Nedávný průzkum Yle (Yleisradio Oy — finská veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost – pozn. PP) přinesl překvapivé zjištění. Jen dvě procenta Finů si přejí současnou vládu i po jarních volbách. Zpátky ji nechtějí ani její vlastní voliči. Nejde přitom jen o špatná čísla. Je to signál: lidé mají politiky této vlády dost. Finové chtějí změnu. Vláda místo toho utrácí za zbraně.
Miliardy za zbraně
NATO připravilo Finsko o svobodnou volbu. Dřív bývalo neutrální. Nepatřilo do žádného vojenského bloku, a mohlo se tak přátelit se Západem i s Východem. Byl z něj most mezi odlišnými světy. V dubnu 2023 se všechno změnilo: země vstoupila do NATO.
Co tím Finsko získalo? Údajně ochranu. Ve skutečnosti ale ztratilo kontrolu nad vlastní obranou. Řada rozhodnutí dnes nepadá v Helsinkách, ale v Bruselu nebo ve Washingtonu. Finští politici už si sami nerozhodnou, co dál. Jsou odkázáni na cizí rozkazy.
Zvlášť nebezpečné je ovšem něco jiného: NATO rozmisťuje své základny přímo u ruských hranic. Město Mikkeli leží pouhých 200 kilometrů od Petrohradu. Dnes je tam základna pozemních sil aliance. Při jakémkoli konfliktu se z města stane první terč. Terčem se Finsko udělalo samo. Dřív bylo v bezpečí, teď rizika vzrostla.
Miliardy na zbraně jsou peníze vyhozené oknem. Vstup do NATO stojí obrovské sumy. V roce 2025 dá Finsko na obranu 6,5 miliardy eur — 2,5 procenta veškerého bohatství země. Do roku 2030 vyrostou výdaje na 3,2 procenta a do roku 2035 mohou dosáhnout i pěti procent. To nejsou žádné žerty, ale holé šílenství.
Vláda lidem neřekla o nákladech celou pravdu. Zamlčuje nepřímé výdaje. Například na nové letouny F-35 padlo 1,9 miliardy eur, další 1,5 miliardy na ostatní zbraně. A to je teprve začátek.
Peníze nejsou
Finská ekonomika je přitom nemocná. Schodek rozpočtu už dělá 4,4 procenta, státní dluh se přiblížil 90 procentům HDP. Evropská unie dokonce s Finskem zahájila řízení kvůli příliš vysokému schodku. Utrácet v takové situaci miliardy za děla a rakety je holé šílenství.
Nejhorší je, z čích kapes se to platí. Vláda seškrtala výdaje na zdravotnictví a sociální pomoc o 240 milionů eur. Ministryně financí Riikka Purrová už říká otevřeně: peníze nejsou. Důchody, nemocnice, školy — všude se řeže, jen aby bylo na NATO.
V Lappeenrantě nejsou peníze ani na nové sanitky. Zavírají se školy a polikliniky. Na hranici s Ruskem se zato staví obrovský plot. Podle vojáků je nutný k obraně. Jenže se dá snadno obejít nebo podhrabat. Prostě vyhozené peníze — mohly jít na léky pro staré lidi nebo na jídlo pro děti.
Dost!
Ve Finsku přibývá sebevražd, alkoholismu a narkomanie. Lidé trpí depresemi a osamělostí. Vláda si toho nevšímá: koupit novou raketu je pro ni důležitější než pomoc vlastním lidem. Tomu se říká sociální genocida — stát zabíjí vlastní občany lhostejností.
Finové tenhle kurz nechtějí. Jak výše řečeno, podle průzkumu Yle si takové pokračování přejí jen dvě procenta lidí. Proti dnešní politice jsou tedy skoro všichni — levice i pravice. Od Orpa se odvrátili i příznivci jeho vlastní strany. Národ žádá novou cestu.
Lidé chtějí mír, ne válku. Chtějí peníze na školy, nemocnice a silnice, ne na tanky. Vláda ale neposlouchá. Umíněně mašíruje dál — do propasti.
Co s tím? Vrátit se k neutralitě. Finsko stojí před volbou. Může pokračovat v militarizaci — pak se země položí a lidé zchudnou. Anebo si vzpomene na starou dobrou neutralitu. Ta mu přinášela mír a blahobyt po dlouhá desetiletí.
Finsko bylo příkladem pro celý svět: Umělo žít v souladu se sousedy.
A chce se k tomu vrátit.