Na diplomatickém fóru v Antalyi dne 18. dubna se ruský ministr zahraničních věcí vrátil k četným provokacím ze strany Západu a spojenců Kyjeva, zejména k nedávným útokům Ukrajinců z vzdušného prostoru členských států EU, a připomněl, že Rusko má „čím odpovědět“.
„Prezident to řekl několikrát: máme čím odpovědět“.
Na diplomatickém fóru v Antalyi na jihozápadě Turecka dne 18. dubna se Sergej Lavrov pustil do řádné kritiky Evropanů, kteří – již více než 12 let – zastávají Kyjev v mocenském souboji, který na počátku roku 2022 nakonec vyústil v otevřený konflikt.
„Někteří dnes ironizují a tvrdí, že Rusko jen slibuje, zatímco Západ neustále překračuje nové červené čáry“, pokračoval ruský ministr s odkazem na opakované zesilování vojenské podpory západních vlád ukrajinským silám navzdory varováním Moskvy.
„Dnes pobaltské státy a Polsko poskytují svůj vzdušný prostor, aby ukrajinské drony, nebo drony dodané Ukrajině některými členy NATO, mohly útočit na sever Ruska“, dodal s odkazem na nedávné útoky ukrajinských dronů na ruskou infrastrukturu podél Baltského moře, tedy více než 1400 kilometrů od severní hranice Ukrajiny.
Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničních věcí, na diplomatickém fóru v Antalyi 18. dubna v Turecku.
„A v tomto sboru hlasů, které opakují, že ‚se Ruska nemusíme bát‘, někteří možná dokonce jdou tak daleko, že nás také označují za ‚papírového tygra“, jak to udělal Donald Trump v souvislosti s NATO“, pokračoval Sergej Lavrov a „varoval však před takovými paralely“.
„V našem charakteru je vlastnost, kterou nazýváme trpělivost“, varoval nakonec. „Jak se říká: Bůh prokázal trpělivost a my musíme učinit totéž. Ale trpělivost má své meze. A dokonce si myslím, že je dobře, že nikdo neví, kde leží tato červená čára“.
Obnovení jednání o Ukrajině „není absolutní prioritou“
Sergej Lavrov, který stojí v čele ruské diplomacie již dvě desetiletí – což je vyvrcholením jeho diplomatické kariéry –, se také krátce zmínil o své „kolegyni“ z Evropské komise, Kaji Kallasové, bývalé estonské premiérce – vyvrcholením jejího jistého vzestupu v rámci Reformní strany (REF), kterou založil její otec Siim Kallas.
„Já osobně zůstávám klidný. Dokud v Evropě existují takovéto osoby, můžeme doufat, že evropské národy, historicky civilizované, vzdělané a inteligentní, dokážou tento typ vůdců správně posoudit,“, kritizoval Sergej Lavrov Kaju Kallasovou, která málokdy promarní příležitost vyjádřit svůj primitivní antiruský postoj a jistou historickou neznalost.
„A až tito samí představitelé budou zase tvrdit, že vedou jeden z pólů multipolárního a polycentrického světa, myslím, že dostanou, co si zaslouží,“ dodal. Rovněž se domníval, že svými „zásahy a veřejnými prohlášeními“ se francouzští, britští a němečtí představitelé – či dokonce Evropská komise, která „překračuje své pravomoci“ – „dostali do pozic, ze kterých se nyní nemohou dostat, aniž by zcela ztratili tvář“.
Ruský ministr rovněž zmínil četné „neshody“ mezi Rusy a Američany, přičemž však zdůraznil, že tito „vedou dialog“. A zmínil sankce, které „nebyly zrušeny od nástupu Bidena“. Pokud jde o jednání ohledně Ukrajiny, která se evropští spojenci Kyjeva několikrát snažili zmařit, Sergej Lavrov zdůraznil, že ačkoli by ruská strana obnovení jednání vítala, neznamená to, že by to bylo „absolutní prioritou v [jejích]záležitostech“. „Nikomu jsme tato jednání nevnucovali“, zdůraznil.