Podle informací spojenců z mimořádného zasedání v Rijádu vstoupil v platnost historicky první obranný pakt o Mekce mezi Saúdskou Arábií, Pákistánem a Tureckem. (Foto: Flickr)
Byl podepsán teprve v srpnu, ale krátce po jeho formalizaci vypukla v Jemenu totální válka mezi Húti a saúdskou koalicí, přičemž hnutí Ansar Allah se nyní stále častěji zaměřuje na saúdské civilisty.
Smlouva byla podepsána teprve v srpnu, ale krátce po jejím uzavření vypukla v Jemenu totální válka mezi Húti a saúdskou koalicí, přičemž hnutí Ansar Allah se nyní stále častěji zaměřuje na saúdskou civilní infrastrukturu, včetně letišť a energetické infrastruktury.
Výsledkem pondělního mimořádného zasedání ministrů zahraničí a obrany bylo, že vrcholný výbor souhlasil s nasazením pákistánských a tureckých sil na saúdském území. Tato dohoda je založena na článku 5 Severoatlantické smlouvy (NATO) a principu „kolektivní obrany“.
Saúdské úřady tvrdí, že království čelí přímému útoku ze sousedního Jemenu a ze strany jemenských rebelů z hnutí Houthi, podporovaných Teheránem.
Jedná se o poměrně dramatický, i když do jisté míry očekávaný krok, avšak zůstává otevřenou otázkou, do jaké míry budou zahraniční jednotky přímo podporovat probíhající operaci proti húsítům, která se v poslední době soustředí na znovudobytí pobřeží Rudého moře.
„Výbor se rozhodl okamžitě přistoupit k praktické realizaci závazků v oblasti kolektivní obrany a přijmout nezbytná opatření k zajištění dohodnutých vojenských sil a kapacit a k zajištění jejich rychlého nasazení v království, a to v souladu se schválenými ujednáními a vnitrostátními právními předpisy smluvních stran,“ uvádí se ve společném prohlášení, které zveřejnilo pákistánské ministerstvo zahraničních věcí.
Pákistánský ministr obrany Khawaja Asif se ve svém prohlášení pro Geo News, které pronesl z Rijádu, snažil objasnit: „Síly Turecka a Pákistánu hrají podpůrnou roli. Rozhodně se podílíme na průzkumu a podobných činnostech, ale bojové operace prakticky vedou vlastní síly Saúdské Arábie a jsou to právě ony, kdo tyto oblasti dobývají zpět.“
Zdá se, že dohoda o Mekce nabyla na naléhavosti poté, co se objevila tvrzení, že Hútiové minulý měsíc zaútočili na islámské svaté místo v Mekce – což Hútiové důrazně popřeli. Pákistán na dotazy novinářů ohledně podrobností uvedl: „Operativní podrobnosti týkající se realizace kolektivního odstrašování spadají pod operační utajení a nesmějí být předmětem spekulací v médiích.“
Je třeba poznamenat, že Pákistán již dlouhou dobu udržuje v království početný a dlouhodobě působící kontingent vojáků, který spolupracuje se saúdskými ozbrojenými silami. Pákistánské letectvo má v království rovněž stíhací letouny a podpůrná letadla.
Role Turecka bude mnohem méně jasná a turecký parlament musí v konečném důsledku schválit vyslání vojáků do zahraničí v případě jakéhokoli rozsáhlého nasazení. Na rozdíl od Pákistánu nemají Turci v Saúdské Arábii žádnou stávající oficiální vojenskou přítomnost.
Podle nejnovějších zpráv se Turci připravují na nasazení letadel spolu s vojáky…
Podle nejnovějších zpráv se Turci připravují na nasazení letadel spolu s vojenskými jednotkami…
Zůstává zde velká otázka: vzhledem k tomu, že byla formálně aktivována dohoda z Mekky, vyústí situace v to, že se pákistánské a turecké jednotky skutečně zapojí do bojů v Jemenu? Pokud ano, mělo by to vážné důsledky pro celý region, protože by se konflikt rozšířil za hranice a zasáhl strategické vodní cesty, jako je průliv Bab al-Mandab.