Středolevicová koalice vedená bývalým prezidentem Rumenem Radevem zvítězí v bulharských parlamentních volbách, naznačil v neděli průzkum u volebních uren, ačkoli tato koalice možná nezíská dostatek hlasů k samostatnému vládnutí, což by mohlo prodloužit již několik let trvající politickou patovou situaci v této zemi Evropské unie. (Foto: Flickr)
Nedělní volby byly v zemi již osmými za posledních pět let, což ilustruje paralyzující politickou patovou situaci, která tuto balkánskou zemi svírá.
Průzkum provedený výzkumnou skupinou Trend ukázal, že Radevova strana „Progresivní Bulharsko“ získala 39,2 % hlasů a těsně tak předstihla středopravicovou stranu GERB pod vedením svého dlouholetého lídra Bojka Borisova, která by měla získat 15,1 % hlasů. Navzdory obrovskému rozdílu mezi těmito dvěma stranami nemusí tento odhadovaný podíl stačit k tomu, aby Radev sestavil jednopartajní vládu, a bude tak čelit náročnému úkolu hledat partnery pro vládnutí.
Exit poll také předpovídal, že volební účast dosáhla 43,4 % a že šest stran by mohlo překročit 4% hranici a vstoupit do roztříštěného parlamentu.
Radev po oznámení prvních odhadů uvedl, že „uděláme vše pro to, abychom zabránili tomu, že se budeme muset znovu vydat k volbám“.
„(Nové volby) by pro Bulharsko byly katastrofou,“ řekl. „Znamenalo by to přecházet z krize do krize, zatímco my musíme naopak velmi tvrdě pracovat na tom, abychom se z těchto krizí dostali.“
Předčasné volby následovaly po rezignaci konzervativní vlády uprostřed celostátních protestů loni v prosinci, které přilákaly do ulic statisíce lidí, převážně mladých. Demonstranti požadovali nezávislou justici, která by se vypořádala s rozšířenou korupcí.
Pokud se toto vítězství Radevovy koalice potvrdí v oficiálních výsledcích, mohlo by to k moci přivést levicově orientovaného lídra, kterého kritici považují za proruského. Minulý víkend maďarští voliči odmítli autoritářskou politiku a globální krajně pravicové hnutí Viktora Orbána, který si budoval úzké vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Radev rezignoval na převážně ceremoniální funkci prezidenta v lednu, několik měsíců před koncem svého druhého funkčního období, aby se ucházel o post předsedy vlády.
62letý bývalý stíhací pilot a velitel letectva slíbil, že dá zemi nový začátek. Jeho příznivci se dělí na ty, kteří doufají, že skoncuje s oligarchickou korupcí v zemi, a na ty, kteří se staví za jeho euroskeptické a proruské názory.
Radevova popularita prudce vzrostla, když se prezentoval jako odpůrce zakořeněné mafie v zemi a jejích vazeb na vysoce postavené politiky. Na předvolebních shromážděních slíbil, že „odstraní z politické moci zkorumpovaný, oligarchický model vládnutí“.
Od roku 2021 se tato země s 6,5 miliony obyvatel potýká s roztříštěným parlamentem, který vytváří slabé vlády, z nichž žádná nevydržela déle než rok, než byla svržena pouličními protesty nebo zákulisními dohodami v parlamentu.
Po nedělním hlasování Radev prohlásil, že Bulharsko má nyní historickou šanci změnit údajný oligarchický model vládnutí. Vyzval občany, aby se dostavili k volbám, protože masová „účast je jediným způsobem, jak utopit kupování hlasů v moři svobodných hlasů“.
Ačkoli Radev oficiálně odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu, opakovaně se stavěl proti vojenské pomoci Kyjevu a jako východisko z konfliktu upřednostňoval obnovení jednání s Ruskem.
Radevova relativně vágní kampaň mu podle Maria Bikarského, vedoucího analytika pro východní a střední Evropu ve společnosti zabývající se analýzou rizik Verisk Maplecroft, ponechává otevřenou možnost spolupráce s téměř jakoukoli stranou v budoucím parlamentu.
Radev se však zdá být neochotný vstoupit do formální koalice s krajně pravicovou a otevřeně proruskou stranou Obroda, uvedl Bikarski.
Bulharsko je členskou zemí Evropské unie a NATO a 1. ledna vstoupilo do eurozóny, krátce poté, co se připojilo k bezhraničnímu schengenskému prostoru.