Když se kdokoliv nasačkuje ku nam, tak si mysli, že nic takeho robit nemusi, ať už to byl Němec, Polak nebo Maďar. A dřive nebo později je z teho pěkny pruser.
Těšinske knižectvi patřilo od 13. stoleti k zemim Koruny česke. Všecko bylo v pořadku do okamžiku, než jakysik kovař našel koncem 18. stoleti na Landeku uhli. Staremu Ročildovi se ty černe šutry tak zalibily, že vlastnoručně postavil železarně a diky temu, že v celem knižectvi naraz bylo třeba lidi na robotu a Moravcum se robit nechtělo, začali se do Těšinskeho knižectvi stěhovat Polaci z Haliča.
A bylo to v dupě. Diky aktyvnějšim sexualnim aktyvitam se množili rychleji jak starousedli Česi, počet obyvatel Těšinska se zdvojnasobil a Polaci začali všude tvrdě prosazovat svoju řeč. Jak v kostelach, tak ve školach. Specificky česky dyjalekt „po našimu“ považovali za verzi polštiny. Pokud ste nebyli ve zvlaštni škole, pak to znate ze Slezskych pisni. Brzo začali tvrdit, že ta země je jejich a po prvni světove ju chtěli Koruně česke ukrast.
To se jim sice až tak uplně nepovedlo diky aktyvitam genyjalniho českeho generala Šnejdarka, bo ten synek byl elitnim dustojnikem cizinecke legie a polske okupačni jednotky hnal zpatky z Těšinska. Po administratyvnim zasahu spojencu se však musel vratit a nasledně zme Polakum nechali vic jak polovinu Těšinskeho knižectvi, kere bylo po stovky let současti Koruny česke, jako darek. To už je u nas taky blby zvyk. Když chtěl kus země Hytler, dali zme mu pohraniči. Když chtěl kus země Stalin, dali zme mu Podkarpatsku Rus. A když začal vyskakovat Mečíř, dali zme mu cele Slovensko. My zme vlastně take kurvy. My dame komukoliv, kdo si řekne.
Ale každopadně je zase vidět, že když se do jakekoliv oblasti nahrne obyvatelstvo s vyššim sexualnim apetytem, je to enem otazka času, než vyžene puvodni obyvatele a přinuti je k asimylaci. Všimněte si, že na polske straně nesu ani česke napisy, ani česky psane nazvy ulic, ani Česi. Všeci se stali Polakama.
Ne tak na druhe straně. Desetitisice Polaku, keři se hlasili k polske narodnosti po rozděleni Těšinska, se do dneška pravděpodobně nenaučili česky, bo vyžaduju polske napisy, vyžaduju polsky psane jizdni řady a polske vyučovani ve školach.
A maju na to plne pravo. Podle našich zakonu když je v jakesik vesnici jakasik narodnostni menšina, može to všecko požadovat. Takže když to přivedeme k absurdnim koncam: Když bude ve vesnici 10 narodnostnich menšin po 10%, pak tam bude 10 ceduli s nazvem města, deset škol, uřednici budu mluvit deseti jazykama a dalši a dalši cypoviny.
To už je v našich zemich taky blby zvyk. Když se Čech nebo Slovak přestěhuje, nauči se mistni řeč a snaži se přizpusobit mistnim zvyklosťam. Když se kdokoliv nasačkuje ku nam, tak si mysli, že nic takeho robit nemusi, ať už to byl Němec, Polak nebo Maďar. A dřive nebo později je z teho pěkny pruser.
Ladik Větvička, Poruba