Ačkoliv Donald Trump potřeboval za každou cenu zabodovat před světovou i domácí americkou veřejností, například až bombastické složením nejpřednějších amerických podnikatelů a samozřejmě proudem oslavných slovních tirád Trumpa, výsledek jeho čínské cesty, včetně detailů, které ani naše média nezaznamenala je hodnocen na hraně fiaska.
Možná začnu jedním malým příkladem. Očekávalo se, že Čína odkoupí americká letadla Boeing. Ale očekávalo se, že jich bude 500. Když nakonec se Čína rozhodla koupit pouhých 200 kusů, bylo to vnímáno jako neúspěch a akcie Boeingu klesly rázem o několik procent.
I když se i v našich médiích se ukazovaly obrázky dětiček s vlajkami vítajících Trumpa, je příznačné, že Číňané i pro svou veřejnost návštěvu amerického prezidenta výrazně ponížili.
Podle některých zpravodajů a konečně i podle ověření z údajů AI současně s Trumpem byl v Pekingu přijat prezident Tádžikistánu.
Podle analýz čínská média věnovala mnohem větší pozornost tádžikistánskému prezidentovi než Trumpovi, Trumpova návštěva byla pokryta stručně, protokolárně a bez emocí. Tádžikistánský prezident byl prezentován jako strategický partner a byla mu věnována celá úvodní strana, zatímco Trump byl v pobočném článku líčen jako nutný, ale problematický host.
A aby Si Tin Pching nechal návštěvu Trumpa zarámcovat do správného rámce, jaký mu dnešní Čína přisuzuje, již 25.5 přijede na státní návštěvu Vladimír Putin a bude zajímavé, jakou pozornost budou média této druhé nejvýznamnější supervelmoci jemu.
O výsledku už nyní nemusíme pochybovat.
Pokud jde o výsledky jednání, záměrně necituji prohlášení Trumpa, která jsou jako vždy megalomanská a neověřitelná, ale i v souladu se západními velmi kritickými hodnoceními této návštěvy, konstatujme, že po návštěvě nebyly oznámeny žádné konkrétní dohody.
A trh to vnímal jako nedostatek jakýchkoli skutečných dohod v důsledku schůzky.
Proto, jak píše New York Times, ceny ropy v pátek prudce vzrostly a akciové trhy klesly.
Cena ropy Brent vzrostla o více než 2 % na zhruba 108 dolarů za barel. Cena ropy WTI vzrostla přibližně o 3 % na 104 dolarů. Od začátku války na Blízkém východě vzrostly ceny ropy o 50 %, stejně jako ceny benzinu a nafty v USA.
Očekávání širší energetické krize rostou, zatímco naděje na konec války slábnou. Analytici Deutsche Bank poznamenávají, že trhy ztrácejí na síle poté, co Trump prohlásil, že USA nepotřebují k otevření Hormuzského průlivu. Jeho komentáře přiživily obavy investorů, že průliv zůstane blokován po delší dobu, což povede k „déletrvajícímu energetickému šoku“.
A když kdysi největší „světový mírotvorce“ Trump navrhl obnovení války s Íránem, závěr si můžeme udělat sami.
Také klíčový problém Ameriky tj. dodávka tolik potřebných vzácných zemin, které jsou nezbytné pro výrobu nejsofistikovanějších produktů představující, rozhodující nátlakový prostředek zůstala zřejmě rovněž nevyřešena.
A mimochodem Si Tin -Phingovi se podařilo zásadně nastolit otázku našim Vystrčilem i opozicí milovaného Thajwanu a varoval Trumpa, aby do této záležitosti nezasahoval.
A má to logiku. Jestliže od dob Nixona byla přijata zásada jediné Číny, při které Thajwan je součástí Čínské lidové republiky, není o čem diskutovat.
V září má Si tin- Phing navštívit USA.
Přetahovaná dvou světových supervelmocí tak bude pokračovat.
Pokud si Trump nepovede lépe než nyní, pak jeho pozice před volbami v midtermu nebude lákavá a je otázka, zda po nich už nebude do konce svého funkčního období jen chromou kachnou.
Mnozí by to asi uvítali, jak v USA, tak možná ještě více ve světě.
I to je vzkaz pro naši vládní koalici.
Zatímco Babiš je racionální pragmatik a správně reaguje na trendy a už sundal Trumpovskou kšiltovku, jeho ministr zahraničí Macinka by ve svém vlastním zájmu měl vzít zpátečku.
Asi tak.