Dnes měl vyjít úplně jiný text. Petr Fiala nás ale posunul na západ, díky čemuž je dnes Pavel Blažek obžalovaný z legalizace výnosů trestné činnosti, konkrétně měl provozovateli drogového tržiště pomáhat v přístupu k jeho nelegálním miliardám.
Patříme na západ! Rok rozhodnutí! Teď jde o všechno, teď jde o Česko! Nevyhrajeme-li, přijedou ruské tanky!
Je mi z toho smutno. Fialu jsem v roce 2021 volil, protože jsem zastánce střídání stráží. Jakmile někdo vydrží u moci příliš dlouho, ohne systém ke svému vlastnímu prospěchu. Nadávejte mi, ale už se stalo a vrátit to nelze.
Nejhorší je, že by mi snad Pavel Blažek ani nevadil.
Státní rozpočet ve výši 2,3 bilionu korun absorbuje mnohé. Blažkova aféra stála „zanedbatelné“ stovky milionů korun a pouze z České republiky udělala bizarní příklad východního Kocourkova, kde si ministr spravedlnosti pozve drogového dealera, aby mu daroval miliardu. To bude asi ten západ, jak o něm Petr Fiala tak obšírně hovořil.
Blažka vem čert, ostatně šlo v rámci státního rozpočtu o „drobné“. Máme tu „větší kluky“.
Takový Tomáš Pojar se ukázal jako prodloužená ruka Michala Strnada, která je schopná zpacifikovat i Janu Černochovou.
Výsledkem byly jednotlivé dodávky Strnadovy CSG v rámci muniční iniciativy se ziskem 2,4 miliardy (!!!) korun v čistém (!!!) jen za materiál, který si CSG nakoupila v dostatečném předstihu v Turecku. Takových obchodů byly desítky.
To neříkám já, ale Pirát Lukáš Wagenknecht, toho času senátor.
Jana Černochová pak vyjednala nejpříšernější kontrakt na nákup stíhaček F-35 na světě za zhruba 200 miliard včetně servisu a infrastruktury. Žádná jiná země nenakoupila stroje s delší dobou dodání.
Další smutné prvenství.
Aby toho nebylo málo, hodlala Jana Černochová, pomyslná Ficobijka, uzavřít kontrakt se Strnadovou CSG na Slovensku (kde má vláda 50 % vlastnický podíl) a obejít tuzemské dodavatele munice přímým kontraktem. Hodnoty vyletěly oknem, asi zasáhl Tomáš Pojar.
Vznikly z těchto událostí palcové titulky a novinářský hon na odpovědné? Ne, stačila skromná zpráva a žilo se dál.
To ale stále není to nejhorší, co vláda Petra Fialy nadělila České republice.
Nic vám to neřekne. Směrnice CSDDD, EPBD, CBAM a RED III mají dostatečně matoucí názvy, aby je nikdo nepochopil.
Tady však leží onen zakopaný pes. Jsou to právě tyto směrnice, které vás budou stát více peněz, než hrátky Pavla Blažka s bitcoiny, hrátky Jany Černochové s letadly a láska Tomáše Pojara k penězům Michala Strnada.
Petr Fiala měl být premiér konzervativní vlády. Dopustil, že se schválila směrnice CSDDD – zákon, který dovozcům jakýchkoli materiálů (ropy, kovů, plynu) ukládá deklarovat, že dodržují lidská práva a standardy Evropské unie. Takový dodavatel však neexistuje. I proto nejen Katar, ale i Spojené státy deklarovaly, že díky směrnici odstřihnou Evropu od energií (!!!).
