Obsah
Ohromující zásoby zlata vzbuzují celosvětový zájem a národní naději – ale je ugandský objev v hodnotě 12 bilionů dolarů průlomem, nebo iluzí? (Foto: Flickr)
V ohromujícím oznámení, které se dostalo na titulní stránky novin po celém světě, ugandská vláda v polovině roku 2022 prohlásila, že objevila ložiska zlata v odhadované hodnotě 12 bilionů dolarů.
Toto odhalení vyvolalo bouřlivé nadšení, skepsi a spekulace na globálních trzích i v těžebním průmyslu. Pro zemi, která se dlouho spoléhala na zemědělství a skromný vývoz nerostných surovin, sliboval tento zlatý zisk přepsat ekonomickou budoucnost Ugandy – pokud se ukáže jako pravdivý.
Za oslnivými čísly se však skrývá příběh plný záhad, nezodpovězených otázek a rostoucí debaty, v níž se střetává naděje s tvrdým realismem.
Odhalení, které šokovalo svět
Tuto senzační zprávu zveřejnilo ugandské ministerstvo energetiky a rozvoje nerostných surovin, které oznámilo objev přibližně 31 milionů tun zlaté rudy s odhadovaným množstvím vytěžitelného ryzího zlata kolem 320 000 tun. Při tehdejším tržním kurzu úředníci odhadli její hodnotu na zhruba 12 bilionů dolarů – což je téměř stokrát více než roční HDP Ugandy.
Prezident Yoweri Museveni tento nález rychle oslavil jako zlomový bod pro zemi. Ve svých projevech prohlásil, že Uganda bude nyní schopna financovat infrastrukturu, zdravotní péči, vzdělávání a vylepšení armády, aniž by byla závislá na zahraniční pomoci nebo půjčkách. Čínská společnost Wagagai Mining již získala licenci k zahájení činnosti v okrese Busia, poblíž keňských hranic. Říkalo se, že společnost postaví zařízení na rafinaci zlata, aby rudu zpracovávala na místě, čímž se zvýší ekonomický dopad.
Pro národ, kde více než 40 % obyvatel žije v chudobě, toto oznámení vzbudilo naději.
Bližší pohled: Zlato, nebo jen lesk?
Jak média a ekonomové po celém světě reagovali na ohromující částku 12 bilionů dolarů, začaly se hromadit otázky. Za prvé, takové množství zlata – 320 000 tun – se rovná více než veškerému zlatu, které bylo v lidské historii kdy vytěženo. Podle Světové rady pro zlato bylo do roku 2022 celosvětově vytěženo pouze asi 205 000 tun zlata.
Jakmile média a ekonomové po celém světě zareagovali na ohromující částku 12 bilionů dolarů, začaly se hromadit otázky. Za prvé, takové množství zlata – 320 000 tun – převyšuje celkové množství zlata vytěženého v celé lidské historii. Podle Světové rady pro zlato (World Gold Council) bylo do roku 2022 celosvětově vytěženo pouze asi 205 000 tun zlata.
Jak tedy mohla Uganda, země bez dlouhé historie dominance ve zlatém průmyslu, najednou tvrdit, že vlastní více zlata než zbytek světa dohromady?
Skeptici poukazovali na nedostatek podrobných geologických údajů, recenzovaných zpráv nebo ověření odhadů třetí stranou. Čísla nebyla potvrzena globálními dozorčími orgány v oblasti těžby a ugandská vláda rovněž nezveřejnila úplné zprávy z průzkumů, na jejichž základě byly tyto ohromující součty vypočítány.
Termín „zlatá ruda“ situaci ještě více zkomplikoval. Zlatá ruda označuje horninu obsahující zlato v různých koncentracích. Ne všechna ruda je zisková k těžbě, zejména pokud je obsah zlata nízký nebo jsou náklady na těžbu vysoké. Bez podrobnějších chemických a geologických údajů mnoho odborníků pochybovalo o proveditelnosti těžby byť jen zlomku uváděného zlata.
