Společnost SpaceX Elona Muska se rozhodla po roce 2028 úplně ukončit příjem komerčních objednávek na starty nosné rakety Falcon 9. Veškerá další činnost firmy se postupně přeorientuje na supertěžký raketový komplex Starship.
Rozhodnutí přišlo před pár dny, hned po 20. červenci, když SpaceX na poslední chvíli zrušila start Falconu 9 s další várkou družic Starlink. Raketa měla odstartovat z rampy SLC-4E na základně amerických Vesmírných sil Vandenberg v Kalifornii. Odlet byl přerušen až po zážehu všech devíti motorů Merlin prvního stupně — do startu zbývaly poslední vteřiny.
Tajemný výbuch?
Oficiální důvod SpaceX neuvedla. Na rozdíl od programu Starship firma podrobnosti podobných incidentů u Falconu 9 zveřejňuje jen zřídka, a tak příčina automatického zrušení možná zůstane neznámá.
V červenci šlo už o druhý případ, kdy firma odpískala start bezprostředně po zážehu motorů. Stejně dopadla i příprava třináctého zkušebního letu Starshipu, zastaveného rovněž v posledních vteřinách před startem.
Za zrušenými starty mohou samozřejmě stát i podvratné akce Muskových konkurentů. Nejvážnějším z nich je ULA (United Launch Alliance) — vesmírný kartel korporací Boeing a Lockheed Martin, přímých soupeřů SpaceX. Než se SpaceX objevila na scéně, získávala ULA mimo jiné všechny zakázky amerického letectva.
Falcon 9 a aliance ULA jsou hlavními soupeři na americkém trhu těžkých vesmírných startů. Vzhledem k záměru s opakovaným použitím prvních stupňů Falcon 9 nabízí výrazně levnější starty, kdežto ULA sází na tradiční jednorázové rakety a nové nosiče Vulcan.
Když Falcon 9 v roce 2016 nečekaně vzplál a explodoval na startovací rampě, pojal šéf SpaceX Elon Musk podezření, že katastrofu mohl způsobit výstřel odstřelovače usazeného na střeše budovy konkurenční ULA.
Žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím (FOIA), kterou u Federálního úřadu pro letectví (FAA) podal komentátor serveru Ars Technica Eric Berger, ukázala: inženýři SpaceX důkladně prověřovali, zda výbuch rakety nemohl způsobit střelec, a jestli působivou tragédii mohla způsobit kulka vypálená ze střechy budovy vzdálené zhruba 600 metrů od rampy.
Do věci se proto vložila FBI, ale její vyšetřování žádné známky výstřelu nenašlo. Federální úřad pro letectví proto případ uzavřel.
Ať tak či onak, ohlášený odchod SpaceX z komerčních startů Falconu 9 dělá nyní z aliance ULA prvního hráče na trhu těžkých vesmírných startů. Bezstarostná budoucnost tím ale druhému Muskovu vesmírnému projektu — komplexu Starship/Super Heavy — zaručena není.
Pohádky o kolonizaci
Americká média sice třináctý testovací start třetí modifikace lodi Starship V3 provázela bujarými komentáři, let však neproběhl podle plánu a skončil zničením prvního stupně.
Horní stupeň (loď Starship) úspěšně vstoupil do hustých vrstev atmosféry, přestál extrémní žár, provedl obrat, zabrzdil motory a měkce svisle dosedl na hladinu Indického oceánu. Loď zůstala neporušená, plavala na hladině a dál vysílala telemetrii.
Na rozdíl od dřívějších startů s maketami vynesl Starship poprvé do vesmíru 20 funkčních družic Starlink V3. Družice se úspěšně oddělily, rozvinuly solární panely, navázaly laserové spojení s orbitální flotilou a odeslaly telemetrii. V rámci testu pracovaly 20 minut a poté podle plánu shořely v atmosféře.
První stupeň měl měkce dosednout do Mexického zálivu. Při návratu ale kvůli závadě v palivovém systému nenaskočilo pět ze třinácti brzdících motorů Raptor. Super Heavy narazil vysokou rychlostí do vody a rozpadl se.
