Sudetští Němci přijedou do Brna. Tentokrát na sjezd pod záminkou smíření.
Na brněnském výstavišti se poprvé v historii České republiky sejde Sudetoněmecký landsmanšaft. Osmdesát jedna let po válce. Více než osm dekád po Mnichovu, protektorátu, Lidicích a Heydrichovi.
Bavorská vláda posílá na pořádání samotného sjezdu 850 tisíc eur (přes 21 milionů korun), ale my Česi na to přispíváme také. Spolek Meeting Brno pod vedením Petra Kalouska, který landsmanšaft pozval a celou akci zprostředkovává, dostává od města Brna a Jihomoravského kraje miliony korun ročně na svou činnost. Jen v posledních letech devět milionů z veřejných peněz. Tyto dotace jdou na Festival smíření, přednášky a propagaci, tedy přesně na infrastrukturu, která umožňuje landsmanšaftu pořádat svůj sjezd na českém území. Takže částečně to platíme i my.
Pokračování Mnichova
To není žádné smíření. To je drzost a další krůček salámové metody, kterou landsmanšaft praktikuje od roku 1945 s německou vytrvalostí. Oni moc dobře vědí, že otevřeným revizionismem nic nedocílí. Tak přicházejí s hezkými slovy o setkávání, kultuře a evropských hodnotách.
Našli si užitečné idioty mezi námi, co za dotace a mediální pochvalu prodají historickou paměť vlastního národa.
Landsmanšaft nikdy nepřijal odsun jako spravedlivý důsledek nacistické agrese a kolaborace. Přes devadesát procent sudetských Němců volilo Henleina v roce 1938. Podporovali rozbití republiky, okupaci, totální válku. A teď, když pamětníci v podstatě vymřeli, se najednou tváří jako oběti kolektivní viny. Benešovy dekrety jsou pro ně morální zlo, zatím, co pro nás právní základ poválečného uspořádání, které schválili vítězové v Postupimi.
Deklarace z roku 1997 to měla uzavřít. Jenže landsmanšaft ji bere jako startovní čáru k dalšímu tlaku.
Vlastizrádce z Hradu
A tady už nejde jen o landsmanšaft. Prezident Petr Pavel, který by měl hájit český státní zájem, aktivně pomáhá otevírat majetkové nároky šlechty. V roce 2023 se na půdě OSN setkal s lichtenštejnským dědičným princem Aloisem, který mu předložil návrh na mimosoudní vyrovnání. Pavel návrh označil za velice solidní a sympatický, předal ho vládě k posouzení a veřejně ho propagoval.
Lichtenštejnové tak chtějí obejít Benešovy dekrety přes společný fond, do kterého by se vložil zabavený majetek jako zámky Lednice, Valtice a desítky tisíc hektarů půdy v hodnotě desítek miliard korun a zato by stáhli žaloby u Evropského soudu pro lidská práva.
Pavel se navíc v Bavorsku osobně setkal s Berndtem Posseltem, předsedou Sudetoněmeckého landsmanšaftu, a veřejně mu poděkoval za zlepšování česko-německých vztahů. To je signál, že i na Hradě je ochota vycházet vstříc potomkům těch, kteří v letech 1938–1945 stáli na špatné straně.
Oni nepožadují hromadné vrácení majetku, protože vědí, že je to zatím neprůchodné. Začli jednotlivými případy.
Karel Walderode, Colloredo-Mansfeldové, Lichtenštejnové. Vleklé soudy už běží desítky let. Stačí jeden případ, kde soud z nějakého důvodu ustoupí, vytvoří precedent a už to pojede.
Třeba odškodnění pro nevinnou babičku, která hajlovala před toaletním stolkem z obavy o život rodiny nebo fond pro Lichtenštejny.
Plivou na hroby padlých
Zítra proběhne změna narativu o odsunu v učebnicích, pozítří se přidá morální rovnost křivd na obou stranách.
A nakonec budeme platit. A na reparace za druhou světovou válku zapomeňte, o tom se ve slušné společnosti nemluví, to už je uzavřené.
Kalousek a jeho Meeting Brno berou veřejné peníze z Brna a kraje a pořádají Festival smíření. Bavorsko jim přidává na sjezd. To není dialog. To je koupě vlivu. Kolaboranti se vždycky najdou, někteří z naivity, jiní za granty a dotace. Landsmanšaft má čas. Za třicet let budou pamětníci pryč, nové generace budou znát jen tragédii vyhnaných a evropské usmíření. A Benešovy dekrety se stanou toxickým tématem za který se ,,slušný člověk“ stydí.
Český národ tohle nesmí dopustit. Ne proto, že bychom chtěli nenávist. Odsun byl tvrdý, ale byl odpovědí na nacistickou zločinnost. Kdo to relativizuje, ten plivá na hroby padlých, na Lidice, na Terezín.
Protesty SPD, Klubu českého pohraničí, Svatopluku a všech slušných vlastenců nejsou extremismem. Jsou legitimní obranou. Pokud dovolíme, aby se landsmanšaft předváděl v Brně a aby Hrad pomáhal šlechtě obcházet dekrety, zaplatíme za to nejen penězi, ale i suverenitou.