Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová je špičkovým představitelem primitivní legislativy a justice bez kontextu a bez souvislostí. Na deviantní sociální jevy hledí, aniž by se pokoušela reflektovat příčiny těchto jevů.
Protože páchají násilné trestné činy třináctiletí, tak podle Lenky Bradáčové snížíme hranici trestné odpovědnosti na třináct let.[1] Co když budou páchat trestnou činnost dvanáctiletí a následně jedenáctiletí. Snížíme hranici trestné činnosti na jedenáct let? A kde skončíme? Z pozice Lenky Bradáčové by asi bylo nejbezpečnější vozit děti z porodnice rovnou do věznice. Pokud jsou odpovědní a zralí na to, aby je Lenka Bradáčová uvěznila, neměla by jim také přiznat volební právo, právo na konzumaci alkoholu a legalizovat sex?
Stejně jako u fenoménů narůstajících psychických problémů dětí a mladistvých, ani u rostoucí agresivity a rostoucích násilných trestných činů nevidím ve společnosti snahu hledat příčiny těchto jevů.
Jedinec se rodí jako člověk pouze v biologické rovině. Psychicky a sociálně se člověk vyvíjí od narození. V procesech socializace a sociálního zrání se postupně rodí společenská složka osobnosti, která je individuální reflexí sociálna stávající společnosti. Společnost se promítá do osobnosti dítěte a mladistvého prostřednictvím jeho sociálního pole, které je individualizované, strukturované a dynamické.[2] Sociální pole se postupně promítá do osobnosti jedince.
Vzpomínám na seminární práci mého studenta na Policejní akademii na téma „Sociální pole mladistvých vrahů“. Samotný zkušený vyšetřovatel byl překvapený a dle jeho slov „jejich sociální pole bylo jak přes kopírák“. Vzhledem k časové návaznosti a příčinnosti sociálního pole vzhledem k sociální osobnosti lze z kvality sociálního pole predikovat vývoj jedince a jeho budoucí chování. V rámci grantu MV ČR jsem ve výzkumné zprávě „Normalita a sociální deviace u mládeže“ konstruoval výpočet „indexu sociální deviace“ a zpracoval metodiku, která na základě analýzy sociálního pole jedince predikovala vývoj jeho sociálního zrání a deviantní a trestné chování s několikaletým předstihem. Rovněž zásahem do jeho sociálního pole metodika umožňovala preventivně odvrátit vývoj jedince od deviace k normalitě a zabránit jeho trestnému chování, roky předtím, než by k němu došlo.
V osmdesátých letech bylo kritizováno, že společnost je rovnostářská. Proto jedním ze skutečných cílů listopadového převratu bylo překonání tohoto rovnostářství. Na to byla společnost ideologicky připravena a skutečně se to podařilo. Máme miliardáře a ze zemí OECD poměrně nejvíce bezdomovců, milion občanů v pásmu chudoby a 1,5 milionu na hranici pásma chudoby, osm set tisíc občanů v exekuci a kolem padesáti procent populace je zadluženo. Za třicet let jsme dokázali vytvořit společnost s takovou úrovní socioekonomické diferenciace, na jakou potřebovaly USA dvě stě let. Není celá řada negativních jevů daní za tuto proměnu společnosti?
Také se však objevily sociální jevy, o kterých se v osmdesátých letech nemluvilo a snad se ani neočekávaly. Jedná se o jevy spojené s mladou generací. Děti a mládež jsou nejcitlivější složkou společnosti a nejdříve reagují na vývoj společnosti a na to nové, co se ve společnosti objevuje. Reakce mladé generace na novou kvalitu sociálna ve společnosti probíhá ve dvou fázích. V první fázi na nové jevy reaguje v procesech socializace a sociálního zrání a nová kvalita společnosti se stává součástí sociální složky osobnosti. V druhé fázi se toto mladou generací socializované, zvnitřněné sociálno projevuje v chování jedinců a mladé generace. Příkladem může být mládež transformační generace, která sociálně zrála v devadesátých letech, kdy sociální normy chování mafie a organizovaného zločinu se staly ve společnosti akceptovatelné. Výzkum hodnotových orientací ukázal, že hodnotová orientace podnikatelů byla do značné míry shodná s hodnotovou orientací mladistvých delikventů v té době vykonávající trest ve věznicích. Hodnotová orientace mladistvých delikventů také předjímala vývoj hodnot celé společnosti.[3]
V další životní fázi mládež devadesátých let promítla socializované sociálno devadesátých let do svého chování a výsledkem jsou mimo jiné kauzy Dozimetr, Bitcoiny, Podnikatelská družstevní záložna. Funkcionáři sportovních organizací vykrádají organizace, které mají řídit (Sokol, Fotbalová asociace, Hokejová asociace atd….). Tunelování nemocnic vlastním managementem je vlastně kuchařkou pro management většiny organizací.
