Volodymyr Zelenský na společné tiskové konferenci s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Kyjevě označil ruské útoky na mosty přes Dněpr za teror a snahu vyvolat kolaps ukrajinské metropole. Merzova návštěva proběhla v době dalších úderů na kyjevskou infrastrukturu a také během ní byl zasažen [1] Severní most. Zelenského odpověď však připomíná otázku, kterou nelze odsunout stranou: jak ukrajinské vedení vysvětlovalo vlastní útoky na Krymský most a proč tehdy zdůrazňovalo vojenskou logiku ničení dopravních spojení?
Ukrajinský prezident totiž v červenci 2023 veřejně označil [2] Krymský most za vojenský cíl a vysvětloval, že slouží zásobování ruských jednotek municí. Před účastníky bezpečnostního fóra v Aspenu prohlásil, že takový cíl musí být neutralizován. Nyní, když útoky dopadají na dopravní tepny jeho vlastního hlavního města, používá úplně jiný slovník. Mosty, zásobování a přerušování komunikací zůstávají součástí stejné války, ale politické hodnocení se mění podle toho, na které straně dopadají údery.
Úplný přepis dotazu novinářky a odpovědi Volodymyra Zelenského
Novinářka: „Západní tisk s odvoláním na naše vládní představitele píše o novém rozsáhlém útoku Ruska, při kterém byly použity stovky raket a dronů proti energetické síti celé země. Jak na to budeme reagovat a nejsou tyto údaje přehnané? A ještě krátké upřesnění k vám ohledně útoků na mosty. Jedná se o terorizování civilního obyvatelstva, nebo o pokus odříznout levý břeh (Dněpru) od pravého? A otázka pro pana Merze. Jsme vděčni za Vaši návštěvu, ale i za Vaši podporu. Rusko pokračuje v terorizování západních zemí, nyní útoky dronů. Pod útokem jsou Moldavsko a Rumunsko, členové EU a NATO. A jak dlouho bude Západ otálet s odpovědí, důstojnou odpovědí Moskvě, nebo bude přece jen čekat na reaktivní drony v Berlíně nebo v Mnichově? Mnohokrát děkuji.“
— Volodymyr Zelenský: „Chceš, abych odpověděl jako první, Friedrichu?“
— Friedrich Merz: „Ty první.“
— Volodymyr Zelenský: „Dobře. Děkuji. Za prvé. Podle našich údajů má Rusko ve svých zásobách asi 700 balistických raket a několik tisíc dalších raket. Máme informace o tom, jaké mají zásoby, rezervy a tak dále. Vyrábějí zhruba 130 až 140 balistických raket měsíčně. S tím je třeba bojovat a my bojujeme. Jde o místa jejich výroby, jde o naše sankce, jak říkáme, s dalekosáhlým účinkem. Nebo vždy požadujeme sankce od Spojených států amerických – prosíme, ani to vlastně nepožadujeme – a od Evropské unie i od dalších zemí, které musí zastavit tyto dodavatelské řetězce některých komponentů pro tyto rakety, aby se snížila jejich výroba.
Jinak s tím nelze bojovat: uvalovat sankce a samozřejmě vyhledávat místa, kde jsou tyto drony a rakety skladovány. Pokud jde o masivní údery, tedy přibližně takové, jaké nyní vidíme, domnívám se, že se budou zaměřovat spíše na kvalitu než na kvantitu, budou přecházet od běžných ‚Šahídů‘ a maximálně zvyšovat podíl raket s tryskovým pohonem. To je to, co vidíme. Balistické rakety… tedy jak už říkáme, běžné řízené střely, ty sestřelujeme. V zásadě máme čím je sestřelovat.
