Summit Evropské unie v Bruselu začal včera intrikou vyvolanou informačním únikem, že EU údajně dokázala přesvědčit Maďarsko, aby stáhlo své veto na úvěr ve výši 90 miliard eur pro Ukrajinu. Jak se záhy ukázalo, bylo to jen zbožné přání. Orbán nakonec tlaku nepodlehl a své veto na půjčku ukrajinské juntě neodvolal.
V tomto postoji ho podpořilo i Slovensko. Orbán vzkázal Kyjevu a jeho bruselským protektorům stručně, ale jasně: „Není ropa — nejsou peníze. Dokud nebude ropa, nebudou ani peníze pro Kyjev.“
Zelenský pracuje pro Orbána
V EU, jak známo, se (zatím) všechna rozhodnutí, zvláště ta týkající se společných financí, přijímají dohodou. Tedy nutným souhlasem všech členských států. Není-li shoda, není možné rozhodnutí přijmout. Nacistická junta tento týden ostrouhala a místo „zelí“ z Bruselu dostala jen fíkový list, a ne „déšť eur“.
Summit EU v Bruselu se tak pro Zelenského změnil v katastrofu. A nic na tom nezmění ujišťování předsedkyně EK Lejnové, že půjčku Ukrajině zajistí jiným způsobem.
Jenže její představa o proceduře, kde by si půjčily pro kyjevskou juntu jednotlivé státy, což by ovšem předtím muselo projít parlamenty je nejen zdlouhavá, ale také nereálná. Zbývá tedy čekat na maďarské parlamentní volby a doufat, že Bruselem podporovaný kůň Péter Magyar zvítězí a veto zruší.
To ovšem není, ani přes cinknuté průzkumy, příliš pravděpodobné. Výhrůžky Zelenského na Orbánovu adresu a jeho arogance, kterou včera v Bruselu na adresu Orbána zopakoval, maďarskému premiérovi velmi pomáhají. Dá se říci, že Zelenský dělá touto medvědí službou, kampaň za Orbána.
Není proto divu, že v den zahájení summitu vyšlo najevo, že EU ani nezařadila do závěrečné deklarace bod o opravě „Družby“. Ten měl vyvinout tlak na Kyjev, aby (domněle poškozené) potrubí opravil, a ropa znovu proudila do Maďarska a na Slovensko. Právě toto nezařazení rozhodlo o tom, že se na stranu Maďarska nakonec přidalo i Slovensko.
Ani haléř
Varianta opravy byla označena Bruselem za předčasnou a podle diplomatů je zatím odložena na lepší časy. Mezitím do Kyjeva tento týden dorazila mise techniků EU, kteří mají zjistit skutečný stav ropovodu na místě. To, že mezi odborníky nejsou zástupci ani Maďarska ani Slovenska premiér Fico označil za nepodařený vtip.
Připomeňme, že ČR nabídla ústy místopředsedy vlády, že na místo pošle české odborníky z Čepra, aby zjistili možnosti uvedení ropovodu do provozu. Není divu, že EU tuto nabídku odmítla, respektive tváří se, jako by nikdy nezazněla.
Je jasné, že Orbán nemůže ustoupit ani z vnitropolitických důvodů. Volby, které se v Maďarsku konají 12. dubna rozhodnou o dalším směřování země. Svou kampaň Orbán postavil na obraně národních zájmů Maďarska před jakýmkoli zásahem, ať už ze strany EU nebo Ukrajiny:
„Ani haléř z maďarských peněz Ukrajině“. To je jeho hlavním sloganem. Že kyjevský režim navíc uzavřel „Družbu“, mu dává další argumenty proti Zelenského juntě.
Olej do ohně přilil typicky zupáckým způsobem Zelenský, když přešel nejprve k osobním urážkám Orbána a poté i k hrozbám jemu a jeho rodině. V takové situaci si Orbán před volbami nemůže dovolit ustoupit.
