Existuje všeobecně přijatá lež. Pojednává o médiích v roli hlídacích psů demokracie. Tak to ale není, nebylo a nebude. Média jsou nástrojem, jak si velmi mocní lidé udržují vliv, nebo jej posilují.
Andrej Babiš ovlivňoval témata MF Dnes v době, kdy společnost MAFRA vlastnil.
Daniel Křetínský namířil mediální kanóny na Jozefa Síkelu, když mu vyfoukl společnost Net4Gas a cenné aktivum nakoupil za peníze daňových poplatníků.
Majitelé nadace ovládající Deník N se „zcela náhodou“ shodují se seznamem sponzorů Petra Pavla. Kanóny jsou namířeny na Motoristy, Petr Kolář neexistuje a Petr Pavel v titulku „vyhrál“ festival v Karlových varech. Kdo to nevidí, nemá nejen oči, ale ani mozek.
Pavel Tykač nemá v lásce cokoli zeleného, natož genderově fluidního. Proto iDNES.cz jako první píše o tunelech aktivistů, neziskovek a o bizarních událostech na ultralevicové scéně, často v maximálně pejorativním zabarvení.
Ivo Lukačovič má také zájmy. Potřebuje ochránit monopol Seznamu a odrazit útoky nejen Andreje Babiše, ale i Michala Strnada. S prvním bude bojovat, s druhým se domluví. Aby se neopakoval scénář s Jakubem Ungerem, pořídí si až příliš „věrného“ šéfredaktora, na kterého má páky.
Takto média pracovala vždy. Projekce zájmů, často protichůdných, v rámci zóny zájmů jednotlivých vlastníků. Demokracie není určující – efektem protichůdných zájmů je ale v doprovodu také ona „ochrana“. Ta funguje tak, že se jednotliví vlastníci ničí mezi sebou, čímž se kontrolují.
Ani Česká televize není nezávislá. Vedení půjde na ruku tomu, kdo na ní nebude sahat a kdo jí přislíbí světlé zítřky. Ty si lze přeložit jako minimální, ideálně žádný dohled, maximální rozpočet a hlavně žádné otázky.
Také nejsem nezávislý, nikdy nebudu. Něco si myslím, něco mám odžito, něco mne motivuje a někde vidím potenciál. Logicky budu řešit témata, která mi přijdou zajímavá – už jen tím má nezávislost končí.
Krásnou sondou do duše médií coby nástrojů moci je popis situací Miloše Zemana a Petra Pavla. Zeman měl Nejedlého bez prověrky, Pavel má Koláře bez prověrky. Alex Mynářová moderovala v rozhlase, Světlana Witowská moderuje v rozhlase. Nejedlý měl zájmy v Rusku a Číně, Kolář má zájmy na Ukrajině. Nejedlý horoval za spolupráci s ruskými státními giganty a s Čínou, Petr Kolář horuje za maximální alokaci peněz daňových poplatníků do zbraní od svých bývalých zaměstnavatelů pro Ukrajinu.
Jak obscénní byly výdělky zbrojařů v České muniční iniciativě, to ukázala zpráva Lukáše Wagenknechta. Český odbor AMOS o všem věděl a většina seniorní politické reprezentace o výdělcích zbrojařů na úkor Ukrajiny samozřejmě věděla rovněž.
Kdyby Nejedlý fakturoval 7 milionů ČVUT za nejasné ústní poradenství kvůli arbitráži, která nehrozila, asi by se na to Seznam Zprávy a Deník N dívaly poněkud odlišně, než jak se dívají na Kolářův případ. Odlišný byl i popis kauz Nejedlého a Koláře, odlišný byl i výklad jejich rolí, ačkoli jsou doslova totožné.
Takových příkladů jsou stovky. Benjamin Činčila řídil s alkoholem pod kůží a zabil cyklistu. Dnes je poslancem, kterého si tato hodnotová média zvou jak na běžícím páse. Zmínka o nehodě chybí, ačkoli byl jakýkoli článek o Filipu Turkovi doplněn zmínkou o nacistických symbolech, hajlování a bůhvíčem dalším.
Takže ne. Média nejsou nezávislá, jsou reproduktory zájmů svých vlastníků. Nejsou ani hlídacími psy demokracie, dokud pomyslné hlídání nepřijde vlastníkům vhod. Nejsou objektivní – každé médium je názorově i ideologicky „hozené“ jinam, většinou tam, kam je „hozený“ i vlastník.
Existuje jediné měřítko, jak média hodnotit. Tím je kvalita. Kvalitní reportáž může sepsat Alarm či Apolena Rychlíková, může jí ale sepsat Deník TO i Parlamentní listy a hodnotná informace může zaznít také u Xavera. Kvalitu by mohla doručit i Zdislava Pokorná v Seznam Zprávách nebo v Deníku N, je to úplně jedno.
Všechna média jsou totiž úplně stejná – jsou založena za nějakým účelem a kopírují něčí zájmy. Já nejsem výjimkou. Mé zájmy jsou sice jiné, ale pořád jsou to zájmy – nezávislost u mě nehledejte, nenajdete jí.
Šalom.
Foto Kolář: Wiki, Jindřich Nosek
Foto Nejedlý: ČTK, s licencí