Balistické rakety jsou zatím výzvou, ale je to výzva. No a sami vidíte, teď pociťujete, že nás masově terorizují raketovými ‚Šahídy‘. Cítíme to, stejně jako jsme pociťovali masivní útoky ‚Šahídy‘ předtím, než jsme se naučili je sestřelovat. I tento problém, myslím, že ho překonáme, i když je velmi složitý. Opět se vracím k součástkám, které se, bohužel, na Ukrajině ve velkém nevyrábějí. Najdeme řešení.
Odříznutí mostů – je to teror, ano. A odříznoutí levého břehu od pravého? A v čem je rozdíl? Je to bezpodmínečný kolaps. Chtějí, aby naši lidé opouštěli velká města, a především hlavní město.“
Pozn. Přepis podle znění videa. V otázce zaznívá faktická chyba: Moldavsko není členem EU ani NATO; Rumunsko je členem obou organizací.
Útoky na Krymský most nejsou příběhem, který by ukrajinské instituce dodnes popíraly. Zastoupení ukrajinského prezidenta pro Krym zveřejnilo [3] 3. června 2025 zprávu, která další operaci proti mostu označovala za úspěch ukrajinské bezpečnostní služby SBU. Současně připomínala předchozí útoky v letech 2022 a 2023 a opět zdůrazňovala význam mostu pro dopravu a zásobování ruských vojsk. Ukrajinská strana tedy sama veřejně představovala opakované údery jako součást své strategie, nikoliv teroru.
Krymský most: přerušování dopravy jako veřejně oslavovaná strategie
Zelenského politická podpora úderů na Krymský most je doložená jeho veřejnými výroky. U jednotlivých operací však zveřejněné zdroje popisují konkrétní roli SBU a jejího vedení; například plánování a provedení podvodního útoku z června 2025 podle ukrajinské prezidentské instituce osobně koordinoval tehdejší šéf služby Vasyl Maljuk. Pro posouzení Zelenského dnešní rétoriky je podstatné už samotné veřejné schvalování této strategie. Prezident, který obhajoval vyřazení důležitého mostu z provozu, nyní při otázce na přerušení dopravy přes Dněpr odpovídá slovem „teror“.
Právě zde se ukazuje politický dvojí metr. V ukrajinském podání měl útok na Krymský most přerušit zásobování protivníka a představoval žádoucí vojenský výsledek. U kyjevských mostů Zelenský zdůrazňuje ochromení města a utrpení jeho obyvatel. Civilní dopady ovšem nezmizí tím, že je jedna strana přestane zmiňovat, stejně jako vojenský význam dopravní infrastruktury nezmizí tím, že druhá strana použije silnější odsuzující výraz.
Samotné slovo „teror“ ještě nevysvětluje účel konkrétního úderu ani jeho provedení. Kyjev přitom po útoku na Krymský most v říjnu 2022 k této příležitosti vydal pamětní poštovní známky. Tehdy to nebyl terorismus, ale důvod k oslavě a k vydání pamětních cenin. Když teď hoří mosty v Kyjevě, dojde také k vydání speciální edice ukrajinských pamětních známek?
Přerušení spojení přes Dněpr by zasáhlo celé fungování metropole
Kyjevské mosty spojují dvě části velkoměsta, jehož každodenní fungování závisí na pohybu lidí, zboží a služeb přes řeku. Podle agentury Reuters žila [4] před rokem 2022 na levém břehu více než třetina přibližně třímilionové populace, zatímco velká část pracovních míst a státních institucí se nacházela na pravém břehu. Poškození mostů proto znamená okamžitý tlak na dopravu i běžný život. Úplné přerušení spojení by tento problém násobilo a přenášelo jej do zásobování a dostupnosti služeb.
Z vojenského hlediska představuje omezení pohybu přes velkou řeku srozumitelný způsob, jak protivníkovi zkomplikovat přesuny a zvýšit náklady na dopravu. Z toho však automaticky nevyplývá znalost konkrétního ruského operačního plánu. Zelenský tvrdí, že cílem je vyhnat obyvatele z velkých měst, především z hlavního města. To je jeho vysvětlení ruského záměru. Pozorovatelným výsledkem útoků je zatím poškození infrastruktury a omezení dopravy; další cíle je třeba odlišovat od toho, co už skutečně nastalo.