Jako v dolech signalizoval kanárek přítomnost oxidu uhelnatého, mladá generace signalizuje kvalitu společnosti. Zcela zásadní je chování společnosti v oblasti natality. Od 18. století byla v roce 2025 nejnižší porodnost a český národ prudce vymírá. Takže pokud nebudou děti, pokud nebude mladá generace, tak diskuse o kvalitě generace a mládeže budou irelevantní.
Dalším fenoménem, který je mediálně prezentován, ale neanalyzován, je ohrožení duševního zdraví dětí a mládeže. Kolem poloviny starších dětí a mladistvých prožívají deprese a úzkost. Souběžně narůstá u dětí a mladistvých brutalita a násilná trestná činnost. Tento jev opět není analyzován, ale společnost reprezentovaná nejvyšší státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou se chystá tyto děti zavírat do vězení.
Podívejme se ještě na fenomén agresivity a násilné trestné činnosti třináctiletých v širších společenských souvislostech. V devadesátých letech vedle změn v reálném hmotném společenském prostoru, jako byly továrny a další majetek, také došlo k proměně sociálna společenskými procesy a sociálními jevy, které vedly ke změnám vlastnických vztahů. Výchozí platformou těchto změn byla agresivita v nejrůznějších formách, a především projevující se v mafiánské morálce a organizovaném zločin. To vše se promítlo do sociálna a změnilo jeho kvalitu. Na reprodukci tohoto sociálna se v různé míře dále podílejí další generace. Realitou je sociálno vytvořené v devadesátých letech, přesahující do současné společnosti.
Dnešní třináctiletí jsou již děti generace, která sociálně zrála v mafiánských devadesátých letech. Součástí jejich zrání je také působení médií, především televize a dnes sociálních sítí. V televizních stanicích bez rozdílu existuje kult násilí a banalit. Navzdory tomu, že se dlouhodobě ví na základě výsledků sociologických výzkumů, především amerických, že existuje souvislost mezi televizním násilím a agresivitou a kriminalitou mladistvých, vražda je nejčastěji zobrazovaným televizním fenoménem a detektivka nejčastějším televizním žánrem. Návaznost na televizní násilí dokládá chování mladistvých agresivních jedinců, kteří často nejen vybranou oběť zmlátí, ale někdy až zabijí. Tuto zrůdnou aktivitu nahrávají a zveřejňují na internetu a jdou tak ve stopách televize. Tyto události, které s oblibou publikuji televizní stanice, jsou jen extrémním vyústěním široké základny šikany mezi dětmi a mladistvými.
Sociální pole je strukturované, ale jeho každý prvek je navázán na sociálno společnosti. Proto jedinec přes své sociální pole zvnitřňuje sociálno společnosti a svým chováním vypovídá o kvalitě společnosti. Mládež generace devadesátých let reflektovala a zvnitřňovala agresivitu a mafiánskou morálku a morálku organizovaného zločinu. Agresivita a trestná činnost prolíná celou společností a není výsadou třináctiletých. U řady politiků a veřejně činných osob je agresivita hlavním rysem jejich identity (Nerudová, Foltýn, Hřib, Demetrashvili, Bartoš, Řehka).
Agresivita existuje ve vyšších patrech sociální struktury, mezi elitou. Agresivita a trestná činnost existuje v politice, na sociálních sítích, v domácím násilí, v ekonomice. Proč není stíhána? Její nositelé se odlišují od třináctiletých s trestnou činností vyšší sociální inteligencí, sociálním kapitálem a financemi, které jim umožňují kohokoliv podplatit. (viz chování justice a politiků v kauze bitcoin).
Třináctiletí dávají signál o nemocné společnosti, ale nemají obranný potenciál, a tak je možné je až „rituálně“ obětovat pro záchranu image demokratické a slušné společnosti.
*
Petr Sak
Literatura.
Sak, P. Proměny české mládeže. Praha: Petrklíč, 2000.
Sak, P. Mládež na křižovatce. Praha: Svoboda, 2004.
Sak, P. Člověk a realita. Společnost, moc a spiritualita v 21.století. Praha: Zakázané vzdělání, 2025.
Upozorňuji na mou nově vydanou knihu Sak, P. Člověk a realita. Společnost, moc a spiritualita v 21. století.
https://www.zakazanevzdelani.cz/titul/Clovek-a-realita-Spolecnost-moc-a-spiritualita-ve-21-stoleti/
[1] V. Vaculík, R. Děti by mohly být trestány za násilí už od 13 let, míní Bradáčová.Parlamentní listy. 12.4.2026
[2] Sak, P. Proměny české mládeže. Praha: Petrklíč, 2000.
Sak, P. Člověk a realita. Společnost, moc a spiritualita v 21.století. Praha: Zakázané vzdělání, 2025.
[3] Sak, P. a kol. Normalita a sociální deviace u mládeže. Výzkumná zpráva grantu ministerstva vnitra ČR „Diagnóza, prognóza a možnost resocializace skupin ohrožených sociálně negativním vývojem, se zvláštním zřetelem na mládež“