Rozsáhlá analýza zdravotních údajů upoutala pozornost na jednu skupinu potravin, která se ukázala jako mimořádně zajímavá pro zdraví mozku. (Foto: Flickr)
Výzkum spojil údaje ze tří prospektivních studií s výsledky 13 předchozích kohortových studií. Zjištění ukázala, že vyšší konzumace ovoce a zeleniny byla spojena s nižším rizikem demence.
Když se však vědci podívali na jednotlivé skupiny potravin podrobněji, jedna z nich se jasně odlišila. Byla to zelená listová zelenina – například špenát, kapusta, mangold nebo rukola.
Právě ta jako jediná ze sedmi zkoumaných skupin ovoce a zeleniny vykazovala statisticky významnou nezávislou souvislost s nižším rizikem demence.
Výzkumníci pracovali s údaji ze studií Health and Retirement Study, Framingham Heart Study Offspring Cohort a Whitehall II, které dohromady zahrnovaly 18 339 účastníků ve věku nejméně 45 let.
Účastníci na počátku studie netrpěli demencí a vědci je sledovali po dobu 7 až 13 let. Výsledky následně spojili s údaji z dalších 13 kohortových studií. Celkový počet analyzovaných osob tak přesáhl 222 000.
Lidé s nejvyšším příjmem ovoce a zeleniny měli přibližně o 20 % nižší riziko vzniku demence než ti, kteří jich jedli nejméně.
Když vědci obě skupiny oddělili, vyšší příjem zeleniny byl spojen s přibližně o 13 % nižším rizikem a vyšší příjem ovoce s přibližně o 10 % nižším rizikem.
Nejzajímavější výsledek se však objevil až při podrobnějším rozdělení potravin.
Ze sedmi zkoumaných skupin si právě zelená listová zelenina zachovala významnou nezávislou souvislost s nižším rizikem demence. Každá další denní porce listové zeleniny byla přitom spojena s přibližně o 18 % nižším rizikem.
Tato souvislost přetrvávala i po zohlednění řady faktorů, jako je věk, pohlaví, vzdělání, kouření či fyzická aktivita.
Výsledek sice nedokazuje, že špenát nebo kapusta dokážou samy o sobě zabránit demenci, ale při tak velkém počtu sledovaných osob se jedná o další silný argument ve prospěch pravidelné konzumace listové zeleniny.
Odpověď může spočívat v jejich mimořádné koncentraci živin a biologicky aktivních látek.
Špenát, kapusta, mangold, rukola a další druhy listové zeleniny obsahují například vitamín K, kyselinu listovou, lutein, betakaroten, přírodní dusičnany a řadu dalších rostlinných látek.
Místo jedné zázračné látky se tedy může jednat o celý komplex živin, které působí společně.
Mnohé z nich jsou zkoumány v souvislosti s kognitivními funkcemi, oxidačním stresem, zánětlivými procesy či zdravím cév. Zdravé cévy jsou přitom důležité i pro mozek, který je mimořádně závislý na nepřetržitém přísunu krve, kyslíku a živin.
Vědci zatím nedokážou určit, která z těchto látek hraje nejdůležitější roli. Pozorovanou souvislost navíc mohou ovlivňovat i další faktory související se stravou a životním stylem.
Již dřívější výzkum z Rush University Medical Center sledoval starší dospělé přibližně pět let a zjistil, že vyšší konzumace listové zeleniny souvisela s pomalejším poklesem kognitivních schopností.
Rozdíl v rychlosti kognitivního stárnutí mezi lidmi s nejvyšším a nejnižším příjmem listové zeleniny byl podle autorů srovnatelný s věkovým rozdílem přibližně 11 let.
To neznamená, že zelenina dokáže doslova „omladit mozek“ o 11 let. Výsledek však naznačuje, že rozdíly v každodenních stravovacích návycích se mohou v průběhu let promítnout i do odlišného tempa kognitivního stárnutí.
A právě to je podstatné. O zdraví mozku zřejmě nerozhoduje jeden oběd ani jeden salát. Důležité je to, co děláme opakovaně po celé roky.
Dobrou zprávou je, že tento poznatek nemusí zůstat pouze v tabulkách vědecké studie. Přenést ho na vlastní talíř je překvapivě jednoduché.
Přidejte špenát do běžných jídel: Hodí se do omelety, těstovin, polévek, omáček i smoothie. Po tepelné úpravě navíc výrazně zmenší svůj objem, takže ho dokážete sníst více.
Střídejte jednotlivé druhy: Nemusíte se omezovat pouze na špenát. Vyzkoušejte kel, rukolu, mangold, římský salát, čínské zelí nebo další druhy listové zeleniny.
Přidejte trochu zdravého tuku: Některé látky obsažené v zelenině, například betakaroten a vitamín K, jsou rozpustné v tucích. Salát proto klidně dochuťte olivovým olejem, ořechy, semínky nebo avokádem.
Využijte také mraženou zeleninu: Mražený špenát je levný, dostupný po celý rok a snadno ho přidáte do polévek, omáček nebo příloh.
Demence nevzniká v důsledku jediného faktoru a neexistuje ani jedna potravina, která by před ní poskytovala zaručenou ochranu.
Na dlouhodobém zdraví mozku se podílí celá řada faktorů – pohyb, krevní tlak, metabolické zdraví, kouření, kvalita spánku, společenské kontakty i celkové složení stravy.
Právě proto je rozumnější vnímat listovou zeleninu jako jeden díl větší skládačky.
Dobrou zprávou je, že se jedná o díl, který lze do života začlenit velmi snadno.
Malá změna, která se za léta může nasčítat
Nejzajímavějším poselstvím této analýzy nakonec není to, že bychom od zítřka měli všichni jíst kapustu k snídani, obědu i večeři.
Je to něco mnohem praktičtějšího.
Zdraví mozku se buduje po celá desetiletí a právě ta malá rozhodnutí, která každý den opakujeme, mohou mít z dlouhodobého hlediska největší význam. Přidat hrst špenátu do omelety, rukolu k obědu nebo porci kapusty k večeři je změna, která nestojí mnoho peněz, času ani úsilí.
Jedna porce listové zeleniny vám nezaručí, že se vyhnete demenci. Rozsáhlá analýza však ukazuje, že lidé, kteří ji konzumují ve větším množství, mají nižší riziko – a právě listová zelenina v tomto ohledu vynikla nad ostatními zkoumanými skupinami ovoce a zeleniny.
Pokud tedy existuje jednoduchý stravovací zvyk, který stojí za to dlouhodobě pěstovat, je pravidelná přítomnost špenátu, kapusty, rukoly nebo mangoldu na talíři velmi dobrým kandidátem.
Pro mozek totiž nemusí být rozhodující to, co uděláte jednou za čas. Mnohem důležitější může být to, co mu dopřejete znovu a znovu po mnoho let.