Evropská komise utahuje šrouby a s EU si de facto dělá, co chce. I přes odpor států, automobilek a průmyslových podniků, farmářů a mnohých obyvatel Evropy dále prosazuje šílený Green Deal. Jeho tragické ekonomické, lidské i profesní dopady jako by neexistovaly. Proliberální a eurohujerská média, kterých i mimo hlavní proud vzniká stále více (mají být protiváhou blogerů a stránek podobných těm našim), jedou propagandu souběžnou s tou, kterou prezentuje Evropská komise.
Green Deal však zdaleka není jediným tématem protlačovaným ze všech stran. Stejně agresivně se postupuje v nenávisti proti Rusku a podpoře Ukrajiny. I přes již mnohokrát prověřené skutečnosti, kterými je ukrajinský nacismus, korupce a defraudace jak přímo na Ukrajině, tak i mezi „dárci“ evropských peněz, bylo uvolněno dalších společných 90 miliard euro jdoucích do kapes sebranky kolem Zelenského. To zdaleka není vše, protože na zásobování ukrajinské armády se mimo tuto iniciativu podílí řada zemí individuálně a přes vlastní ořezané rozpočty posílají peníze jaksi bokem. Zaprodaní politici okrádají své voliče ve velkém a udržují Ukrajinu v boji proti Rusům.
Musíme se zeptat? Nakolik necháme Green Dealem zdevastovat evropskou ekonomiku? Kam až prostý lid nechá elity zajít v jejich prostoduchosti či naplňování ďábelského plánu zlikvidovat vše, co předchůdci dnešních Evropanů vybudovali? Také nás zajímá, co vlastně Rusové Západu udělali, že je tolik nenávidí? Ať přemýšlíme jakkoliv, jediným prohřeškem je, že žijí na rozlehlém a na suroviny bohatém území, které jim poskytuje jisté bohatství. K tomu jsou nezlomní, hrdí a schopní za svou zemi umírat, je li to třeba.
Petr Pavel, jakožto extrém mezi řiťolezci, veřejně prohlásil, že federalizace EU je její jedinou možností. O tom, že jde o dlouhodobý vlhký sen některých globalistů včetně Leyenové, která na tomto směřování systematicky pracuje a destrukcí pravomocí a svrchovanosti jednotlivých států krok po kroku postupuje k naplnění představy a evropské federaci, není pochyb. Myslí si však někdo, že po vytvoření homogenní evropské národnostní kaše s přidaným migrantským kořením bude ještě někoho zajímat česká menšina rozpuštěná v anglosaském, germánském a románském prostředí? Že slovanský původ Poláků, Čechů, Slováků, Bulharů či pohrobků Jugoslávie a Pobaltí nebude potlačen a jeho specifika upozadněna? Že se staneme všichni rovnocennými, abychom o něco málo později tak jako tak zaútočili na Rusko?
Evropská komise, potažmo Brusel, od covidu jde tvrdě za svým. Leyenová se stala i přes řadu evidentních průšvihů a přehmatů nedotknutelnou osobou, a dokonce dokázala se svými noshledy zvrátit vývoj, kdy protiliberální síly začínaly nabírat na síle. Mimo pokračující podpory nacistů na Ukrajině a adorování tamního feťáckého diktátora dokázaly síly kolem ní soustředěné eliminovat Marinu LePen, zrušit rumunské prezidentské volby, obrousit ostří Meloniové, udržet AfD mimo německou vládu, implantovat Tuska do premiérského křesla v Polsku, udržet Macrona v prezidentském paláci, donutit Maďary, aby Orbána nahradili Magyarem. Trochu se jim vymknulo Slovensko s Ficem a u nás se neudržel prolhaný Fiala, nicméně Babiš nedělá zásadní problémy. Momentálně se vzbouřili ještě Bulhaři, ale to je pod Leyenové rozeznávací schopnosti.
Petr Pavel slouží zájmům Leyenové dokonale a pomocí něj a médií se daří udržet tlak na českou společnost stejně, jako to dělá Progresivní Slovensko a tamní liberální média u našich sousedů. Čaputová vstala z mrtvých a stále častěji se někde objevuje, mobilizace probruselských sil před blížícími volbami bude narůstat. Stejně tak se bude u nás stále více tlačit na pilu a hysterií vůči Motoristům a SPD vzešlé z médií a politických neziskovek nebudou aktivisté šetřit vůbec. Člověk v tísni, Milion chvilek, Štít demokracie, ČT, ČRo, Seznam a mnoho plátků různé úrovně, velikosti a významu do nás budou denodenně bušit se zvyšující se agresivitou a nasazením. Jsou navzájem propojeni, mají vliv ve školách, v éteru i velkých nadnárodních firmách. Peníze jim nedocházejí a příznivce si vychovávají stále pečlivěji a systematičtěji.
Doba, kdy lidé nebudou nic mít a budou šťastní (nebo si to budou aspoň myslet), se blíží. Mládež je zmanipulovaná, částečně zdegenerovaná. Musíme souhlasit s Turkem, nazval-li část společnosti jako parazity. Jsou to ti, kteří se vezou na vlně eurohujerismu a již dávno ztratili pocit národní hrdosti, české a moravské výjimečnosti a odlišnosti od západní směsky. Starší konzervativní generace vážící si koruny, hrdá na území s hranicemi, které ji oddělovaly od germánských hord, vymírá. Místo ní se k moci dostala jiná zvoucí Landsmannschaft do Brna či adorující agenta Pávka toužícího po konci České republiky. Žít tady je stále těžší a složitější. Také mnohem méně svobodné. Je mi smutno.
Jindřich Kulhavý