Chutě na opětovné napadení Ruska ve významné části evropských zemí nadále rostou. Válka Západu proti Rusku na Ukrajině se nevyvíjí dobře. Navzdory výmyslům obrovské propagandy a nepředstavitelným finančním a zbrojním injekcím je kyjevský režim den ode dne blíže zhroucení. A především současní vůdci Německa, Británie a Francie zvyšují provokace, aby přiblížili okamžik, kdy ruské vedení ztratí trpělivost – a vrátí údery na své území tam, odkud skutečně pocházejí.
Tato stále šílenější nezodpovědná hra s ohněm – od níž stále zjevněji dávají ruce pryč Američané, například i tím, že stahují své jednotky z Evropy – má za následek, že dlouho nepředstavitelná vidina další Velké války, je stále reálnější.
Česká republika je na takovou událost zcela nepřipravená. Někdejší vybudované kryty civilní ochrany jsou dávno v troskách. Jediné, co například v Praze zatím uměl postavit, jsou prostory pro masová pohřebiště. V jiných velikostí srovnatelných zemích však na občany nekašlou. Zajímavě o tom informuje Erkin Oncan:
Při zmínce o Švýcarsku se většině lidí vybaví Alpy, krajina jako z pohlednice a slavná kreslená postavička Heidi. Pod povrchem této krajiny se ovšem skrývá jedna z nejspletitějších podzemních sítí světa. Země ji vybudovala za studené války při zásadě „jeden úkryt pro každého obyvatele“. Jde o armádní strategii „národního redutu“ (obranný systém v centrálních Alpách pozn. PP).
Mrazivé oživení
Po skončení studené války ztratily podzemní pevnosti ukryté pod švýcarskými Alpami svůj strategický význam. Značný díl objektů byl odtajněn, otevřen civilnímu využití, rozprodán nebo proměněn v muzea. Hlavním důvodem byly obrovské náklady na údržbu. Stejná situace byla ve městech. Tisíce podzemních krytů přešly do soukromých rukou nebo zůstaly z finančních důvodů nevyužívány.
Oživení opuštěných objektů, bývalých krytů, muničních skladů v jeskyních, vojenských nemocnic, leteckých hangárů, kasáren i velitelských stanovišť, je teď ale znovu na stole. Švýcarská armáda urychluje přípravy proti možným hrozbám z Ruska, jak je sama označuje, a zvažuje renovaci nevyužívaných podzemních zařízení. Mají sloužit k uskladnění munice, léků a klíčového vojenského materiálu. V rámci těchto příprav už běží rozsáhlá studie proveditelnosti.
Mluvčí švýcarské armády Mathias Volken řekl deníku Blick: „Do detailu zkoumáme opětovné zprovoznění podzemních vojenských zařízení rozmístěných decentralizovaně po celém Švýcarsku.“
Švýcarské ministerstvo obrany, civilní ochrany a sportu (DDPS) pak agentuře Keystone-ATS sdělilo: Potřeba „ochrany, odolnosti a decentralizovaného rozmístění“ vzrostla. A s ní i poptávka po zabezpečených skladech.
Nové zbraňové systémy
Podle federálního úřadu pro obranné akvizice se břemeno oživení objektů rozloží prostřednictvím veřejných zakázek. Cílem je obnovit vojenská zařízení co nejlevněji, nejpraktičtěji a v provozně nejvhodnější podobě. Vláda musí držet provozní náklady nízko, čeká ji totiž ještě jedna velká priorita: Podstatnou část obranného rozpočtu spolknou nové zbraňové systémy a to, co Bern považuje za svou širší odpovědnost v rámci celé evropské bezpečnosti.
Hlavním smyslem plánu je vytvořit bezpečné chráněné skladovací prostory. Ukládat se v nich bude spotřební materiál: průmyslové oleje, maziva, těsnění, náhradní díly, léky, elektronika – a především munice.
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
Ve hře je i výroba či montáž strategicky důležitého zboží přímo v chráněných objektech, pro případ války nebo krize. Kolik zařízení chce znovu zprovoznit, armáda samozřejmě neprozradila. Ostatně přesný počet podzemních vojenských objektů Švýcarsko z bezpečnostních důvodů nikdy nezveřejnilo.
Racionální příprava
Podle místních médií ovšem armáda plánuje značnou část krytů „přestavět“. Cílem je, aby zařízení zvládl obsluhovat i personál civilní obrany, tedy lidé bez dlouhodobého odborného vojenského výcviku. To naznačuje možný nedostatek personálu pro provoz kritické infrastruktury.
Obnovený švýcarský zájem o rozsáhlou podzemní síť úzce souvisí s „novou geopolitickou realitou“, o níž se dnes v Evropě mluví na každém kroku, a s vlnou militarizace, která ji provází. A nejde jen o národní obrannou strategii.
Vznikají stovky krytů a obranných staveb po celé Evropě, „baltská obranná linie“ Estonska a Lotyšska s pohraničními zátarasy zvanými „dračí zuby“, obnovené finské kryty doplněné kybernetickou ochranou a potravinovými zásobami, švédské brožury o civilní připravenosti rozesílané do domácností, infrastrukturní projekty zaměřené na vojenskou mobilitu a podobná opatření napříč Evropou.
To vše je součástí širší proměny kontinentu. Nový model militarizace se neomezuje jen na ozbrojené síly. Do možných válečných scénářů je stále více zapojováno i civilní obyvatelstvo, kritická infrastruktura a každodenní život.
Přípravy můžeme vidět na každém kroku.
Vezmeme také u nás vážně, že nebezpečí se kvůli šílené politice Bruselu a Londýna stále zvyšuje? Pokud však nejedná stát, je racionální pokusit se vzít přípravy na možnou krizi alespoň zčásti do vlastních rukou.