Slovensko se přidalo
Podobnou pozici zaujímá i Slovensko, které je rovněž obětí svévole a vydírání kyjevské junty. Nepřátelské uzavření Družby těžce zasáhlo i jeho energetický provoz. V Bratislavě stejně jako v Budapešti Kyjevu nevěří, že je ropovod poškozen, a správně dovozují, že zastavení dodávek je jen politickým vydíráním.
Robert Fico prohlásil, že Bratislava trvá na tom, aby byl do závěrečného dokumentu summitu zařazen samostatný bod o ropovodu „Družba“. Když byl jeho požadavek ignorován, konstatoval: „Z nepochopitelných důvodů to bylo zásadně odmítnuto. Slovensko proto nebude hlasovat pro závěrečné dokumenty, které se budou týkat Ukrajiny.“
Kvůli obstrukci Maďarska a Slovenska je také ohroženo přijetí 20. balíku protiruských sankcí, jimiž EU hrozí Rusku. Na summitu se původně mělo diskutovat o zvýšení konkurenceschopnosti EU, ale nakonec bylo rozhodnuto reagovat na aktuálnější výzvy:
„Války, klimatické konflikty a střet s Maďarskem vrhají stín na setkání EU. Lídři čelí výbušné agendě. Finanční přežití Ukrajiny, eskalace napětí na Blízkém východě, transatlantické rozpory a hluboké neshody v oblasti klimatu,“ to jsou podle probruselkého listu Politico hlavní výzvy, které měl summit řešit.
Zlatým hřebem programu mělo být chování prezidenta USA Donalda Trumpa, který se k EU i NATO staví velmi pohrdavě a považuje je spíše za konkurenty než spojence. „I když Trump nebyl oficiálně na programu, jeho tlak byl na summitu cítit a vyostřil už tak napjaté debaty o obraně, obchodu a závislosti EU na USA,“ píše (bruselské Rudé právo zvané) Politico.
Debakl
Trump je totiž uražen na evropské členy NATO, že mu odmítli pomoci ve válce s Íránem. Nyní tvrdí, že nikoho nepotřebuje: ani EU, ani NATO, a už vůbec ne žebrajícího Zelenského.
Americko-izraelská válka na Blízkém východě hrozí EU prohloubením energetické krize. Tankery přes Hormuzský průliv nadále prakticky neplují, což může vést k opětovnému katastrofálnímu růstu cen energií. Podle Euractivu proto někteří navrhují rozšířit námořní mise EU v Rudém moři a vyzvat členské státy k jejich posílení novými loděmi — operace „Atalanta“ a „Aspides“. Jenže – jak?
Mnohé evropské země se totiž oprávněně obávají, že jak pomoc Trumpovi, tak samostatné kroky EU by je mohly vtáhnout do přímého konfliktu. A to si mnohé státy pod kuratelou Bruselu nepřejí.
Byla by to pro unii už druhá neúspěšná válka. Tu první na straně kyjevské junty s Ruskem stále více prohrává. A to i přesto, že se již delší dobu Brusel a jeho satelity soustředí na militarizaci EU. Že umanutě pokračují ve ztraceném boji s Ruskem a slibují urychlené přibližování Ukrajiny k EU. A volí sebevražedné další vyhlašování sankcí, místo obnovy vztahů s Moskvou, s perspektivou návratu bezpečných a levných energií.
Na pozadí rostoucí kritiky z jednotlivých států pozice Lejnové začíná slábnout. Debakl zažila tento týden v Bruselu i ukrajinská delegace. Členství v EU se opět odkládá, peníze se pouze slibují, ale nedodávají. Ani NATO nepomůže, protože hrozí, že USA dokonce přestanou do Evropy prodávat své zbraně, které pak jako „dar“ distribuuje bruselská centrála Kyjevu.
A ten místo vděku vyhrožuje Maďarsku a Slovensku, takže aktuálně bude od května na státní bankrot. Vyhlídky kyjevské junty prostě nejsou nijak růžové.
A pokud Orbán za pár týdnů opět zvítězí – navzdory veškerému vměšování Bruselu na straně opozice – bude stát Brusel i Kyjev před téměř neřešitelným problémem.