Obsah
Dohoda USA s Íránem je zatím v prenatálním stavu, ale trhy s ropou už zareagovaly prudkým poklesem cen. Jenže Izrael dal okamžitě najevo, že udělá vše, aby válka pokračovala. A totéž se týká té ukrajinské. Netanjahu je totiž v podobné situaci jako Zelenský a jeho západoevropští protektoři. Oddálit svůj politický pád mohou oba jen udržováním válečného válečného stroje v chodu.
Uplatil Trump Írán?
Dohoda byla na spadnutí, když Izrael v neděli opět bombardoval jižní předměstí Bejrútu. Íránci se začali připravovat na slíbenou odvetu, ale odradilo je přemlouvání Donalda Trumpa. Ten údajně nabídl Íránu velkorysé finanční pobídky, pokud na izraelskou provokaci neodpoví.
Íránská média informovala, že Memorandum o porozumění mezi USA a Íránem předpokládá uvolnění 24 miliard dolarů zmrazených íránských aktiv během dvouměsíčního vyjednávacího období. Přičemž polovina této částky – 12 miliard dolarů – musí být Íránu k dispozici ještě před zahájením vyjednávání.
Memorandum údajně také zahrnuje okamžité a trvalé zastavení války na všech frontách včetně Libanonu, závazek USA nezasahovat do vnitřních záležitostí Íránu, zrušení námořní blokády a do 30 dnů a znovuotevření Hormuzského průlivu na základě íránských podmínek.
Trump na své sociální síti Truth Social prohlásil, že dohoda s Íránem je „nyní dokončena“. Prý to umožní okamžité otevření průlivu i zrušení námořní blokády USA bez třicetidenní lhůty. Souhlasil také s tím, že Írán může obdržet 12 miliard dolarů, jakmile bude v pátek dohoda o příměří podepsána .
Kdo vlastně vyhrál?
Po této změně Írán potvrdil dosažení dohody mezi Spojenými státy a Íránem svým obřadným slovníkem:
„Íránská islámská republika pod vedením svého mučednického vůdce dovršila svůj úspěch nad americko-sionistickým nepřítelem a pod vedením Nejvyššího vůdce (kéž ho Bůh chrání), s podporou celého národa a díky usilovnému úsilí islámských bojovníků, po několika měsících obtížných a intenzivních jednání a na základě usnesení Nejvyšší rady národní bezpečnosti, dokončila večer 14. června znění Memoranda o porozumění týkajícího se jednání o ukončení války (jednání v Islámábádu) mezi Íránem a Spojenými státy.
Podle dosažených dohod válka a vojenské operace na všech frontách, včetně Libanonu, skončí okamžitě a navždy od dnešního večera a námořní blokáda proti Íránu bude okamžitě a úplně zrušena. Podpis Memoranda o porozumění se oficiálně uskuteční v pátek 19. června. Jednání o konečné dohodě budou odložena, dokud druhá strana nesplní své závazky v souladu s Memorandem. Íránská islámská republika vysoce oceňuje diplomatické úsilí Pákistánské islámské republiky a vlády Kataru.“
Co to říká? Nic menšího, než že Irán dosáhl po čtyřech měsících bojů historického vítězství. Jeho pozice je dnes silnější, než před začátkem sionistické agrese 28. února.
Představitelé Trumpovy administrativy, ovšem vykreslují zcela odlišný obraz dohody. Jeden z vysokých amerických úředníků dokonce odmítl tvrzení Íránu, že obdrží 12 miliard dolarů ze zmrazených aktiv ještě před zahájením dvouměsíčních jednání: „To vůbec není pravda,“ řekl podle Axiosu.
Tak si vyberme.
Vysíláme zde
Každý si všechno vykládá po svém
Jde prý o dohodu typu „pay-for-performance“ (odměna za výkon). „Žádné zmrazené prostředky nebudou uvolněny, dokud Íránci nesplní své závazky,“ tvrdí člen Trumpova vyjednávacího týmu.
Mezi USA a Íránem přetrvávají zásadní rozdíly ohledně detailů. I kdyby se nakonec nakrásně vyřešily a 19. června by obě strany Memorandum o porozumění podepsaly, bude to znamenat jen začátek vyjednávacího procesu, který potrvá nejméně dva měsíce, ne-li déle.
A kdykoli v následujících dnech porušení Memoranda ze strany USA nebo Izraele povede k tomu, že Írán obnoví své útoky na izraelské nebo americké vojenské cíle. A můžeme si být jisti, že Izrael bezpochyby udělá vše, co bude v jeho silách, aby dohodu torpédoval. Ostatně už prohlásil, že se Memorandem necítí být vázán.
Obdobná je situace na ukrajinském bojišti Západu proti Rusku. Pro Brusel a Londýn je vyhlídka na mír za ruských podmínek kapitulací a budou se jí snažit zabránit všemi prostředky (i když už jich moc nemají).
