V Polsku se vyhrotila situace kolem Ústavního soudu. Polský prezident Karol Nawrocki ukončil předčasně státní návštěvu v Senegalu. Jeho příznivci hovoří o státním převratu.
V noci na 31. října poslanec Evropského parlamentu za konzervativní polskou stranu „Právo a spravedlnost“(PiS) Arkadiusz Mularczyk oznámil pokus o státní převrat v Polsku. Podle jeho slov na to poukazuje rozhodnutí polské policie zablokovat Ústavní tribunál (Ústavní soud – pozn. red.) po „odvolání“ jeho předsedy Bogdana Święczkovského.
Spoluzakladatel a lídr jeho strany, bývalý polský premiér Jarosław Kaczyński , obvinil současného šéfa polské vlády Donalda Tuska z „obsazení Ústavního tribunálu“ a varoval před proměnou Polska v „policejní stát“.
Reklama
Bývalý polský prezident Andrzej Duda, stranický kolega Kaczyńského a Mularczyka, zveřejnil na svém účtu na X v plném znění článek 128 polského trestního zákoníku „Státní převrat“.
Polský prezident Karol Nawrocki ukončil předčasně státní návštěvu v Senegalu a vrací se do země.
Premiér Tusk naopak prohlásil, že je třeba obnovit vládu zákona a že „je to povinností vlády, i když tento proces může být obtížný a bolestivý“.
Reklama
„Jiná cesta neexistuje,“ zdůraznil Tusk.
Mezitím obklíčili budovu Ústavního soudu demonstranti. Policie zaujala obranné pozice. Několik lidí se pokusilo vniknout do budovy překonáním oplocení. Policie je zadržela. Na policisty začaly létat různé předměty.
Do budovy Ústavního soudu se nedostal ani jeho předseda Święczkowski. Policie stahuje posily v souvislosti s požadavky demonstrantů, aby byl Święczkowski vpuštěn dovnitř.
Už předtím se na webových stránkách soudu objevila informace o pozastavení výkonu funkce Święczkovského i místopředsedy Sochańského. Na oficiální stránce Ústavního soudu zároveň oznámili, že došlo k nezákonnému obsazení budovy, a zdůraznili, že Święczkovski zůstává předsedou soudu. Na stejném místě bylo rovněž uvedeno, že Anna Korwin-Piotrowska, která by podle zákona měla po odstoupení předsedy a místopředsedy vést tribunál jako soudkyně s nejdelší praxí, není uznávána jako předsedkyně tribunálu. (Svůj slib ústavního soudce totiž neprovedla v přítomnosti prezidenta republiky, jak nařizuje ústava, ale u notáře písemně a pak tento “slib” jako korespondenci zaslala prezidentské kanceláři. Prezident tuto formu slibu odmítl a soudkyni Korwin-Piotorwskou nejmenoval. Tím páde nemůže být paní Korwin-Piotrowska považována za členku Ústavního soudu a všechny její následující krky jsou protiústavní.) Kromě toho se ve zprávě hovořilo také o pokusu o státní převrat v Polsku.
„Nejsou mi známy žádné právní důvody, které by takový zásah do nezávislosti tribunálu a nezávislého soudce ospravedlňovaly. Dochází ke státnímu převratu,“ prohlásil rovněž místopředseda soudu Sochański.
Reklama
Korwin-Piotrowska naopak varovala před možným ohrožením života a zdraví zaměstnanců instituce, jakož i před rizikem narušení veřejného pořádku.
Později navrhla Nawrockému schůzku a zároveň zakázala komukoli vjíždět na území Ústavního soudu.
„Z obav o život a zdraví lidí, kteří se nacházejí v Ústavním tribunálu a v jeho blízkosti, nesouhlasím s vjezdem kohokoli na území tribunálu. S polským prezidentem se můžeme setkat v Prezidentském paláci,“ poznamenala.
Rovněž vyšlo najevo, že právě Korwin-Piotrowska vydala rozhodnutí o pozastavení pravomocí Święczkovského i místopředsedy Sochańského na jeden měsíc. Důvodem bylo odmítnutí účasti čtyř soudců, zvolených Sejmem, na plenárním zasedání Ústavního soudu, což znemožnilo přijímání rozhodnutí. Korwin-Piotrowska sama převzala povinnosti předsedy tribunálu s odvoláním na zákon z roku 2016 o organizaci a způsobu fungování Ústavního tribunálu, a to jako soudkyně s nejdelší praxí. (Korwin-Piotrowska aplikovala ustanovení polského Nejvyššího soudu na chod Ústavního soudu, což je opět v rozporu s ústavou. Jedná tedy protiprávně, protiústavně. Na její straně je premiér Tusk se svou policií a tedy i on koná protizákonně.)
