Předhánějí se ve strašení, ale ještě mi ani jeden politik nedokázal rozumně vysvětlit, co by u nás ten Rus vlastně dělal. Že by se chtěl starat o svoje bývalé satelity, které teď úpí pod mečem nového otrokáře jménem EU a Německo?
Když poslouchám naše nebo německá média, mám pocit, že mi za zadkem stojí Rus v tanku a jeho jedinou touhou je zabrat naši maličkou vesnici a zastřelit pár vesničanů.
Jasně, dělám si srandu. Na vesničku by se vybodli a jeli obsadit… no, podle některých politiků vlastně všechno. Já si to nemyslím, a proto jsem najednou „Putinova děvenka“ a rozená rusofilka. Ani to mi nevadí. Každý, kdo neskáče, jak se pískat ráčí, si dneska vyslouží nálepku. Ale já budem raději tím, čím mě opozice i s vládními svatoušky nazývá, než abych věřila a podlézala Fricovi, který je naším nepřítelem celá staletí.
Už dneska nikdo nečte historii? Nikdo neví, jak všechny paničky – i některé české – švadronily po německu a braly si česká děvčata jen jako služky? „Ty ceská cholka, pracofat a nemlufit!“ Vždycky nás považovali za slovanskou verbež a teď už jsme pro ně možná i slovanské svině. Taková byla doba – a my se do ní dneska dobrovolně a s úsměvem vracíme.
Předhánějí se ve strašení, ale ještě mi ani jeden politik nedokázal rozumně vysvětlit, co by u nás ten Rus vlastně dělal. Že by se chtěl starat o svoje bývalé satelity, které teď úpí pod mečem nového otrokáře jménem EU a Německo? Už to živě vidím. Bude mít dost práce sám se sebou a se zeměmi, které si k sobě znovu připojí – mimochodem často proto, že o to samy požádaly. Vypadá to, že se válka konečně blíží ke konci, a já bych si z celého srdce přála, aby nadcházející Vánoce byly už v klidu a míru.
A pro ty, kdo se u tohohle mého zamýšlení potutelně usmívají nebo kroutí hlavou: čtěte dál. Podívejme se na čísla a fakta, abychom viděli, kdo tu doopravdy není úplný blbec, kdo je skutečný agresor a komu se ve skutečnosti líbí válčit a rozšiřovat svůj vliv po celém světě.
Počítat vojenské základny v zahraničí je tak trochu alchymie – záleží na tom, co všechno se do toho započítá (jestli jen obří základny s letišti, nebo i malé logistické uzly, radarové stanice či předsunuté jednotky).
Počítat vojenské základny v zahraničí je tak trochu alchymie – záleží na tom, co všechno se do toho započítá (jestli jen obří základny s letišti, nebo i malé logistické uzly, radarové stanice či předsunuté jednotky).
1. USA: Absolutní gigant
-
Počet základen: Cca 750 až 850 základen ve více než 80 zemích světa.
-
Jak to mají: Spojené státy mají největší síť vojenských základen v historii. Nejvíce jich najdete v Japonsku, Německu a Jižní Koreji. Mají všechno – od celých „amerických měst“ v cizině (jako je např. základna Ramstein v Německu) až po malé námořní a letecké bodíky rozeseté po světě.
2. Rusko: Postsovětský prostor a Blízký východ
-
Počet základen: Cca 20 až 35 základen (podle metodiky).
-
Jak to mají: Většina ruských základen leží v zemích bývalého Sovětského svazu (Sýrie, Bělorusko, Arménie, Tádžikistán, Kyrgyzstán, Kazachstán). Mimo tuto sféru mají klíčovou námořní a leteckou základnu v Sýrii (Tartús a Hmeimim).
3. Čína: Rychle rostoucí, ale zatím skromná
-
Počet základen: Oficiálně 1 hlavní námořní základna v zahraničí (+ pár dalších logistických bodů).
-
Jak to mají: Čína otevřela svou první oficiální zahraniční základnu v Džibutsku (v Africe). Mimo to má odposlechové stanice nebo logistické body (např. v Tádžikistánu nebo Myanmaru) a buduje základny na umělých ostrovech v Jihočínském moři.
4. Severní Korea (KLDR): Nula v zahraničí
-
Počet základen: 0
-
Jak to mají: KLDR nemá v zahraničí žádné oficiální vojenské základny. Všechny své síly má soustředěné doma (i když extrémně masivně) a na hranicích. Vysmýčené mají jen vlastní území.
5. Evropská unie: Jako celkový blok „neexistuje“
-
Počet základen: 0 pod vlajkou EU, ale jednotlivé členské státy jich mají desítky.
-
Jak to mají: EU jako taková nemá spojenou armádu ani vlastní evropské základny ve světě. Pokud ale sečteme zahraniční základny členských států:
-
Francie: má zhruba 7 až 10 velkých základen (hlavně v Africe a Tichomoří).
-
Další státy (Itálie, Nizozemsko atd.): mají většinou po jedné či dvou menších logistických stanicích (např. opět v Džibutsku).
-
Kde najít přehledné mapy?
Jelikož se sítě základen neustále dynamicky mění, nejlepší interaktivní a stále aktualizované mapy najdete přímo u specializovaných projektů:
-
Americké základny ve světě: Vynikající vizuální mapu zpracoval web Al Jazeera (stále ji aktualizují pod názvem „US military presence around the world“) nebo projekt World Beyond War (interaktivní mapa „Military Empires“), kde lze klikat na jednotlivé tečky po celé planetě.
- Čínská expanze: Námořní a vojenské body Číny skvěle mapuje americký think-tank CSIS (Center for Strategic and International Studies) na svých portálech ChinaPower.