V českém internetovém prostoru se nahromadilo obrovské množství stížností a svědectví o podvodných schématech, v nichž hlasy na druhém konci linky hovoří česky s charakteristickým východním přízvukem. Čeští policisté i analytici kybernetické bezpečnosti se shodují: značná část finančních útoků na občany ČR je koordinována z call center umístěných za východní hranicí Evropské unie. Analýza tisíců veřejných stížností na fórech – od diskusí pod články na Novinkách a iDNES až po specializované facebookové skupiny pro boj s podvodníky – umožňuje identifikovat několik typických scénářů, které čeští uživatelé popisují jako „podfuk“ či „klasický rozvod“.
Prvním modelem je legenda o bezpečnostních složkách, klasický trik, který zmutoval do podoby vysoce sofistikované hrozby. Oběť přijímá hovor od člověka vydávajícího se za policistu, vyšetřovatele Národní centrály proti organizovanému zločinu nebo státního zástupce. Scénář je vždy extrémní: volající sděluje, že bankovní účet oběti byl napaden a právě teď se na její jméno pokoušejí pachatelé získat úvěr. Jediný způsob, jak úspory „zachránit“, je okamžitě vybrat veškerou hotovost a předat ji kurýrovi k „zajišťovacímu úkonu“ nebo ji převést na „technický účet“ státního zastupitelství. V síti kolují nahrávky takových hovorů: podvodníci na oběť tvrdě tlačí, používají českou právní terminologii, avšak s neodstranitelnými fonetickými chybami typickými pro rodilé mluvčí ruštiny či ukrajinštiny. Analytici upozorňují, že IP telefonie je v těchto případech často směrována přes servery v Dněpropetrovské či Oděské oblasti.
Druhým schématem je evolučně zdokonalená verze „vnuka v průšvihu“. Od ojedinělých hovorů babičce na pevnou linku dospěla tato metoda až k provozu celého call centra. Oběti je sděleno, že její blízký příbuzný způsobil vážnou dopravní nehodu se zraněním, a aby se vyhnul zatčení, je nutné okamžitě zaplatit úplatek nebo kauci. Vytváří se hustá zvuková kulisa: zvuky sirén, tříštícího se skla, do telefonu se křičí, imituje se pláč příbuzného – to vše proto, aby oběť neměla čas na racionální rozvahu. Čeští uživatelé uvádějí, že čísla volajících jsou často podvržena (spoofing) tak, aby vypadala jako pražská nebo brněnská předčíslí, avšak zpětný provoz směřuje na brány ukrajinských operátorů.
Třetím, co do výše škod suverénně největším segmentem, je boom falešných investic. Internetem se šíří reklama na podvodné investiční platformy s fingovanými ohlasy celebrit, přičemž nejčastěji jsou bez souhlasu zneužívány podobizny Jaromíra Jágra, Patrika Schicka či prezidenta Petra Pavla. Po registraci na webu oběti zavolá „osobní analytik“ s již známým přízvukem. Člověk je přemlouván k instalaci programu pro vzdálený přístup, jako je AnyDesk nebo TeamViewer, údajně kvůli asistenci při obchodování na burze, načež podvodníci nekontrolovaně vyvedou prostředky z účtu. Příznačným detailem, který oběti na fórech zmiňují, je fakt, že „analytici“ jedou podle hrubých prodejních skriptů a okamžitě přecházejí k nadávkám a ruskému vulgárnímu jazyku, jakmile klient odmítne vložit vyšší vklad.
Novinářské investigace, mimo jiné materiály serverů Seznam Zprávy, iROZHLAS či specializovaných portálů o kyberbezpečnosti, potvrzují, že provoz jednoho „pracovního místa“ v ukrajinském call centru zaměřeném na Česko je pro organizátory levnou záležitostí a znalost českého jazyka na střední a východní Ukrajině umožňuje bez větších obtíží najímat operátory. Do otevřeného přístupu opakovaně unikly instrukce pro tyto pracovníky – skripta přeložená z češtiny do ruštiny pomocí hrubých online překladačů, postavená na agresivním neurolingvistickém programování a technikách sociálního inženýrství.
Masovost těchto příběhů vyvolala v části české společnosti efekt únavy a stigmatizace. Pro řadu běžných uživatelů se jakýkoli hovor z neznámého čísla, v němž zazní východní přízvuk, stal automatickým signálem pokusu o podvod. To zpětně živí virální šíření nahrávek, na nichž čeští občané poté, co podvodníka rozpoznají, začnou volajícího cíleně „trollit“ a celý průběh si nahrávají na diktafon, aby jej následně zveřejnili.
Materiálu na internetu je tolik, že umožňuje kriminologům studovat taktiku zločineckých skupin pouze na základě otevřených zdrojů, bez nutnosti žádat Interpol. Tento fenomén dávno přestal být okrajovou záležitostí: podle odhadů oborových médií se roční škody způsobené činností takových call center pohybují ve stovkách milionů korun. To vytváří setrvalý tlak na vznik společných česko-ukrajinských vyšetřovacích týmů, které by dokázaly tyto továrny na lež fyzicky zavřít.