Čínské automobilky zažívají v Evropě raketový vzestup. Značky jako MG, Omoda, Dongfeng nebo BYD postupně dobývají i český trh a lákají zákazníky především na nižší ceny a bohatou výbavu. Zatímco běžní motoristé objevují kouzlo levnějších elektromobilů a SUV, česká armáda se na stejný trend dívá zcela opačnou optikou. Generální štáb Armády ČR a ministerstvo obrany na základě varovného dokumentu Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) omezilo vjezd některých čínských vozidel do vybraných vojenských objektů kvůli obavám ze špionáže. Podle informací deníku Echo24 se omezení vjezdu týká i automobilové značky Volvo a Ústřední vojenské nemocnice Praha.
NÚKIB už loni v létě vydal strategickou analýzu, jenž upozorňuje na rizika spojená s moderními čínskými automobily. Nutno dodat, že se nejedná o plošné omezení pro čínská vozidla, jelikož ne všechny automobily mají stálé připojení k internetu, kamery, senzory, apod. Například starší a levnější modely se spalovacím motory mohou být bezpečné, zatímco u dražších a novějších elektromobilů je riziko vyšší. „Omezení by se mělo určovat podle typu daného vozidla a citlivosti areálu či objektu,“ uvedl mluvčí NÚKIB Jakub Neščivera pro Echo24.
Některá čínská vozidla, často se jedná o elektromobily, jsou dnes doslova pojízdnými počítači vybavenými desítkami kamer, radarů, senzorů, mikrofonů a trvalým připojením k internetu a proto „představují ideální špionážní nástroj díky enormnímu sběru dat v kombinaci s čínským právním prostředím“.
SOUVISEJÍCÍ: Česká armáda varuje před solárními panely z Číny. Mohou způsobit blackout
Moderní vozidla dokážou zaznamenávat nejen trasu a polohu, ale také okolní objekty, registrační značky, pohyb osob či informace o samotných pasažérech (telefonování, osobní údaje z palubního počítače, apod.). V případě některých čínských výrobců pak vyvolává otázky skutečnost, že data mohou být ukládána na servery podléhající jurisdikci Čínské lidové republiky.
„Vozidla z Čínské lidové republiky (ČLR) pak data uchovávají mj. na tamních serverech, kde k nim má dle čínských zákonů přístup čínská vláda. Tímto aspektem se zabývá i varování NÚKIB, které upozorňuje na vysokou hrozbu spojenou s předáváním systémových a uživatelských dat do ČLR a jejích zvláštních administrativních oblastí,“ píše se v dokumentu.
Tato vozidla může Čína podle úřadu využít až ze 75 až 85 procent ke zpravodajské činnosti. „Čínská politika zveřejňování zranitelností ukládá čínským výrobcům nejprve nahlásit detekovanou zranitelnost pouze tamním státním orgánům. Je velmi pravděpodobné (75–85 %), že Peking využije takto odhalené zranitelnosti v kybernetických operacích. Nelze taktéž vyloučit (40–50 %), že Peking využije legislativního postavení a svého vlivu v čínských společnostech k doručení tzv. backdoorů (škodlivé programy umožňující např. vzdálený přístup) do softwaru či firmwaru připojených vozidel. Vedle špionáže může být backdoor v krajním případě zneužit také k sabotáži,“ upozorňuje NÚKIB.