Obsah
Situace v Evropě se zahušťuje. Evropské elity na čele s fašistickou EU se zjevně rozhodly hrát i bez Trumpových USA zabřednutých ve válce s Íránem, vabank. Schválení 90 miliardové půjčky EU pro nacistickou juntu v Kyjevě, stejně jako dvacátý protiruský sankční balíček, mají za cíl prodloužit válku na Ukrajině, a oslabit Rusko. Brusel a s ním spojení váleční štváči si tak doufají koupit čas pro svocátýji válku s Moskvou.
Otevřená válka Evropy proti Rusku
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tento týden obvinil Západ z vyhlášení otevřené války proti Rusku. Moskva podle něj současné dění vnímá jako přímou válku ze strany západních zemí. „Byla nám vyhlášena otevřená válka. K tomuto účelu se využívá kyjevský režim jakožto hrot kopí,“ prohlásil šéf ruské diplomacie. Kyjevský nacistický režim je podle něho otevřeně používán jako geopolitické beranidlo.
Lavrov zdůraznil, že jedním z klíčových faktorů destabilizace současné globální situace, zůstává desetiletí trvající expanze Západu na euroasijském kontinentu a snaha zasadit Rusku strategickou porážku. Ukrajina přitom podle něj slouží jako pouhý nástroj a její schopnosti jsou zcela závislé na podpoře Západu – na dodávkách zbraní, zpravodajských datech, satelitních systémech a výcviku vojáků.
Ruský šéf diplomacie rovněž poukázal na to, že představitelé některých západních zemí již otevřeně hovoří o přípravách na případný konflikt s Ruskem. „Někteří vysocí důstojníci v belgickém nebo německém generálním štábu, veřejně prohlásili, že se připravují na válku s Ruskem a Ukrajina jim pomáhá získat čas. Otevřeněji už to říct ani nejde,“ řekl Lavrov.
Z Ruska tak nadále zaznívají prohlášení, která lze interpretovat jako informační přípravu na případnou válku s Evropou. Analytici upozorňují, že pravděpodobnost přímého vojenského střetu mezi Evropou a Ruskem v posledních měsících roste.
Francouzské jaderné zbraně v Polsku
A tom svědčí také poslední kroky Francie a Polska, které patří k největším válečným štváčům. V obou zemích proběhnou příští rok důležité volby a popularita premiéra Tuska a prezidenta Macrona je na bodu mrazu. Nikoho asi nepřekvapí, že francouzské stíhačky s jadernými zbraněmi byly tento týden vyslány do Polska k přípravě hypotetických útoků na Rusko a Bělorusko.
Evropa stojí na prahu nové jaderné krize. Francie a Polsko, dva členské státy NATO, které v tomto případě jednají mimo tradiční alianční struktury, připravují společná vojenská cvičení simulující konvenční i jaderné údery proti Rusku a Bělorusku. Manévry se mají uskutečnit „v nejbližší době“ nad Baltským mořem a nad územím severního Polska, a představují nebezpečnou eskalaci, kterou Rusko opakovaně odmítá jako zbytečnou a provokativní.
Snaha prezidenta Emmanuela Macrona rozšířit francouzský „jaderný deštník“ nad další evropské státy v kombinaci s ochotou Polska hostit na svém území francouzské stíhačky Rafale vyzbrojené jadernými hlavicemi signalizuje zásadní proměnu evropské bezpečnostní architektury.
Hra s ohněm na ruských hranicích
Klíčové body cvičení:
- Francie a Polsko provádějí společná cvičení simulující jaderné a konvenční údery na cíle v Rusku a Bělorusku.
- Polské stíhačky F-16 budou útočit na strategicky důležitá místa poblíž Petrohradu pomocí konvenčních řízených střel.
- Francouzské stíhačky Rafale vyzbrojené jadernými střelami ASMP budou simulovat údery z Polska směrem k linii Budapešť – Kaliningrad.
- Společné expediční síly vedené Spojeným královstvím nacvičují námořní blokádu a obsazení ruské enklávy Kaliningrad.
- Finsko zvažuje návrh zákona, který by umožnil dovoz a skladování jaderných zbraní, čímž by zrušilo desetiletí staré právní zákazy.
- Rusko varovalo, že rozmístění jaderných zbraní ve Finsku by vyvolalo odvetná opatření.
- Francouzské jaderné hlavice by mohly být v budoucnu integrovány na polské stíhačky F-16 nebo F-35 v rámci dohody o sdílení jaderných zbraní.
Rafale B a jaderné údery v Rusku
Plánovaná cvičení představují odklon od tradičního rozhodovacího rámce NATO. Podle polského serveru Wirtualna Polska mají tyto manévry za cíl vybudovat „polsko-francouzskou vojenskou složku mimo struktury NATO“. Jinými slovy, Francie a Polsko nevystupují jen v rámci stávajících aliančních mechanismů, ale vytvářejí samostatné jaderné partnerství schopné nezávislého jednání.
