Globální eskalace války na Ukrajině začala a Vladimir Putin nařídil ruské Tichomořské flotile přípravu ke konfiskacím západních lodí v Pacifiku! Velitel Tichomořské flotily vzápětí Putinovi potvrdil, že velení je připraveno úkol splnit a zahájit konfiskace plavidel! Otevírá se tím nová fronta sankčního konfliktu a ukrajinský konflikt se tím přelévá na Dálný východ!
Geopolitické napětí vyvolané válkou na Ukrajině a rozsáhlou sankční kampaní západních zemí překročilo hranice evropského kontinentu a začíná naplno zasahovat globální námořní trasy. Zatímco dosavadní ekonomická a materiální konfrontace se odehrávala převážně v Černém moři, Baltském moři a severním Atlantiku, nejnovější kroky Moskvy naznačují připravenost přenést odvetná opatření do zcela nového geografického prostoru.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil inspekční cestu na Dálný východ a přímo na palubě vlajkové lodi ruské Tichomořské flotily vyslal dosud nejostřejší varování státům Evropské unie, Spojenému království a dalším spojencům. Ruské námořnictvo podle něj nezůstane nečinné vůči rostoucímu počtu zadržených ruských komerčních plavidel a tankerů takzvané „stínové flotily“. Moskva poprvé otevřeně deklarovala, že je připravena zahájit symetrické, zrcadlové konfiskace západních obchodních lodí kdekoli na světě, přičemž jako primární prostor odvety byl přímo označen strategický asijsko-tichomořský region.
Přepis projevu Vladimira Putina:
„Ještě jedna záležitost, na kterou bych rád upozornil. Velitel právě zmínil doprovod našich lodí v oblasti působnosti (tichomořské) flotily. Chtěl bych upozornit na rozhodnutí Evropské unie, která byla přijata nedávno. Vidíme, že úřady některých zemí se v rozporu s mezinárodním námořním právem pokoušejí omezit pohyb plavidel našich ekonomických subjektů. Mírových subjektů, zdůrazňuji.
A nedávno je napadlo, že by mohly naše lodě zadržet a prodat majetek, který nám zabavily. Samozřejmě se nejedná o nic jiného než o pirátství a loupež. A pokud se to začne v praxi realizovat, budeme nuceni reagovat stejným způsobem. A to ne nutně v těch vodách, kde se plánuje napadení našich lodí a plavidel, ale tam, kde to sami považujeme za nutné a účelné. Kdekoli, včetně oblasti působnosti Tichomořského loďstva. Žádám, abyste tomu věnovali pozornost.“
Prezidentova cesta na Dálný východ měla pečlivě naplánovaný symbolický i operační význam. Vladimir Putin dorazil do Južno-Sachalinsku na závěrečnou fázi rozsáhlých manévrů Tichomořského loďstva a hlavní vojenskou poradu svolal přímo na palubu raketového křižníku Varjag – gardového plavidla Projektu 1164 Atlant, které představuje symbol ruské hladinové úderné síly v Tichém oceánu.
Putinova inspekce v Južno-Sachalinsku a signál na palubě křižníku Varjag
Setkání se zúčastnily špičky námořního velení, přičemž hlavním bodem jednání nebyla pouze běžná bojová připravenost a cvičení střelby, ale komplexní vyhodnocení zranitelnosti a naopak útočného potenciálu v oblasti mezinárodní námořní logistiky a obchodních tras.
Putin ve svém vystoupení výslovně kritizoval nejen státy Evropské unie, ale vymezil se také proti regionálním spojencům Západu, zejména Japonsku. Zdůraznil, že Tokio se plně připojilo k sankční politice a v nově revidovaných bezpečnostních doktrínách označuje Ruskou federaci za jedno z hlavních bezpečnostních rizik.
