V květnu 2025 – tedy teprve před rokem – vládnoucí fialová pětidemolice zdražila lidem a firmám televizní poplatky na 150 korun. Šlo údajně o první navýšení po 17 letech. Jenže nově začala platit tato speciální i pro toho, kdo nemá televizi, ale vlastní mobil, počítač nebo tablet. Tedy prakticky každý.
Ševče, zaplať! praví dráb Půlnočního království ve slavné pohádce Pyšná princezna. V tomto případě se jmenoval Martin Baxa ODS). Blížily se volby a katastrofální vláda se tak pokusila ještě víc podmáznout veřejnoprávní média a umělecké okruhy na ni napojené.
V lednu 2026 nastoupila nová vláda a v programovém prohlášení se zavázala k úplnému zrušení poplatků od 1. ledna 2027, přičemž financování ČT a ČRo má přejít pod státní rozpočet. Andrej Babiš na tiskovce zmínil, že jsou také úvahy, že by stát zřídil účet, kde by občané mohli dobrovolně přispívat.
Jenže příprava a schválení zákona trvá dlouho. A tak – v březnu 2026 – koalice ANO, SPD a Motoristů přišla s mezidobím: poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro lidi nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením.
Což zní hezky. Jenže jak to udělat? Tady přichází ten pravý skvost. Zákon by těmto seniorům umožnil nadále dobrovolně televizní a rozhlasový poplatek hradit tím, že by se z evidence neodhlásili.
Tedy: osvobozeni jsou, ale pokud budou chtít opravdu přestat platit, musejí se aktivně přihlásit. Jinak jim to strhávají dál. A kolik seniorů nad 75 let si sedne k počítači, přihlásí se do Účtu poplatníka a aktivně odhlásí platbu?
To vypadá spíš jako past. Nastavená tak, aby se procento fakticky odhlášených minimalizovalo a ČT přišla o co nejméně peněz. Je to ve skutečnosti zamaskovaný ústupek ČT a ČRo starou bruselskou technikou: vlk se nažere, koza zůstane víceméně celá.
Co vlastně chtějí?
Na jedné straně vláda plánuje převést financování ČT a ČRo z poplatkového systému pod státní rozpočet. Přičemž ČT by měla příští rok dostat 5,74 miliardy korun – o miliardu méně než letos. Tedy zpět do stavu, než Fialova loupežná daň dosypala „jeho“ veřejnoprávním médiím to korupční navýšení.
Umělecká „kavárna“ skrze Chvilkaře žene své příznivce do ulic, protože se rozhodně nemíní uskrovnit. Generální ředitel ČT Chudárek prohlašuje, že s takovým rozpočtem televize nebude schopna fungovat (jak z toho asi fungovala před rokem?). A ředitel ČRo René Zavoral už rovnou vytahuje politickou kartu a tvrdí, že jde o pokus otevřít si cestu k oslabení a politickému ovládnutí média.
Přitom jednoduché řešení je přece jasné jako facka: Proč s nimi vůbec hrát tyhle hry? Stačilo by rozšířit „seniorské řešení“ na všechny. Jinými slovy – dobrovolné poplatky. Kdo chce ČT a ČRo platit, ať platí. Kdo nechce, ať neplatí. Stát ať do toho nevstupuje vůbec. Žádný státní rozpočet, žádná závislost na vládě. Čistá, jednoduchá tržní logika.
Pokud jsou ČT a ČRo tak skvělé a populární, jak tvrdí – posledních pět let jsou podle svých vlastních (jistě naprosto „objektivních“0) průzkumů přece opakovaně nejsledovanější a těší se nejvyšší důvěře – tak přece dobrovolné předplatné jim zajistí dál jejich luxusní život. Nebo ne?
Je záhadné, proč ani vládní koalice tuhle možnost nepreferuje. Tento test, fakticky referendum o veřejnoprávních médiích, by totiž nebylo možné zmanipulovat. A bylo by jasno.