Hlavní policejní ředitelství obdrželo dopis od polského generálního prokurátora Waldemara Żureka s žádostí, aby věnovalo zvláštní pozornost bezpečnosti Ústavního soudu vzhledem k protestům před jeho budovou.
Konflikt kolem Ústavního soudu pokračuje i po změně vlády v Polsku v roce 2023. Tuskova vláda se snaží zvrátit reformy strany „Právo a spravedlnost“, což naráží na odpor jak ze strany této politické síly, tak ze strany prezidenta Nawrockého.
Příčinou dalšího vyhrocení situace se stal spor o jmenování nových soudců tohoto orgánu. V březnu 2026 zvolil parlament šest soudců, polský prezident však přijal přísahu pouze od dvou z nich. Zbývající čtyři složili přísahu v parlamentu, ale předseda Ústavního soudu Święczkowski jim znemožnil výkon funkce. V květnu Evropský soud pro lidská práva vyzval polské úřady, aby „nebránily těmto soudcům ve výkonu jejich povinností“.
K současnému „odvolání“ Święčkovského došlo dva dny poté, co se objevily informace o chystaném odvolání prezidenta Nawrockého z funkce vládnoucí koalicí. Důvodem pro zahájení řízení se stala nová vlna skandálu kolem obvinění Nawrockého ze zprostředkovávání prostituce v době, kdy pracoval jako bezpečnostní pracovník v hotelu Grand v Sopotech.
„Míra trpělivosti je již překročena. Bude vznesena otázka zahájení řízení o odvolání prezidenta z funkce,“ uvedl v komentáři pro agenturu RIA Novosti jeden z poslanců polského Sejmu.
Uvedl, že všichni členové koalice se shodují na tom, že Nawrocki není hoden zastávat tento post. Poslanec zmínil i další incidenty: účast na rvačkách fotbalových chuligánů a veřejné užívání šňupacího tabáku.
Polské zákony však nepředpokládají přímé odvolání prezidenta hlasováním poslanců. Postup začíná shromážděním nejméně 140 podpisů a podáním žádosti předsedovi Sejmu o postoupení věci s hlavou státu před Státní (nezaměňovat s Ústavním – pozn. red.) tribunál. K vznesení obvinění je zapotřebí nejméně dvou třetin hlasů z celkového počtu poslanců. Na dobu řízení je prezident zbaven výkonu svých funkcí a konečné rozhodnutí přijímá Státní tribunál.
Ústavní tribunál přitom může ovlivňovat činnost Státního tribunálu tím, že přezkoumává ústavnost zákonů, které stanovují průběh jeho činnosti nebo postup při volání k odpovědnosti před Státním tribunálem.
Jegor Lejev, (UKRAJINA.ru – 00:37 31.10.2026)
Vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová
Na snímku noční strkanice demonstrantů s policií před budovou polského Ústavního soudu ve Varšavě.
**
Ne každý si v dnešní době může platit za média. Proto obsah webu Nová Republika nezamykáme a nevybíráme vstup. Pokud Vám to Vaše možnosti dovolují, existují dobré důvody, proč podpořit Novou Republiku již dnes:
- za námi nestojí peníze žádného oligarchy, bohatého jednotlivce, politické strany nebo instituce, které by nám říkaly, co máme psát; a to ani domácí, ani zahraniční.
- obsah nezamykáme jako většina názorotvorných médií v Česku;
- již 13. rok vám nabízíme jiný pohled na dění doma i ve světě, než redaktoři takzvaných „médií hlavního proudu“ včetně ČT a ČRo. Domníváme se, že jsme blíž pravdě než oni.
Číslo účtu pro finanční dary je: 2300 736 297/2010
Do poznámky k transakci do výše 1000,- Kč prosíme uveďte, že se jedná o “dar” a připojte své jméno a datum narození.
Přesahuje-li dar částku 1000,- Kč, je nutno s obdarovaným spolkem Nová Republika uzavřít darovací smlouvu, což činíme neprodleně, obrátíte-li se na nás prostřednictvím adres redakce@novarepublika.cz nebo dvorava@seznam.cz.
Vážíme si vaší podpory a děkujeme.
Vaše redakce