Tento posun podle Moskvy zásadně mění rovnováhu sil v Ochotském a Japonském moři. Podle ruského prezidenta je proto nezbytné transformovat Tichomořskou flotilu z pasivní obranné síly chránící jaderné ponorkové základny na Kamčatce a Kurilských ostrovech v aktivní nástroj prosazování státních ekonomických a strategických zájmů v mezinárodních vodách.
Přímé spojení mezi zadržováním tankerů v Lamanšském průlivu či Baltském moři a aktivací válečných lodí v Asii představuje zásadní doktrinální posun: Rusko přestává vnímat sankční válku jako regionálně izolovaný spor a hodlá aplikovat princip asymetrické odvety v místech, kde má geografickou a operační převahu.
Hlášení admirála Liiny: Zacílení na západní tranzit podél Kurilských ostrovů
Vystoupení admirála Viktora Liiny, velitele Tichomořské flotily, odhalilo konkrétní operační data, která ruské námořní zpravodajství v posledních měsících shromažďovalo. Z Liinova hlášení vyplývá, že ruské ozbrojené síly a pobřežní stráž FSB systematicky monitorovaly a kategorizovaly veškerý obchodní provoz procházející v těsné blízkosti ruského území, především v oblasti jižních Kuril.
Tyto ostrovy tvoří přirozenou geografickou bariéru oddělující Ochotské moře od volného Tichého oceánu a představují klíčovou tranzitní trasu pro nákladní dopravu směřující z východoasijských průmyslových center do Severní Ameriky a dalších globálních destinací.
Přepis hlášení velitele Tichomořské flotily admirála Viktora Liiny:
„V souladu s Vaším pokynem, soudruhu Nejvyšší vrchní veliteli, jsme provedli podrobnou analýzu námořního provozu v Asijsko-tichomořské oblasti. Známe trasy, co přepravují a čí jsou to lodě. Jen ve výlučné ekonomické zóně Ruské federace podél ostrovů jižního Kurilského hřbetu proplulo od 24. dubna do 6. srpna 2026 celkem 1 001 plavidel.
Z nich plulo pod vlajkami nepřátelských států 379 plavidel, včetně 273 nákladních lodí a 71 tankerů, z toho 26 plavidel Velké Británie a 9 Francie. Západní státy přitom aktivně využívají k přepravě nákladu ve svém zájmu plavidla plující pod vlajkami třetích zemí. V podstatě se jedná o jejich stínovou flotilu. Disponujeme silami pro prohlídku a zadržení plavidel nepřátelských států i jejich stínové flotily. Meziúřadová spolupráce je zorganizována a jsme připraveni přistoupit k řešení těchto úkolů.“
Identifikace 379 konkrétních plavidel pod vlajkami takzvaných „znepřátelených zemí“ (z celkového počtu 1 001 zaznamenaných lodí během zhruba tříměsíčního sledovacího období) ukazuje na detailní přípravu cílových seznamů. Zmínka o 273 velkých nákladních lodích (bulk carriers) a 71 tankerech, s přímým jmenováním britských a francouzských rejstříků, slouží jako jasný signál, že Moskva disponuje přesnou databází lodí, které mohou být v případě další eskalace zastaveny a podrobeny inspekcím.
Zásadním momentem Liinova projevu je však obvinění, že západní společnosti samy provozují rozsáhlou „stínovou flotilu“ využíváním vlajek daňových a regulatorních rájů (jako jsou Panama, Libérie, Marshallovy ostrovy či Malta) k maskování skutečného vlastnictví. Tímto si ruské velení vytváří alibi pro to, aby v budoucnu nezadržovalo pouze plavidla s vlajkou Velké Británie či Francie, ale jakékoli obchodní lodě, u nichž ruské tajné služby deklarují majetkovou nebo nákladovou vazbu na západní korporace.
Meziúřadová koordinace mezi námořnictvem, pohraniční službou FSB, celními orgány a ministerstvem dopravy byla podle Liina plně dokončena, což znamená, že rozkaz k fyzickému zahájení inspekcí a zadržování může být vydán prakticky okamžitě.