Ukázalo by se, že tyto „posvátné“ instituce jsou ve skutečnosti totéž, co politické neziskovky. Tedy Pátá kolona Bruselu (proto také se o ně tak bere), součást korporátu, vláda nevolených. Tak ať si je platí „Chvilkaři“, Kavárna a „umělci“, kteří za ně tak bojují. Jenže to by bylo postavené na hlavu. Oni je nechtějí platit. Naopak potřebují, aby platily je!
Důkaz Moravcem
Krásně to ukazuje komická peripetie se vzbouřeným politikem v hávu donedávna veřejnoprávního moderátora Václavem Moravcem. Ten spustil v neděli v poledne na své placené platformě Moravec.cz vlastní politickou debatu s názvem Poledne s Moravcem – tedy přímou konkurenci k diskusím na ČT.
Kavárna a mediální odborníci, kteří celý život ČT obhajovali jako nenahraditelnou, nedotknutelnou Archu úmluvy veřejné služby, teď s blaženým úsměvem říkají: „Vidíte? Moravec ukázal, že veřejnoprávní televize není potřeba! Dá se to dělat komerčně!“
Krásné pokrytectví. Moravec je odchovanec ČT. Dvacet let ho živily naše povinné daně cudně zvané poplatky. Vybudoval si značku, kontakty, reputaci, zázemí – na státem vynucených penězích. A teď, když ze svého veřejnoprávního skleníku vyletí ven a s touto bagáží (a pakáží) spustí vlastní byznys, je to najednou „důkaz, že trh funguje“?
Dokolečka dokola
Milion chvilek mezitím dál za zachování daně z hlavy organizuje demonstrace. A tady máme malý statistický zázrak. Na podporu Českého rozhlasu a České televize se 5. května sešly v Praze podle organizátorů desítky tisíc lidí. Nicméně zpravodaj Echo24 odhadl počet účastníků na dva tisíce.
ČT24, pochopitelně, demonstraci vysílala v přímém přenosu. Tedy přímý přenos demonstrace za svou vlastní televizi. To je asi tak, jako by Kavčí hory psaly recenze na Kavčí hory (ostatně právě tak to po desetiletí ve spojení s privátním mediálním korporátem dělají).
A pak před Úřad vlády dorazily na výzvu Chvilkařů už jen desítky protestujících, jak lapidárně musel připustit i další přímý přenos ČT. Ale to nevadí, když máme k dispozici veřejnoprávní kamery napájené z „daně z hlavy“, dá se i z desítek udělat vizuální revoluce.
Chceme daně, pusťte nás na ně!
ODS v dobách Václava Klause usilovala o volný trh. Když jej později vyměnila za Václava Havla, zvýšila povinnou daň na „svou“ televizi, rozšířila ji i na mobily. A dál tvrdí, že je pravicovou stranou.
Předvádí to opravdu názorně. Jako když ve vládě zvýšila daně pro živnostníky, aby se dnes, coby opozice, připojila k Babišově koalici, která je míní snížit. Tedy: ve vládě zavedla daň a v opozici proti ní hlasuje. Jak si to vysvětlit? Je to jednoduchý fyzikální princip: Želatina nemá přesvědčení. Má pouze tvar nádoby, do které ji v danou chvíli nalijete.
Už dnes je slyšet pokřik z budoucnosti – v předvolební kampani v roce 2029: „Znovu zavedeme televizní poplatky! Za svobodu! Za demokracii! Za Evropu!“ Snad jenom ve zvedání daní lze této „pravici“ věřit. A v potřebě korumpovat všechny ty tisíce Moravců paraziticky žijící v obludném termitišti Kavčích hor.
Takže opakujme: Řešení existuje. Je jednoduché: dobrovolné poplatky. Žádný státní rozpočet, žádná závislost.
Buď ČT na trhu obstojí – nebo ne.