Případ Reinera Fuellmicha křičí do světa: Covidová éra nebyla jen zdravotnickou krizí, ale především mocenským experimentem! V celé Evropě moc pod záminkou ochrany zdraví testovala, kolik svobody lze lidem sebrat, jak rychle lze obejít běžné právní garance a jak snadno lze z občana udělat poslušného otroka.
Česká republika v tom nebyla výjimkou. Vláda zavírala školy. Omezovala pohyb. Zakazovala opouštět okresy. Vyhlašovala noční zákazy vycházení. Lidé byli nuceni dokládat důvod cesty, sledovat stále nové příkazy a žít podle improvizovaných tiskových konferencí.
Právo se měnilo v chaos zákazů, výjimek, formulářů a výhrůžek. Opatření, která soudy později rušily nebo zpochybňovaly, mezitím dopadala na konkrétní lidi: děti, rodiče, seniory, živnostníky, zaměstnance, nemocné i osamělé – a především na všechny zdravé, kteří se odmítali teroru podrobit.
Nejhanebnějším symbolem českého covidového režimu se stal systém takzvané bezinfekčnosti. Zdravý člověk bez správného digitálního potvrzení se stal občanem druhé kategorie. Restaurace, služby, kultura, společenský život – vše stát začal podmiňovat úředně uznaným certifikátem. Šlo o nácvik podmíněného občanství, s ochranou zdraví to nemělo nic společného.
Vakcinační tyranie (odhlédněme zde od toho, co za biologickou zbraň to ve skutečnosti zkoušeli) byla povýšena na zákon. Neočkovaní byli označováni za sobce, viníky, hrozbu a překážku návratu k normálnímu životu. Kdo se ptal na rizika, odpovědnost výrobců či dlouhodobá data, byl zařazen mezi dezinformátory. Stát dokonce přijal povinné očkování pro vybrané skupiny. A scházelo málo, aby nařídil povinné očkování všem. Hranice tělesné integrity byla politicky prolomena.
Stejný mechanismus se připravuje pro budoucnost. Korporátní média už mluví o nových pandemiích, globální připravenosti, koordinovaných reakcích, zdravotních protiopatřeních a boji proti dezinformacím. Po zkušenosti s covidem to znamená jediné: Příští útok na poslední zbývající občanské svobody už neproběhne chaoticky. Bude to rychlé, plynulé, s vytrénovanou propagandou. A připravenými věznicemi pro nepodvolené.
Tak, jak o tom píše Stephen Karganovic:
Připomínka moderního hrdiny
Dr. Reiner Fuellmich, pokud bychom se řídili rozsudky německých soudů, je odsouzený „zločinec“, který si odpykává trest odnětí svobody v délce tří let a devíti měsíců. Německé úřady s ním již několik let zacházejí jako s nebezpečným kriminálníkem. Německá jurisprudence ho odsoudila coby myšlenkového zločince a defraudanta.
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
Doktor Fuellmich je v Německu vězněn za nejtvrdších podmínek, jaké musel v této zemi od roku 1945 snášet jakýkoli vězeň. I s nacistickými vězni v Německu, kteří čekali na rozsudek v Norimberku, se zacházelo s větší ohleduplností než s tímto významným představitelem právnické profese a veřejným činitelem v „demokratické“ Spolkové republice Německo po sjednocení.
Fuellmich se dostal do křížku se systémem svou drtivou kritikou hrubého a chamtivého protiprávního jednání farmaceutického průmyslu během covidu. Právě toto odhalení, a nikoli smyšlené obvinění ze zpronevěry, je skutečnou příčinou jeho věznění.
Reiner Fuellmich a jeho výzkumný tým přesvědčivě prokázali, jak hrstka zasvěcených globalistických farmaceutických firem využila uměle vyvolané globální nouzové situace a ve spolupráci s zkorumpovanými vládami z ní získala obrovský finanční zisk. Tyto protiprávní zisky byly vytěženy za cenu toho, že jako pokusní králíci byly zneužity miliony nic netušících lidí, kteří byli svými hanebnými vládami donuceni podřídit se pandemickému režimu.
Politický vězeň svědomí
Dr. Fuellmich nyní trpí v německé věznici za to, že brilantně využil své právní a výzkumné schopnosti a zdroje k tomu, aby upozornil veřejnost na zlovolné motivy stojící za uměle vyvolanou globální zdravotní krizí. Zdokumentoval nebezpečí falešných „vakcín“ vyvinutých globálními farmaceutickými společnostmi s rozsáhlými konexemi, jako jsou Pfizer a AstraZeneca.
Tato zjištění musela být za každou cenu potlačena, aby veřejnost neměla ani tušení, že práce doktora Fuellmicha je zcela založen na faktech.
Nemohl být přímo obviněn a odsouzen za své kroky, které vyvolaly zuřivost jeho pronásledovatelů, protože by to prozradilo jejich hru a vrhlo na samotné pronásledovatele odhalující světlo.
