Summit Declaration 2025.
Tématem uvedeného setkání byla deklarace přijatá 25. 6. 2025 v Haagu; je označena jako Summit Declaration (deklarace hlav států a vlád NATO). Je to politický akt, politická deklarace, nikoli multilaterální smlouva ve smyslu mezinárodního práva, která by vyžadovala formální ratifikaci jednotlivými parlamenty; deklarace není právně závazná, není vymahatelná.
V článcích 2 a 3 této deklarace se uvádí příslib, že výdaje jednotlivých zemí do armády vzrostou do r. 2035 na 5 % HDP (hrubého domácího produktu); viz https://www.nato.int/en/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/2025/06/25/the-hague-summit-declaration.
Naše výdaje do armády v jakékoliv výši nejsou nijak na základě uvedené politické deklarace smluvně závazné ‒ nejsou součástí žádné mezinárodní smlouvy, kterou by Česká republika podepsala a tím se k jejímu plnění zavázala, a už vůbec není taková povinnost obsažena v naší legislativě.
K tomu je nutné připomenout, že ČR se do NATO přičlenilo 12. 3. 1999 nedemokraticky ‒ občané našeho státu zájem či nezájem vstoupit do Severoatlantického paktu nikdy nevyjádřili. Neměli možnost. Tehdejší politici se jich neptali. Vzpomeňte si v této souvislosti na tvrzení prezidenta Václava Havla – po vystoupení z Varšavské smlouvy do žádného jiného vojenského paktu nevstoupíme. Občané našeho státu v žádném případě neměli touhu stát se součástí útočného vojenského uskupení – naopak, podle výsledků sociologických výzkumů provedených po rozpadu Varšavské smlouvy si většina občanů vstup do jiného vojenského paktu nepřála.
Peníze až na prvním místě.
Ve Strakově akademii se 16. 4. 2026 jednalo především o penězích. Do armády. Předchozí představa A. Babiše byla, že obranný rozpočet poroste nominálně, a nikoliv procentuálně v poměru k HDP (hrubému domácímu produktu). Po setkání s Ruttem však prohlásil: Rozumím tomu, že ta pravidla jsou na ta procenta HDP. To však může být rozdíl v řádu desítek miliard korun. Navíc.
Dřívější zdrženlivost současné vlády v navyšování toku peněz do armády byla radikálně změněna. Závazky NATO budeme plnit. My jako vláda považujeme naši obranyschopnost a naše závazky za velice důležité a prioritní, oznámil A. Babiš; šlo zejména o české výdaje do armády. A dále: Uděláme vše proto, abychom ty závazky zkrátka plnili. My se připravíme, abychom i dlouhodobě plnili závazky vůči NATO.
Přitom před měsícem ministryně financí Alena Schillerová (ANO), když byla dotázána na možnost růstu výdajů do armády na 3.5 % HDP, prohlásila: V tuto chvíli je to nereálné.
Důvodem je Ukrajina.
Co řekl Mark Rutte o válce na Ukrajině: Musíme prolomit patovou situaci s Putinem a nastartovat mírový proces, aby Rusko ukončilo válku ‒ to jsou pobídky pro eskalaci vojenských operací s jednostranným zaměřením proti Rusku, bez vojenskopolitických a hospodářských popudů vůči Ukrajině, které by mohly vést k zastavení bojů; prolomit patovou situaci znamená eskalaci bojů proti Rusku ‒ ale je na Ukrajině patová situace? Generální tajemník Mark Rutte přitom oznámil, že právě to, jak jednotlivé členské státy plní slib na zvyšování vojenských výdajů, bude jedním ze zásadních témat červencového summitu NATO v Ankaře.
Závěr čili co pro občany z dalšího působení v NATO plyne.
- Boje na Ukrajině, které začaly 24. 2. 2022, letos neskončí; budou pokračovat. Ukrajina potřebuje naši pomoc, deklaroval v Praze generální tajemník NATO Mark Rutte. Severoatlantický pakt bude hlavní vojenskopolitickou silou bojující na Ukrajině proti Rusku.
- Armáda ČR bude bobtnat na asi třicet sedm a půl tisíc vojáků, o deset tisíc více než nyní (tvrdí náčelník generálního štábu Karel Řehka); přitom však většina z nich je v kancelářích (uniformovaní úředníci a občanští pracovníci) ‒ nyní je pouze na dva a půl tisíce aktivních vojáků (jsou schopni nasazení se zbraní), dělostřelecký pluk, sedmnáct vrtulníků, desítka provozuschopných gripenů a tři desítky tanků. Přitom do armády stále tečou velké peníze ‒ několik miliard za pět desítek zastaralých děl Caesar, stovky miliard za 24 amerických letounů F-35, které budou v čase dodání (r. 2035) hromadou zastaralého, nepotřebného šrotu (platí se však už dnes); to jen ty nejvýraznější případy.
- Představa, že zvyšování militarizace vede k míru, je velká a nebezpečná iluze, která je občanům vnucována. V roce 1910 vydal Norman Angell knihu Great illusion (Velká iluze); byla mnohokrát přeložena do několika jazyků. Její hlavní myšlenkou bylo, že mír zajistí kulomet, protože jeho palebná síla je tak velká, že by jen blázen mohl chtít rozpoutat válku mezi civilizovanými národy. No a zanedlouho se čtyři roky válčilo, i s těmito kulomety, a odneslo to šedesát miliónů lidí. To byla Velká válka, později po té druhé, označena jako první. Dnes není situace jiná, jen ty kulomety jsou dražší a mají efektivnější TTD (takticko-technická data).
Současná politika je politikou politického a hospodářského vazala, politikou jednostranně orientovanou, není vůči občanům politikou přívětivou více či dokonce politiku mnoha směrů.
PhDr. Vladimír Pelc je ekonom a politický analytik