Podle scénářů, o nichž se jednalo při setkání Macrona s polským premiérem Donaldem Tuskem, mají polské stíhačky F-16 provádět průzkum na velkou vzdálenost a identifikovat cíle, následně pak zasáhnout strategické objekty v okolí Petrohradu konvenčními střelami s plochou dráhou letu JASSM-ER. Výběr Petrohradu není náhodný. Druhé největší ruské město leží pouhých 130 kilometrů od finské hranice a představuje klíčové hospodářské i kulturní centrum. Zaměřit se na něj, byť pouze jako součást cvičení, překračuje hranici, které se dřívější manévry NATO vyhýbaly.
Francouzské stíhačky Rafale B mají poté přeletět z Francie k linii Budapešť–Kaliningrad a simulovat jaderné údery na cíle v Rusku a Bělorusku. Rafale nese střelu ASMP-A o hmotnosti přibližně 1 200 kilogramů s doletem 300 kilometrů. Střela dosahuje rychlosti Mach 3 a je osazena hlavicí TN81 o síle až 300 kilotun. Pro srovnání – bomba svržená na Hirošimu měla sílu přibližně 15 kilotun. Jediná střela ASMP-A má tedy dvacetkrát větší ničivou sílu.
Blokáda Kaliningradu
Macron začátkem letošního roku ohlásil „novou etapu francouzského odstrašování“ – historický posun, v jehož rámci mají další evropské země hrát větší roli v tom, co Paříž označuje jako předběžné odstrašování. Do spolupráce jsou zapojeny Polsko, Německo, Řecko, Nizozemsko, Belgie, Dánsko a Švédsko. Polsko, které se neúčastní amerického programu sdílení jaderných zbraní, se nyní ocitá ve francouzské sféře vlivu.
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
Zatímco Francie s Polskem připravují jaderná cvičení, britské Společné expediční síly (JEF) nacvičují námořní blokádu a obsazení ruské Kaliningradské oblasti. Podle ruského náměstka ministra zahraničí Alexandra Gruška tyto síly opakovaně procvičují scénáře zaměřené na odříznutí Kaliningradu, ruské enklávy, která leží mezi Polskem a Litvou na pobřeží Baltského moře. V oblasti je umístěna ruská Baltskou flotila a raketové systémy Iskander schopné nést jaderné hlavice. Blokáda tohoto území by z pohledu mezinárodního práva představovala válečný akt.
Současně finský parlament projednává návrh zákona, který by umožnil dovoz a skladování jaderných zbraní na finském území. Šlo by o zrušení právních překážek, které takové zbraně na území Finska zakazují od 80. let minulého století. Finsko přitom sdílí s Ruskem více než 1 300 kilometrů dlouhou hranici. Předseda výboru pro obranu ruské Státní dumy Andrej Kartapolov finské zákonodárce varoval, že přijetí takového zákona by bylo velkým omylem, příslušná vojenská zařízení na finské půdě by se podle něj nevyhnutelně ocitla na seznamu prioritních cílů ruských strategických sil.
Načasování těchto událostí není náhodné. Rozšíření francouzské jaderné přítomnosti v Polsku, nácvik obsazení Kaliningradu pod britským vedením a finské úvahy o skladování jaderných zbraní, to vše nasvědčuje koordinované kampani zaměřené na západní hranice Ruska.
Zatáhnou nás do jaderné války?
Sám Tusk při jednání s Macronem přiznal vážnost situace slovy: „Upřímně řečeno, mít nad Polskem Rafaly s jadernými bombami není můj sen.“ Dodal ale: „Žijeme ve světě, kde kapacity jaderného odstrašování potřebujeme.“ Macron sdělil, že jeho tým bude s polskými protějšky v nejbližších měsících jednat o podrobnostech. Obě země navíc podepsaly dohody o prohloubení spolupráce v oblasti vesmírné obrany a vojenského plánování, což zahrnuje i plánovaný polský nákup francouzské vojenské telekomunikační družice do konce roku.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na zprávy o jaderných cvičeních reagoval konstatováním, že tato cvičení ukazují na snahu Evropy o další militarizaci a nuklearizaci, a varoval, že takové kroky nepřispívají ke stabilitě a předvídatelnosti na evropském kontinentu.
Rusko má přibližně 7 000 jaderných hlavic, včetně návratových modulů, hypersonických kluzáků a celé škály taktických i strategických zbraní. Francie jich má zhruba 300. Nepoměr je markantní. Francie a Polsko sázejí na to, že jaderná eskalace Rusko odradí, namísto aby ho vyprovokovala.
Historie však v tomto ohledu příliš mnoho nadějí nenabízí. Napoleonovo tažení do Ruska skončilo tím, že ruská vojska v roce 1814 obsadila Paříž. Území, na nichž se dnes rozmísťují francouzské jaderné stíhačky, viděla před dvěma staletími pochodovat svými ulicemi ruské vojáky. Některá ponaučení si člověk osvojuje pomalu.
Poučí se tito šílenci, nebo nás všechny zatáhnou do jaderné apokalypsy?