Umělá inteligence rapidně vtrhla na vysoké školy už před lety a ty se doposud snaží najít jasný recept, jak s novou technologií naložit. Jazykové modely využívají pedagogové i studenti a v doporučeních škol zaznívá i konstatování, že jejich použití už nelze technologicky spolehlivě rozpoznat. Univerzity a fakulty tak vydávají postupně nové či aktualizované předpisy, v nichž se pokouší studentům nastavit určité hranice. Ty často spoléhají zejména na to, že se studenti sami přiznají.
Jedním z nejnovějších pokusů přesněji vymezit, co ještě student smí, a co už ne, je letošní doporučení Univerzity Karlovy pro využívání generativní AI v závěrečných pracích. Univerzita její používání plošně nezakazuje, rozděluje ho však do několika úrovní podle toho, jak výrazně umělá inteligence zasahuje do samotného vzniku práce.
Nejmírnější využití je obecně přijatelné, u výraznějšího zásahu má student postup konzultovat s vedoucím. Nejvyšší stupeň už univerzita doporučuje nepovolovat. Patří sem například situace, kdy AI vytvoří celé části práce, přehled odborné literatury, úvod či závěr nebo zásadní části analýzy a interpretace výsledků. Závěrečná práce by současně měla obsahovat prohlášení, jaký nástroj student použil a k čemu. Konkrétní fakulty si mohou nastavit ještě přísnější pravidla, obecně konkrétní nastavení zůstává na každé z nich a univerzita pojímá pravidla jako doporučení.