Nákup společnosti NET4GAS v minulém volebním období momentálně na základě auditu provedeného za nynější vlády šetří policie, politicky se kauza dokonce začala spojovat s možným tlakem na konec eurokomisaře Jozefa Síkely – exministra průmyslu, za jehož období kabinet Petra Fialy (ODS) ke kroku, kritizovanému jakožto předraženému, přistoupil. Evropská komise na dotazy deníku Echo24 pouze konstatovala, že jde o události z doby před jeho nástupem do Bruselu a o vnitrostátní záležitost. Co může shodit eurokomisaře a za jakých situací v minulosti padaly celé Komise? Zatímco současná vláda se opírá o závěry nového auditu a mluví o vážných pochybnostech kolem transakce, Síkela namítá, že jde o politizovanou kauzu a že výsledky NET4GAS naopak potvrzují správnost tehdejšího rozhodnutí.
„Níže uvedená záležitost se týká událostí, které předcházejí mandátu komisaře Síkely ve funkci člena Evropské komise. Tato tvrzení nesouvisejí se současným portfoliem komisaře pro mezinárodní partnerství a týkají se vnitrostátní záležitosti, k níž se Evropská komise nemůže vyjadřovat,“ sdělila Echu mluvčí Komise Isabel Otero Barderas. To ale neznamená, že by události před nástupem do Evropské komise nemohly za žádných okolností ovlivnit další působení jejího člena. Postoj Komise tak může značit především snahu kauzu, která je v ČR zatím ve fázi prověřování, co nejméně rozdmýchávat. Unijní smlouvy totiž dávají předsedovi Evropské komise poměrně silnou pravomoc vůči jednotlivým členům kolegia. Podle článku 17 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii musí člen Komise odstoupit, pokud jej k tomu předseda vyzve. Samotná smlouva ale podrobně neurčuje, za jakých konkrétních okolností může předseda tuto pravomoc použít. Neříká ani, že důvodem mohou být pouze události, k nimž došlo během výkonu funkce eurokomisaře.