Chronologie západních zásahů: Kampaň proti ruskému námořnímu obchodu
Ruská reakce přichází po sérii koordinovaných operací evropských a západních bezpečnostních složek, jejichž cílem bylo omezit fungování ruského exportního řetězce, zejména v oblasti energetických a zemědělských surovin. Během posledního roku a půl provedly západní státy řadu zásahů proti plavidlům přepravujícím ruské zboží nebo operujícím s nejasnou registrací a nedostatečným pojištěním:
- Eventin (březen 2025): Tento velký tanker plující pod panamskou vlajkou, přepravující zhruba 100 000 tun ropy, byl zadržen německými úřady v Baltském moři pro podezření z porušení mezinárodního cenového stropu a chybějícího certifikovaného pojištění. Následné snahy německé vlády o konfiskaci a soudní dražbu nákladu však narazily na právní překážky u německých soudů, které poukázaly na ochranu soukromého vlastnictví a mezinárodní úmluvy o volném moři.
- Kiwala / Boracay (duben a září 2025): Plavidlo s proměnlivou registrací a vícečetnými historickými názvy bylo nejprve v dubnu zadrženo v Estonsku kvůli neplatným dokladům a registraci pod pochybnou vlajkou. Po několikatýdenním zkoumání bylo propuštěno, avšak v září 2025 se stalo předmětem zásahu francouzských námořních úřadů v Atlantiku v rámci posílených kontrol bezpečnostních rizik v pobřežních vodách. Následně pokračovalo v plavbě směrem k Suezskému průplavu.
- Ethera (březen 2026): Tanker přepravující ropné produkty byl zadržen spojenou operací belgického námořnictva a francouzských námořních sil pro podezření z obcházení unijního embarga a padělání identifikačních údajů AIS. Loď zůstává zadržena v přístavu a její propuštění bylo podmíněno složením mimořádné kauce ve výši 10 milionů eur (11,6 milionu dolarů).
- Caffa (březen 2026): Švédské úřady obsadily nákladní loď Caffa na základě podezření, že přepravuje ukradené zemědělské plodiny z oblastí jižní a východní Ukrajiny. Případ se stal předmětem vleklého soudního sporu, na jehož konci švédský nejvyšší soud rozhodl o zabavení nákladu a jeho formálním vydání ukrajinským orgánům.
- Smyrtos (červen 2026): Britské ozbrojené složky, konkrétně komando Royal Marines (42 Commando), provedly přímé nalodění a obsazení ropného tankeru Smyrtos. Šlo o první operaci, kdy Spojené království zasáhlo zcela samostatně bez francouzského velení. Plavidlo bylo eskortováno do britského přístavu a jeho kapitán indické národnosti Ajay Pant byl vzat do vazby a obviněn z vědomého porušování sankčního režimu a námořních předpisů Spojeného království.
Tato série případů vytvořila v Moskvě přesvědčení, že dosavadní nástroje diplomacie a soudních sporů v evropských jurisdikcích selhávají, což vedlo k politickému rozhodnutí pohrozit přímým použitím vojenské síly na mezinárodních námořních trasách.
Vnitropolitický tlak, parlamentní volby do Státní dumy a národní prestiž
Eskalace námořní rétoriky má neoddělitelnou vnitropolitickou dimenzi. V Ruské federaci se blíží volby do Státní dumy plánované na 20. září 2026. V předvolebním období potřebuje kremelské vedení demonstrovat absolutní kontrolu nad bezpečnostní situací a vyslat voličům signál neochvějné rozhodnosti.
Ruská veřejnost i vlivné nacionalistické křídlo uvnitř politických a bezpečnostních elit (tzv. siloviki) stále častěji vznášejí dotazy, proč Moskva toleruje zabavování svých aktiv, devizových rezerv a komerčních lodí v Evropě, aniž by podnikla hmatatelnou a bolestivou odvetu. Zadržení kapitána tankeru Smyrtos a verdikt švédského soudu o lodi Caffa byly v ruských státních médiích prezentovány jako ponižující akty „státem řízeného pirátství“ ze strany Západu.