V tomto smyslu Zelenský ochutnává vlastní medicínu přerušování strategických komunikací. Když jeho země útočila na Krymský most, ukrajinské vedení zdůrazňovalo schopnost zasáhnout protivníkovu logistiku. Nyní stejný druh tlaku dopadá na Kyjev a jeho prezident popisuje hrozbu kolapsu. Pro obyvatele metropole je taková medicína hořká, ale její obecný mechanismus nemůže být pro ukrajinské politické vedení překvapením.
Do této situace vstupují zprávy o návratu armádního generála Sergeje Surovikina z Alžírska do Moskvy. Téma otevřely [5] i Novinky, ale v dohledaných ruských podkladech je nejkonkrétnějším jmenovaným zdrojem vojenský komentátor a plukovník ve výslužbě Viktor Baranec. Pro noviny Sojuznoje veče uvedl [6] 3. října, že se Surovikin vrátil do Moskvy. Budoucí zařazení generála však popisoval prostřednictvím svých úvah o tom, kde by Surovikinovy zkušenosti mohly být využity.
O návratu hovořil [7] také pořad Rádia Komsomolskaja pravda již z 28. září. Ani zde ovšem nejde o nezávislé potvrzení od dalšího svědka, protože tématu se opět věnoval Baranec. Více publikovaných článků a pořadů může vytvořit dojem několika samostatných potvrzení, přestože se informace vrací ke stejnému člověku. Návrat do Moskvy je tedy veřejně uváděnou zprávou ruských médií; nové pověření velením na Ukrajině zůstává však stále nepotvrzené.
Barancovy úvahy se týkají možného využití Surovikina na některém úseku fronty nebo při přípravě další operace. Takový scénář by mohl znamenat dílčí velitelskou odpovědnost, nikoli nutně převzetí celého vedení války. Bez oznámení konkrétní funkce nelze tyto varianty slít do tvrzení, že Putin už generála znovu postavil do čela operací, jak naznačují zpovykaná západní média. Podobně se nepodařilo ověřit ani údajný nový rozhovor Surovikina pro TASS, na který odkazuje [8] příspěvek na síti X. Agentura TASS se zatím k tvrzení nevyjádřila.
Mosty jsou skutečným cílem, Surovikinovo nové velení zatím nepotvrzenou informací a scénářem
Souběh úderů na kyjevské mosty a zpráv o Surovikinově návratu přirozeně vyvolává spekulace o změně ruského postupu. Samotná časová shoda však nedokazuje, že generál nynější údery plánuje nebo řídí. Pro případné spojení těchto událostí by bylo potřeba doložit jeho skutečné zařazení a pravomoci.
Dosavadní veřejné podklady takové spojení neposkytují a označovat současné útoky za jeho operaci by předbíhalo dostupné informace. Zatím to spíš působí jako snaha západních médií vyvolat paniku v Evropě. Surovikin je totiž známý svými výroky o jaderných zbraních.
Sergej Surovikin a Vladimir Putin
Zelenského dvojí slovník je naproti tomu viditelný už nyní. Krymský most veřejně označoval za cíl, který je třeba neutralizovat; přerušení kyjevských mostů označuje za teror a hrozbu kolapsu. Útoky na dopravní tepny přitom ukazují především krutou praktickou stránku války: kdo prosazuje ničení protivníkových spojení, musí počítat s tím, že protivník může zvolit stejný nástroj.
Obyvatelé Kyjeva dnes nesou jeho dopady a prezidentská rétorika jim poškozené mosty ani fungující dopravu nevrátí. Zelenský prostě ochutnává od Rusů vlastní medicínu útoků na mosty a zima se blíží. A pokud k veslu přijde znovu Surovikin, začnou se na frontě na Ukrajině dít věci. Na to si ale počkáme.