Nekalé konkurenci mocných gigantů amerického zbrojního průmyslu Musk neodolal — a tak přesměrovává peníze z komerčních zakázek, které zatím ještě míří na Falcon 9, do programu Starship/Super Heavy, aby jej dofinancoval.
Jaké jsou tedy vyhlídky dalšího využití tohoto vesmírného komplexu?
„Program Starship vznikal jako alternativa vojenského transportního letectva. Hollywoodské pohádky o kolonizaci Marsu sloužily jen jako krytí a reklamní lákadlo,“ konstatuje Alexandr Rodin, ředitel Centra pro bezpilotní letecké systémy Moskevského fyzikálně-technického institutu (MFTI).
V červnu 2021 americké letectvo oznámilo rozjezd programu, který má Muskových opakovaně použitelných raket využít k rychlé dopravě nákladu kamkoli na světě.
Kam uhnout?
Experimentální vojenský program nazvaný Rocket Cargo povedou americké Vesmírné síly, oznámilo americké ministerstvo obrany. Program se má zabývat výzkumem a vývojem schopností, jako je přistání rakety na širokém spektru netradičních materiálů a povrchů, rychlé nakládky a vykládky nebo shoz nákladu z rakety po vstupu do atmosféry tam, kde raketa ani letadlo přistát nemohou.
Právě v rámci tohoto programu Muskovi inženýři nacvičovali přistání raket na mořské plošině. Na Marsu totiž, jak známo, žádná moře nejsou. Návrh rozpočtu letectva na rok 2022 žádal téměř 50 milionů dolarů na pokračování prací na konceptu Rocket Cargo, zahájených o rok dříve v rámci kontraktů se SpaceX a společností Exploration Architecture Corporation (XArc).
Označení „raketová nákladní doprava“ přesně vystihuje skutečný smysl rakety Starship: vojenský program počítá s plně opakovaně použitelnými soukromými raketami schopnými vynášet náklad o hmotnosti 30 až 100 tun. Starship je dnes jediná raketa, která je opakovaně použitelná a zároveň takový náklad unese.
Vesmírné skoky po zemi
Vesmírné cesty z bodu do bodu jsou druh dopravy, při němž raketa vyletí do vesmíru a vrátí se na jiné místo. Teoreticky tak lze dopravit náklad, a patrně i lidi, z jednoho konce Země na druhý za necelou hodinu.
Hlavní přednosti lodí Starship v programu Rocket Cargo:
- přesun nákladu mezikontinentálním suborbitálním skokem trvá 30 až 60 minut, kdežto těžké vojenské transportní letouny (například C-17 Globemaster) potřebují celý den;
- objem i hmotnost nákladu (do 100 tun) snesou srovnání se strategickým vojenským transportním letectvem;
- dráha letu vede vesmírem, takže odpadají povolení k přeletu cizích území.
Vždyť válka je ten pravý byznys…
Starship dokáže za hodinu přepravit kamkoli na Zemi šest vrtulníků AH-64, čtyři bojová vozidla pěchoty M2 Bradley, šest obrněných transportérů M1126/M1135 Stryker, nebo jeden moderní tank M1 Abrams. Přetlakový oddíl druhého stupně Starshipu navíc pojme až několik stovek vojáků na jediný let.
V Pentagonu mezitím uzrála nespokojenost s průběhem programu Starship/Super Heavy a padlo rozhodnutí zastavit jeho financování. Zdá se, že právě tento faktor spolu s ostrou konkurencí aliance ULA přiměl Muska opustit trh komerčních startů těžkých nosičů a soustředit se výhradně na urychlení programu Starship/Super Heavy.
Pentagon plánoval zkušební přepravy na Starshipu v rámci programu Rocket Cargo už loni, jenže Musk očekávání americké armády nenaplnil. Teď už nemá kam uhnout.
Veřejné odpískání nikdy vážně nezamýšlené marsovské mise spolu se zrychleným rozvojem ryze vojenských programů, především Rocket Cargo, je jen otázkou času. Na Marsu se války hned tak nepovedou – a ty jsou přece hlavní byznys.
Ostatně platí to pro celý program vesmírných letů vydávaných za „vědecký“ výzkum.