Německé bezpečnostní služby postupovaly zákeřně. Infiltrovaly do jeho „Koronového výboru“ (Corona-Ausschuss) agenty, kteří byli ve vhodnou chvíli aktivováni, aby proti dr. Fuellmichovi falešně svědčili. Prý zpronevěřil z rozpočtu výboru částku, která se ostatně podle současných standardů podvodů ukázala jako zanedbatelná.
Obvinění poskytlo německému represívnímu aparátu záminku k jeho vzetí do vazby a vznesení obvinění, která se měla formálně jevit jako legitimní. A především nesměla souviset s jeho „ideo-zločinem“ či práva na svobodu projevu – čímž jeho katani zamaskovali skutečný motiv týrání a represí. Pokud se chystá další „pandemie“, je třeba nepohodlného whistleblowera exemplárně umlčet.
Mediální lynč
Když má být nepohodlná osoba zdiskreditována a umlčena, mediální korporát spustí pomlouvačnou kampaň – krytí pro falešný soudní proces. Příkladem takové koordinované pomluvy je následující hanlivý, umělou inteligencí vygenerovaný odkaz na něj a jeho práci:
„Reiner Fuellmich je německý právník zbavený licence, který propagoval konspirační teorie o Covid-19. Tvrdil, že pandemie byla ‚naplánovanou a zinscenovanou pandemií‘ a ‚pandemií PCR testů‘, kterou zosnovaly globální elity. Vystupoval proti očkování, označoval ho za nebezpečné, a prosazoval myšlenku procesů ‚Norimberk 2‘ proti zdravotnickým úředníkům.“
Je to plné lží. Ve Spojených státech nebyl Dr. Fuellmich zbaven advokátní licence a jeho zjištění nejsou konspiračními teoriemi, ale pečlivě prozkoumanými fakty, které se jeho oponenti nikdy nepokusili vědecky vyvrátit. Nevystupoval proti očkování, ale varoval před zdravotním rizikem, které představují konkrétní, netestované přípravky měnící geny, které uvedly na trh farmaceutické firmy jako Pfizer a které byly veřejnosti falešně prezentovány jako vakcíny.
Dr. Fuellmich, který naivně věřil v obecnou integritu soudního systému, skutečně předložil soudům hlavních západních zemí důkazy, které jeho výbor shromáždil. Brzy však pochopil, že soudy se jeho bohatě zdokumentovanými a přesvědčivě odůvodněnými podáními vůbec nebudou zabývat. Že soudní establishment je stejně zkorumpovaný a zavázán soukromým finančním zájmům jako vládnoucí moc, jíž slouží.
Falešní bojovníci proti nespravedlnostem
Dr. Reiner Fuellmich je disident par excellence. Je hanebné, že s ním zacházejí jako s kriminálníkem v zemi, která o sobě tvrdí, že je demokratickým právním státem. Je vězněn v nejnelidštějších podmínkách, které patrně byly navrženy přímo pro něj jako trest za „ideo-zločin“ (viz Orwel 1984). Jak napsal Winston Smith, hrdina tohoto románu: „Myšlenkový zločin neznamená smrt: myšlenkový zločin je smrt.“
Žádná Amnesty International či jakákoli z podobných organizací Západu zřízených za účelem udržování zdání zájmu o lidská práva a občanské svobody neprojevila zájem o skandální případ doktora Reinera Fuellmicha a jeho tíživou životní situaci.
Reiner Fuellmich je typickým vězněm svědomí. Hnije v německém žaláři, v oné „evropské zahradě“, kde jsou údajně nejvyššími hodnotami lidská práva a svoboda říkat pravdu mocným bez obav z pronásledování a trestu.
Pokud na něj zapomeneme, zapomněli jsme na sebe.
Otestováni
Také česká covidová zkušenost je nevyřízený účet. Stát si vyzkoušel rozdělení společnosti na podvolené a nepodvolené. Vyzkoušel si veřejné zostuzení či přímo kriminalizaci neočkovaných. Už ví, že pod dostatečným tlakem médií začne část společnosti považovat ponižování druhých za morální povinnost. Prostě to funguje.
A tak se budoucí pandemický aparát už bude prodávat jako „připravenost“. Přinese stejné nástroje, jen lépe zabalené. Nebude se to jmenovat covid, mechanismus ale bude stejný: strach, výjimečný režim, propaganda, kriminalizace protestů, trestání nepodvolených. A samozřejmě výzvy k jednotě.
Covid byl test. Případ Fuellmich je test. V obou případech – až na nevelké ostrůvky pozitivní deviace nepodvolených – dopadly testy pro státní moc na jedničku. V Německu je u moci vláda složená ze stejných stran, které organizovaly covidové cvičení a největšího odpůrce uvěznily. Skoro nikdo po něm ani neštěkne. Jsou jiné problémy.
U nás je opět v čele vlády „covidový premiér“ Andrej Babiš. Lidé ho mají rádi. Alespoň dostatečná většina. Jsou jiné problémy.
O někom jako Winston Smith nemají ani ponětí.
2026.