin pravidelně drony a raketami vypaluje, je jasné, že Zelenského tvrzení o 90% pravděpodobnosti sestřelování ruských raket a dronů jsou jen výplody jeho bezbřehé fantazie a jeho ministra Kulebu by za jejich opakování v Oděse místní občané pravidelně sužovaní ruskými nálety „hnali z města svinským krokem“.