Z toho důvodu je tolik znepokojila další významná událost tohoto víkendu: Telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimírem Putinem. Formálně k Trumpovým osmdesátinám. Ve skutečnost šlo samozřejmě o konzultace k možnému ukončení válčení jak na Blízkém východě, tak na Ukrajině.
Podmínky jsou jasné
O týden dříve (7. června) se totiž v předstihu sešel v Londýně samozvaný “Gang čtyř” (Starmer, Macron, Merz a Zelenský). Tváříce se, že nejsou zcela na vedlejší koleji, vyhlásili až komicky ultimativní – pro Rusko absolutně nepřijatelné – mírové podmínky. Prý pro zahájení přímých euro-ukrajinsko-ruských mírových rozhovorů o dosažení “trvalého” příměří ve válce na Ukrajině.
Jenže Rusko jasně řeklo, že o žádném příměří, které by vedlo jen k dovyzbrojení kyjevského režimu, jako se to stalo v případě Minských dohod, jednat nebude. Zajímá ho jen konečná mírová dohoda – za podmínek, které opakovaně stanovilo. A proto také všechny „mírové podmínky“ Gangu čtyř ústy svých vrcholných představitelů v uplynulém týdnu zcela kategoricky odmítlo.
Telefonický rozhovor Putina s Trumpem se podle Putinova poradce Jurije Ušakova nesl v přátelském a srdečném duchu. Trump měl prý Putinovi mimo jiné přislíbit, že na nadcházejícím setkání skupiny G 7 (začalo dnes ve Francii) bude tlačit na evropské politiky i Kyjev, aby válku na Ukrajině co nejrychleji ukončili – za ruských podmínek.
Ty se dlouhodobě nemění: Rusko požaduje stanovení početního stropu ukrajinské armády ve výši 200 000 až 400 000 vojáků, a trvá na celkové demilitarizaci, denacifikaci a neutralizaci Ukrajiny. Zároveň požaduje odevzdání všech oblastí, přičleněných po referendech k Rusku. Kromě Krymu, to znamená Luhanskou, Doněckou, Chersonskou a Záporožkou oblast, včetně částí dočasně okupovaných ukrajinskou armádou.
Vladimir Putin během telefonátu konstatoval, že pokusy kyjevského režimu (ve skutečnosti jeho západoevropských protektorů) útočit na civilní infrastrukturu v Rusku nezmění kritickou situaci Ukrajiny na bojišti.
Gang čtyř + 1 proti dvěma prezidentům?
V symbolické rovině je pro Brusel a Londýn stejně tak nepříjemné, že se Donald Trump zmínil o spojenectví mezi Moskvou a Washingtonem během druhé světové války. „Řekl, že na toto spojenectví prostě nelze zapomenout,“ sdělil Ušakov. To zrovna neladí s intenzivními pokusy Západoevropanů (a jejich středoevropských kolonií) o orwellovské přepisování historie, v níž prý Rusko mělo na „porážce nacismu“ (že šlo o Německo, se samozřejmě vůbec nezmiňuje) jen okrajový podíl.
Prezidenti obou jaderných velmocí se dohodli, že se do Ruska brzy vrátí zvláštní Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, kteří se v nyní úzce angažují v íránských záležitostech.
V této souvislosti probrali i čtrnáctibodové Memorandum o porozumění. Prostě vážné konzultace dvou zásadních hráčů ve dvou zásadních konfliktech. O roli poštěkávajících evropských psíků na „mírovou karavanu“ se ani nezmínili.
Právě proto Brusel a Londýn telefonát tak vyděsil. „Nebezpečí“ ukončení obou válek, do kterých mají globalisté i sionisté nainvestován obrovský politický i ekonomický kapitál, je pro ně zlý sen.
Netanjahu bezpochyby udělá všechno pro to, aby Trumpovu mírovou dohodu s Íránem potopil. „Nejsme partnery v této dohodě, která nám nezajišťuje bezpečnost. Nesmíme se stáhnout z žádného území, které naši bojovníci získali,“ prohlásil o Memorandu izraelský ministr národní bezpečnosti Ben Gvir. „Trumpova dohoda nás k ničemu nezavazuje, nejsme podřízeni Spojeným státům, jsme nezávislá a suverénní země!“
No vida, jaký to spojenec! Zhruba takový, jakými jsou londýnští a bruselští protektoři bezradně vodící loutku krvavého klauna Zelenského: Trumpa nenávidí a současně nutně potřebují. Putina právě tak. Toho nyní potřebují ke stínování „mírových rozhovorů“. Tedy aby oknem vlezli k jednacímu stolu mezi Spojenými státy a Ruskem, odkud je oba prezidenti předtím dveřmi už několikrát vyhodili.
Také oni proto udělají vše, aby situaci ještě více vyhrotili a válku eskalovali.
Podaří se jim to?