Danuše Nerudová pak musela hlasovat s Viktorem Orbánem a směrnici zrušit. Nepochlubila se? Předtím tutéž směrnici schválila, níže je článek z „respektovaného“ Politica
EPBD? Bezemisní budovy? Proč tak stoupají ceny bytů a stavebních materiálů nejen v Česku, ale v celé Evropě od Španělska po Finsko? Ne, určitě to nemá se směrnicí nařizující naprosto utopickou byrokracii cokoli společného, to by Ursula přece neudělala
CBAM? To je jako skočit šipku z 10. patra a čekat, že se nerozplácnete o chodník. Směrnice ukládá importérům cla adekvátní k ceně emisní povolenky. Systém má jen jednu vadu – dělá z Evropy funkční skanzen. Evropský trh se ochrání, ale proč by měly jakékoli jiné státy kupovat dražší evropské zboží? To už soudruzi z Bruselu nedomysleli – konkurenceschopnost vyletěla oknem, ale ještě pár let se udrží vnitřní trh, což stejně nepomůže.
RED III? Pojďme žít v iluzi, že mohou všechny země Evropy disponovat stejným energetickým mixem. Pojďme jim nařídit podíl z OZE ve výši 30 % a více, aniž by to však dávalo smysl. Převážně kontinentální Rumunsko bez přístupu k větrnému moři, Bulharsko, Slovensko, Česko? Je to fuk, prostě jim to nařídíme a zaplatíme takový lobbing, aby byl kdokoli nesouhlasící nebo snad vzývající zapovězenou fyziku nazván proruským dezinformátorem. Zvýší to náklady na přenosovou soustavu trojnásobně? Je to fuk, koupíme větrníky a soláry z Číny a vytvoříme model LCOE, kterým se budeme ohánět, aniž by však zahrnoval náklady na přenosovou soustavu a budeme tvrdit, že je energie z OZE nejlevnější.
Jistě to bude fungovat, Ursula to vymyslela společně s DG Clima skvěle, nebo snad ne?
Všichni by se rádi bránili Rusku. Super, proč tedy stojí jeden Leopard 30 milionů euro a jeden ruský tank T-90 4 miliony dolarů? Trošku nepoměr, ne?
Ale určitě za tím není Green Deal. Nebo ne, je za tím „málo“ Green Dealu, proto navrhneme využití „zelené“ oceli do obranného průmyslu! To bude fungovat, že jo, že jo?
Vyrobíme klimaticky přívětivý tank!
Není to sarkasmus, Evropská unie to myslí se zelenou ocelí pro zbrojní výrobu smrtelně vážně.
Stal se ze mne cynik. Šílený cynik, jak jste si asi všimli. Pavel Blažek je zcela nepodstatný problém. Dokonce i Michal Strnad a jeho nákup poloviny politické reprezentace minulé vlády by ani nebyl tolik problematický, kdyby se Evropská unie nestřílela 20x denně do vlastní nohy, hlavy, krku… doplňte si.
Palcové titulky ovládl ministr spravedlnosti, který se svými kumpány legalizoval příjmy drogového dealera a přijal od něj miliardový dar. Je to bizarní, úsměvné a rozhodně se taková činnost nezdá být moc „západní“, ale to je tak všechno.
Daleko podstatnější je, že Petr Fiala všechny výše uvedené směrnice schválil, nevetoval je, přijal je a tvářil se, že je vše v pořádku.
Není.
Máme nejdražší energie na světě, nejdražší ocel na světě, nejdražší zbraně na světě, nejdražší náklady přenosových sítí na světě a Evropě utekl digitální boom přelomu milénia i závod v umělé inteligenci. Ještě by nám mohla utéct fúze a bude dokonáno. Zůstanou jen krásná města, kam přijedou Číňané či Američané utratit peníze a my je budeme vítat.
Nevím, zda to bude více připomínat ZOO, nebo cirkus.
To jen tak k Pavlu Blažkovi a jeho „makroekonomické“ bezvýznamnosti. Přeji mu dlouhý trest, spravedlivý rozsudek a bylo by dobré, kdyby začal v rámci stále populárnějších „dohod o vině a trestu“ mluvit. Třeba o Vítu Rakušanovi.
Celým textem se vám vlastně snažím říct, abyste více pozornosti věnovali „nápadům“ a směrnicím Evropské unie. Je to zcela klíčové, drahé, destruktivní, neodvratitelné a především kriticky důležité. Tuzemská politika je fajn, ale ta Evropská je to skutečné kolbiště, kde se nachází těžiště moci.
Šalom