Píší setrvale u evropské unii jako o Evropské uHnii. Ne proto, že bych mermo mocí někoho urážet, nýbrž proto, že jako kdysi velký fanda tohoto projektu vidím a to od naprosto nesmyslné a nezvládnuté migrační tsunami, kdy s cílem svrhnout za každou cenu syrského Assada jeho naprostou dehonestací a dehonestací, Evropa se nesmyslně a sebevražedně otevřela nekompatibilním nájezdníkům ze zcela cizích kulturních okruhů, kteří měli a mají potenciál ji zcela rozvrátit. A jak si všichni pamatujeme, z téhle civilizační sebevraždy se tenkrát udělalo nedotknutelné náboženství a dogma. A v tomto okamžiku se pro mne změnila Unie na uHnii. A od té doby se to uHnívání jen a jen prohlubuje a zrychluje. Ale nejde o mne a moje pocity. V Evropě totiž, jak informují Süddeutsche Zeitung, vznikla velká studie jednoho z předních eurounijních think thanků, která shrnuje výsledky velkého průzkumu mezi občany evropských zemí, co si o EU myslí, jak jí vidí, jaké jsou jejich starosti a obavy.
Ta studie nese název
Future nostalgia: Europe’s unfinished song
European Sentiment Compass 2026
autor: Paweł Zerka, ECFR
zveřejněno 9. září 2026.
Reklama
A je k mání v originále zde:
Originální studie ECFR – Future nostalgia: Europe’s unfinished song
Vzhledem k tomu, že jde o velmi rozsáhlý materiál, dovolím si přetisknout onen text ze Süddeutsche Zeitung, který mne na ni nasměroval. Nepochybuji, že kdybych se tou studií probral, vytáhl bych určitě údernější záležitosti než redakce SZ, ale jaksi na to momentálně nemám fyzicky a jsem rád, že jsem rád. Takže SD:
Reklama
Bürger zweifeln an Europas Zukunft
Občané pochybují o evropské budoucnosti
Nová studie ukazuje, že mnoho lidí si přeje suverénní EU – ale jen málokdo věří, že je to možné. Když se jich zeptáte na nadějné osobnosti mezi evropskými politiky, objeví se pouze jedno jméno.
Příští středu promluví Ursula von der Leyen k Evropskému parlamentu ve Štrasburku na téma „Stav Unie“. Tento projev má dlouhou tradici; každé září předsedkyně Komise přednáší poslancům jakési politické prohlášení. Témata jsou předvídatelná: jak se může Evropská unie prosadit v nebezpečném světě proti Rusku, Číně a USA. Otázkou zůstává něco jiného: Naslouchá předsedkyni Komise také někdo mimo samotný Brusel – a pokud ano, věří občané, že von der Leyen své sliby splní?
Jen ve velmi omezené míře, jak vyplývá ze studie celoevropského think-tanku European Council on Foreign Relations (ECFR) a amsterdamské Evropské kulturní nadace (ECF) , která byla zveřejněna tuto středu. Průzkum provedený v šesti evropských zemích odhalil, že evropští lídři čelí nebezpečné krizi důvěry.
Zatímco tři čtvrtiny všech občanů sdílejí touhu Ursuly von der Leyen po silnější a suverénnější Evropě, mnozí si nedokážou představit, že by EU ve své současné podobě a se svým současným obsazením toho byla schopna dosáhnout. Studie proto hovoří o „mezeře vnímání“, která poskytuje úrodnou půdu pro pravicové populisty.
Reklama
Slovo „Brusel“ se stalo spouštěčem politických debat.
Pro účely studie bylo 5 834 občanů Německa, Francie, Itálie, Polska, Nizozemska a Spojeného království dotázáno na jejich názor na Evropu. Rozhovory moderované umělou inteligencí ukázaly, že téměř tři čtvrtiny respondentů se domnívají, že Evropa v současné době nezvládá geopolitické výzvy a hospodářskou krizi dobře. Padesát šest procent se domnívá, že budoucnost Evropy je „v ohrožení“. Pouze dvanáct procent má optimistického ducha.
Termín „Evropa“ se v politickém diskurzu stále častěji objevuje jako spouštěcí slovo; toto zjištění je také součástí studie. Pro to jsou uvedeny tři důvody.
Zaprvé, geopolitické krize vyvolávají otázky o autonomii a odolnosti Evropy.
Zadruhé, politika ražená v Bruselu stále více ovlivňuje každodenní životy lidí, ať už se jedná o klimatickou legislativu, migrační politiku nebo ceny energií.
A zatřetí, kolem termínu „Brusel“ probíhá kulturní válka: evropská politika je napadána zprava jako elitářský projekt oddělený od lidu, který ničí národní identitu.
Velká otázka zní: Jak se může proevropská politika bránit?
Pokud jde o základní postoje k budoucnosti Evropy, studie rozděluje občany do čtyř táborů.
Podle výsledků průzkumu se dvanáct procent cítí být evropskou politikou zcela neovlivněno.
Devatenáct procent respondentů je nadšenců pro EU: věří, že Evropa je na správné cestě k posílení a jednotnějšímu rozvoji.
Naproti tomu 39 procent vidí v celé Evropě úpadek a každou krizi interpretuje jako důkaz, že sjednocená Evropa má své nejlepší dny za sebou.
Čtvrtou skupinu, která tvoří 31 procent, tvoří „nerozhodnutí“: ti si dosud nevytvořili konečný názor na budoucnost Evropy.
Studie doporučuje, aby se proevropské síly zaměřily konkrétně na tyto lidi, kteří představují téměř třetinu politického spektra.