Kdo na tom vydělá?
I při konzervativním odhadu zásob – řekněme pouhém 1 % z předpokládané hodnoty 12 bilionů dolarů – by se však jednalo o příležitost v řádu miliard dolarů. A nelze popřít, že Uganda skutečně disponuje zásobami zlata. V posledních letech země zvýšila vývoz zlata, které se stalo jedním z jejích hlavních zdrojů devizových příjmů a předstihlo tak kávu a čaj.
Zahraniční společnosti, zejména čínské, investovaly do ugandského těžebního sektoru značné prostředky. Investice společnosti Wagagai Mining v Busii je součástí širšího trendu čínského zapojení do afrického těžebního průmyslu, infrastruktury a přírodních zdrojů. Tato partnerství často přinášejí tolik potřebný kapitál a technologie, ale mohou také vyvolávat obavy z vykořisťování, zhoršování životního prostředí a nespravedlivého rozdělování zisků.
Ugandské občanské iniciativy bijí na poplach kvůli nedostatečné transparentnosti těžebních smluv a obávají se, že komunity žijící v blízkosti těžebních lokalit mohou být vysídleny nebo poškozeny bez spravedlivé kompenzace.
Stín prokletí surovin
Pro Ugandu je lákavá vyhlídka na bohatství ze zlata spojena také s varovným příkladem – takzvanou „prokletím surovin“. Tento paradox popisuje, jak země bohaté na přírodní zdroje často čelí pomalejšímu hospodářskému růstu, korupci, konfliktům a oslabeným institucím. Od venezuelské ropy po konžské diamanty nabízí historie mnoho příkladů toho, jak se bohatství ze surovin může stát spíše břemenem než požehnáním.
Již nyní se objevují známky možných třenic. V okolí těžebního místa v Busii se objevují obvinění z zabírání půdy, nedostatečných environmentálních posudků a nedostatečné konzultace s místními komunitami. Bez řádné regulace, dohledu a spravedlivého rozdělení přínosů riskuje Uganda, že se její objev zlata stane spíše zdrojem rozporů než rozvoje.
Zlatá příležitost – pokud se s ní naloží správně
Navzdory skepsi zůstává ugandská vláda optimistická. Probíhají snahy o vybudování kapacit pro rafinaci zlata, zlepšení infrastruktury v těžebních regionech a vytvoření právních rámců pro správu příjmů. Země se také připojila k Iniciativě pro transparentnost těžebního průmyslu (EITI), jejímž cílem je podporovat otevřené a odpovědné hospodaření s ropnými, plynovými a nerostnými zdroji.
Klíčovou roli bude hrát také transparentnost. Občané potřebují mít přístup ke spolehlivým informacím o zlatých rezervách, smlouvách společností, prognózách příjmů a opatřeních na ochranu životního prostředí. Bez důvěry veřejnosti hrozí, že i ten nejcennější poklad se stane zdrojem nepokojů.
Naděje se střetává s realitou
Příběh o objevu zlata v Ugandě v hodnotě 12 bilionů dolarů se nachází na křižovatce ambicí a nejistoty. Pokud jsou tato čísla alespoň částečně přesná, stojí země na prahu nové ekonomické éry. Proměnit nerostné bohatství ve smysluplný rozvoj však vyžaduje více než jen štěstí. Vyžaduje to transparentnost, správu věcí veřejných, plánování a pevné odhodlání sloužit veřejnému blahu.
Nakonec je zlato jen kov. Jeho skutečná hodnota spočívá v tom, jak je použito ke zlepšení životů, budování budoucnosti a utváření osudu národa. Zda Uganda narazí na zlato – nebo na potíže – zůstává záhadou, která čeká na odhalení.
Odborníci tvrdí, že Uganda musí postupovat opatrně a poučit se ze zkušeností jiných zemí bohatých na suroviny. Diversifikace ekonomiky, investice do lidského kapitálu a budování silných institucí jsou klíčové, má-li objev zlata přinést obyvatelstvu dlouhodobý prospěch.