Putinův projev na palubě křižníku Varjag tak plní zásadní psychologickou funkci. Kreml tím ukazuje, že disponuje nástroji pro odvetné údery a nebojí se konfrontovat západní mocnosti na světových oceánech. Rétorika o „zrcadlových opatřeních“ navíc silně rezonuje u radikálnější části voličstva, která dlouhodobě volá po tvrdých protiopatřeních – od zabavování západního majetku v Rusku a na moři až po přímé vojenské reakce vůči infrastruktuře podporující Ukrajinu.
Riziko globálního rozlití konfliktu a bezpečnostní implikace
Přenesení napětí do Asijsko-tichomořského regionu představuje kritický moment ve vývoji mezinárodní bezpečnostní architektury. Tichý oceán představuje tepnu globálního hospodářství, kudy proudí podstatná část světového kontejnerového obchodu, polovodičů, elektroniky a surovin mezi Asií, Amerikou a Evropou. Pokud by ruské Tichomořské loďstvo skutečně začalo fyzicky zastavovat, prohledávat a konfiskovat obchodní lodě spojené se západními zeměmi podél Kurilských ostrovů, mělo by to dalekosáhlé následky:
- Prudký růst sazeb námořního pojištění: Podobně jako v Rudém moři po útocích Hútíů by pojišťovací domy Lloyd’s a další okamžitě zařadily severozápadní Pacifik mezi vysoce rizikové válečné zóny, což by vedlo k drastickému zdražení nákladní dopravy.
- Přesměrování obchodních tras: Lodní společnosti by byly nuceny volit delší a nákladnější trasy jižněji kolem Japonska, což by zvýšilo náklady na palivo a prodloužilo dodací lhůty.
- Vojenská eskalace a nasazení západních eskort: Spojené státy, Velká Británie, Francie a Japonsko by čelily tlaku na vojenský doprovod svých obchodních konvojů v mezinárodních vodách, což přímo zvyšuje riziko přímého vojenského střetu mezi válečnými loděmi NATO/Japonska a ruským námořnictvem.
Ruská deklarace o připravenosti k odvetě v Tichomoří potvrzuje, že konflikt na Ukrajině už tím pádem nezůstává uzavřen na východoevropském bojišti. Vzájemná spirála sankcí, konfiskací a asymetrických hrozeb postupně demontuje zbytky mezinárodního právního řádu upravujícího svobodu plavby na volném moři a transformuje světové oceány v novou arénu globální konfrontace. Rusko samozřejmě nemá jinou možnost, než prostě odpovědět na konfiskace ruských lodí stejnou kartou, což nevyhnutelně povede k další eskalaci.
V Rusku budou v září volby do Státní dumy a soudní zákaz účasti ve volbách jediné otevřeně pro-západní politické straně Jabloko pouze potvrzuje, že v Kremlu se zcela rezignovalo na mírové urovnání konfliktu na Ukrajině a rozborka Ukrajiny a se postupně promění na rozborku Evropské unie. Po skončení voleb v Rusku se očekávají změny, varovné údery na vybrané země EU, aby zastavily výrobu ukrajinských zbraní, očekává se zahájení konfiskace britských, francouzských a dalších západních plavidel.
A to nejen v Pacifiku, ale i v Evropě a v prostoru bývalé Indo-Číny. Očekává se i možná další vlna mobilizace v Rusku, přestože teď před volbami to všichni v Kremlu a okolo Kremlu odmítají, že to není pravda. Podobně, jako to odmítali v červenci 2022. Pokud dojde k otevření severní fronty ve směru z ruské Brjanské oblasti na Východní Kyjev skrze Černigivskou oblast, bude to potvrzení eskalačního procesu před nadcházející zimou. Ta eskalace je však prostě nevyhnutelná. A to je realita.