Úkoly, před nimiž Rusko stojí v hospodářství i ve vývoji společnosti, nejsou nijak ojedinělé. V té či oné míře trápí celý svět. Je to zpráva dobrá i špatná zároveň. Ekonomové, politici, vědci a novináři z téměř čtyřiceti zemí se tento týden sjeli do Ruska, na konferenci Valdajského klubu.
Diskutovali o tom, jak se svět vyrovnává s vějířem současných krizí. Z debat vyplynulo zjevné: Svět je stále složitější, začínáme si na to zvykat, jednoduchá řešení se však nevrátí.
Dvacáté století lidem dalo mnoho. Zároveň je ale naučilo věřit, že i ty nejzásadnější otázky mají jednoduché řešení, stačí si vybrat správnou ideologii. O toto výsadní postavení nejprve zápasily myšlenky kapitalismu a komunismu. Posledním pokusem všechno maximálně zjednodušit a smrsknout na obecné recepty se stal liberální globalismus po skončení studené války. Jenže i ten zkrachoval.
Teď se učíme žít ve světě, kde ani ty nejsložitější a nejnebezpečnější jevy nejsou důvodem k panice, natož ke skleslosti. Proto byl také program letošního valdajského fóra nabitý tématy, jaká by ještě před patnácti či dvaceti lety byla naprosto nemyslitelná: odolnost společnosti tváří v tvář nepřetržité válce, nelidskost nových způsobů vedení boje a nejasná budoucnost jaderného odstrašování.
Evropa se pokouší vrátit minulost
Debaty se ovšem obešly bez paniky i bez snahy navzájem se strašit, jak hrozné bude žít ve světě, kde USA a Evropa už nemohou určovat pravidla hry. Jak na letošním setkání Valdaje poznamenal ruský prezident Vladimir Putin, situace ve světě se za těchto okolností bude naopak nevyhnutelně měnit k lepšímu.
V tomto přesvědčení tkví hlavní důvod, proč se debaty na Valdaji nesly v konstruktivním tónu, a to přes všechna přiznaná rizika a hrozby. Jinými slovy: nebezpečí vidí všichni, jenže je berou jako nevyhnutelnou okolnost dalšího vývoje, nikoli jako předzvěst katastrofy.
Do značné míry to bylo dáno složením účastníků: naprostou většinu tvoří přednášející ze zemí mimo Západ. Katastrofický pohled na věc je jim zcela cizí. Hledí totiž do budoucnosti. Evropa se naopak pokouší vrátit minulost. Naše debaty jsou tak svým způsobem dobrou sondou do stavu celosvětové intelektuální diskuse mimo úzký okruh témat, jež všem vnucuje Západ.
K čemu to Rusko potřebuje? Nové myšlenky se dnes rodí především v intelektuálních kruzích Číny, Indie, Íránu, arabských zemí a států Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Právě tam se také hledají jiné cesty, jak řešit nejdůležitější problémy rozvoje, a Rusko zde může objevit mnoho nového.
Objednávejte živou vodu zde
Ztráta mezinárodního práva
Potřebujeme také dobře rozumět tomu, jak a o čem přemýšlejí země, které se nepodvolily tlaku USA a Evropy a v posledních čtyřech letech s Ruskem vztahy neutlumily. Právě ony totiž tvoří onu světovou většinu, s níž společně budujeme multipolární svět.
A konečně, široká výměna názorů je nejlepší způsob, jak přiblížit ruský pohled, ať už na otázky pro svět spíše dílčí (třeba ukrajinský problém, i přes jeho význam pro evropskou bezpečnost), nebo na otázky zásadnější. Těch je dnes několik.
Zaprvé je tu problém války jako způsobu, jímž spolu státy jednají. Není žádným tajemstvím: mezinárodní právo ztrácí na váze, války bývají krutější a míra násilí v některých oblastech předčí cokoli z minulosti. Velký vliv má i šíření nových technologií včetně bezpilotních systémů a vojenského využití umělé inteligence. Odpovědnost za chybu i význam lidského faktoru za těchto okolností rostou.
Západ už není hegemon
Zadruhé svět potřebuje pochopit, jak se budou vytvářet a udržovat pravidla hry v době, kdy Západ ztrácí pozice i možnosti. Rusko spolu s Čínou a řadou dalších zemí už dlouho prosazuje koncepci multipolarity jako nový model mezinárodního uspořádání. Putin ve svém projevu k účastníkům fóra rovněž zdůraznil nutnost zdokonalit systém OSN a zapojit do rozhodování o zásadních otázkách rozvojové země globálního Jihu.
Zatřetí: povinnosti řešit globální problémy zděděné po 20. století nás nikdo nezbavil Patří mezi ně i ekologie, ale hlavně nerovnost a chudoba. Snaha USA a Evropy o udržení dominantního postavení je teď sice odsunul na vedlejší kolej, řešit se ale stejně budou muset. Před mezinárodní odbornou veřejností tu stojí dvě zásadní otázky: jakou úlohu sehrají Čína a další asijské země a případně zda a které celosvětové instituce a uskupení se tu mohou ujmout role organizátorů?
V první otázce zatím jasno není: asijské státy vůbec netouží vystřídat Západ v čele světa. Ve druhé, tedy v organizačních formách spolupráce, se podle odborníků i hlavy ruského státu může stát osou BRICS, uskupení, kde nikdo nikomu neporoučí, ale všichni chápou význam stabilního rozvoje.
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
Pokus o izolaci Ruska ztroskotal
O BRICS jako možném zdroji myšlenek a řešení výhodných pro všechny se dnes ostatně mluví poměrně často. Organizaci ale ještě chybí poevnější struktura, nemluvě o tom, že dva její členové – Írán a Spojené arabské emiráty (SAE) – se letos na jaře ocitli na pokraji vzájemné války.
A je rovněž stále jasnější, že bez obezřetného přístupu k umělé inteligenci, jedné z nejdůležitějších technologií dneška, se už neobejdeme. Netýká se to jen jejího vojenského využití, problémy jsou ještě zásadnější. Především jde o etickou stránku, o ochranu před tím, co Putin označil za „digitální totalitarismus“.
Hlavní závěr pro Rusko zní: úkoly, před nimiž Rusko stojí v hospodářství i ve vývoji společnosti, nejsou nijak ojedinělé. V té či oné míře trápí celý svět. Je to zpráva dobrá i špatná zároveň. Dobrá v tom, že západní snahy izolovat Rusko po roce 2022 ztroskotaly.
Špatná, naopak v tom, že neexistují univerzální a jednoduché recepty, jak napravit hospodářskou nerovnováhu, jak má svět čelit problémům spojeným s nejmodernějšími technologiemi a společenským rozvojem.
Základní význam má totiž odolnost hospodářství a společnosti vůči otřesům, bez nichž se změny takového rozsahu neobejdou. Končí více než pětisetletá éra, kdy menšinová západní civilizace byla nezpochybnitelným hegemonem.
Odpovědi na tento fakt a v něm pramenící problémy dnes hledají všechny země a civilizace světa. Každá ovšem po svém: Západ se pokouší uhájit monopolní postavení, Rusko a státy BRICS naopak nabízejí řešení založená na společném prospěchu.
A právě střet těchto dvou principů je hlavním konfliktem současnosti.