Výhrady, které je třeba překonat, jsou obrovské. Mnoho občanů se domnívá, že Evropa je ve svém rozhodování příliš pomalá. Mnozí kritizují Evropu za zradu svých hodnot v praktické politice, například když je Rusko odsouzeno jako agresor, ale Izrael není sankcionován. Mnozí považují Evropu za neschopnou zaručit si vlastní bezpečnost.
Studie doporučuje „praktickou politiku s časovým horizontem“.
Dále se objevil znepokojivý závěr: téměř žádný z dotázaných, kteří vyjádřili nejistotu, nedokázal jmenovat nějakou politickou osobnost v níž by spatřoval naději. Nejlépe si vedl španělský premiér Pedro Sánchez, kterého jako dobrý příklad uvedlo osm procent respondentů. Sánchez byl chválen za svou nebojácnost v konfrontaci s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Nikdo jiný nedosáhl podobného hodnocení. Francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, kdysi hvězdu Evropy, zmínila pouze čtyři procenta respondentů. Předsedkyni Komise Ursulu von der Leyenovou zmínil skoro nikdo.
Ursula von der Leyenová je známá tím, že své projevy prokládá patosem. Studie však dochází k závěru, že šíření evropských vizí je špatným způsobem, jak přesvědčit občany. Je potřeba „praktická politika s časovým horizontem“ – tedy konkrétní politická opatření, která občanům dají pocit, že Evropa řeší jejich problémy.
***
Takže si to shrneme – 12% testovaných obyvatel vybraných zemí je v podstatě nějaká EU lhostejná. Mají jiné starosti.
19% je nepoučitelných eurohujerů, kteří prostě ve jménu velké ideie nevidí realitu kolem sebe.
Ovšem 39% je těch, co už toho opravdu mají plné zuby, kam Brusel a Leyenové komis Evropu směrují.
A posledních 31% jsou ti, co na současnou EU a její další osud nemají jasný názor, neříkají – konstatováno s klasikem – tak ani tak, ale na jejich slova dojde! Protože oni to nakonec svým postojem všechno rozhodnou. Tak jako vždycky a skoro ve všech volbách! Ta strana, k níž se přidají nakonec zvítězí.
Studie pochopitelně bruselským papaláškám a papalášům radí to klíčové – jestli nechcete od koryt, soustřeďte se na ty nerozhodnuté!!!!
Logicky! Poradil bych jim to samé. Kdybych za to byl placen. Těch bezmála 40, co už vidí, že uHnie opravdu jen hnije a mají pro to 1000+1 dobrý důvod, ti jsou ztraceni tak jak tak. Eurohujery není potřeba přesvědčovat a s lhostejnými nikdo nic nenadělá.
Takže se svádí boj nikoli o rozum, nýbrž o pocity těch nerozhodnutých. Protože pouze a jen o pocitech a zásadně nikoli o rozumu tohle všechno – tedy vnímání Evropy, její budoucnosti, fungování EU a především euroelit, to všechno je!
Kdyby totiž se ti nerozhodné opřeli právě a jen o rozum, pak by nebylo možné, aby jasně probruselská redakce SZ napsala tohle:
Výhrady, které je třeba překonat, jsou obrovské. Mnoho občanů se domnívá, že Evropa je ve svém rozhodování příliš pomalá. Mnozí kritizují Evropu za zradu svých hodnot v praktické politice, například když je Rusko odsouzeno jako agresor, ale Izrael není sankcionován. Mnozí považují Evropu za neschopnou zaručit si vlastní bezpečnost.
Pak už by si dávno většina evropských občanů vynutila razantní změnu evropské politiky ohledně zrady svých vlastních hodnot, neschopnosti zabezpečit ochranu svých občanů, zastavit zcela zjevný kulturní a ekonomický úpadek Evropy a mnoho dalšího. A šance na překonání tohoto odporu a výhrad by se rovnala nule!
SZ ale větří šanci! Vyplývá z toho jediný závěr – prostě strhne se válka. Válka o to, aby těm 31% nerozhodných zůstaly na očích klapky. Aby prostě nedokázali vnímat realitu a nedomysleli, co náš při zachování současného kurzu čeká! Celou Evropu! Protože oni nikdy nepřiznají, že to vedou od deseti k pěti! Nikdy.
Co tedy se stane výsledkem té studie? Jedině to, že vymývání mozků ještě přitvrdí!!! Vznikne daleko větší tlak a hon na tzv. šiřitele dezinformací.
Nikoho z pomazaných ani nenapadne, že je třeba změnit kurz. Odhodit dvojí kilometry, opustit povýšené moralizování a tlachání o evropských hodnotách s větě podle pravidel, když ty hodnoty a pravidla platí jen někdy a pro někoho, dát občanům pocit bezpečnosti, začít efektivně řešit totální propad Evropy ve všech myslitelných oblastech, přestat potlačovat nepohodlné názory, neutrácet peníze, které Evropa nemá na naprosto bludné vize Green dealu a nesplachovat je do temné díry ukrajinské korupce v jejích zlatých záchodech, zastavit migraci ohrožující samotnou evropskou civilizaci!
Ale můžete vzít jed na to, že nic takového nenapadlo ani redakci SZ, natož vedení EU!!
Ti ještě přitvrdí! Protože ve hře je 31% těch, co pořád ještě nemají jasno.
A šance mají slušné – viz těch 8%, co označilo španělského Sancheze za politika, co je nadějí pro Evropu! Stačilo mu k tomu jen to, že nedovolil Trumpovi přelety amerických letadel v konfliktu s Iránem! Takhle málo stačilo, aby se stal nositelem té naděje v dnešní Evropě! Takhle málo! Že zoufale selhal v Ceutě, že před tím rozdal ilegálním příprchlíkům 500 000 španělských pasů a tím je vypustil do Schengenu? Koho takovéhle lapálie zajímají????
Petr Vlk, Kosa Zostra