Český prezident Petr Pavel přednesl mimořádně ostrou kritiku ruského vůdce Vladimira Putina i současné evropské politiky. (Foto: Flickr)
Varoval před nebezpečnou eskalací konfliktu, poukázal na slabost evropských lídrů a představil způsob, jak by bylo možné přivést Moskvu k jednacímu stolu.
Ruský prezident Vladimir Putin je posedlý strachem o vlastní život a důvěřuje pouze úzkému okruhu spolupracovníků, kteří mu mohou předkládat zkreslené informace o válce na Ukrajině.
Tak to vidí český prezident Petr Pavel, podle něhož je právě Putinova nedůvěra jedním z důvodů, proč Kreml i nadále věří ve vojenský úspěch. Bývalý vysoce postavený představitel NATO však zároveň upozorňuje, že Evropa dělá vážné chyby.
Pokud nedokáže překonat vnitřní rozpory a začít vystupovat jednotně, může ztratit vliv na rozhodování o budoucnosti své vlastní bezpečnosti.
Tyto výroky zazněly v exkluzivním rozhovoru českého prezidenta s novinářem Paulem Ronzheimerem pro německý deník Bild, který byl zveřejněn ve čtvrtek 22. října.
Pavel v něm hovořil o Putinově uvažování, vyčerpání ruské armády, hrozbě přímého vojenského konfliktu s Ruskem i o tom, co by Evropa mohla Moskvě nabídnout výměnou za ukončení bojů.
Zároveň ostře kritizoval západní spojence za váhavé dodávky zbraní na Ukrajinu, které podle něj přispěly ke ztrátě území i k tisícům lidských životů.
Bývalý generál zároveň zpochybnil schopnost Ruska pokračovat ve válce bez vážných následků. Podle jeho odhadu jsou ruské zdroje po letech bojů značně vyčerpány, sociální situace v zemi je nepříznivá a ekonomické vyhlídky jsou ponuré.
Upozornil, že konflikt již trvá déle než druhá světová válka a ruská armáda přitom nadále utrpí mimořádně vysoké ztráty. „Jen v září to bylo přibližně 50 tisíc padlých a zraněných vojáků za jediný měsíc,“ řekl Pavel.
Podle něj je toto tempo výrazně vyšší, než dokáže Moskva nahradit náborem nových vojáků. Uvedené číslo je prezidentovým odhadem, který nebyl v rozhovoru nezávisle ověřen.
Navzdory nepříznivé situaci však Pavel vidí prostor pro diplomatické řešení. Připomněl období, kdy podle něj koordinovaný ekonomický tlak Spojených států a Evropy začínal přinášet výsledky a Rusko se mohlo přiblížit k rozhodnutí jednat o příměří.
Tato příležitost se však podle jeho názoru oslabila, protože Moskva získala čas na zmírnění tlaku a zároveň nabyla dojmu, že o budoucnosti války by se mohlo rozhodovat i bez Ukrajiny a Evropy.
„Myslím si, že jsme k této situaci byli poměrně blízko,“ řekl Pavel o možnosti dosáhnout příměří. Koordinovaný postup Západu podle něj přinášel pozitivní výsledky a Rusko bylo pod tlakem.
Kdyby se podařilo udržet stejné tempo, existovala by podle něj šance donutit Moskvu k zastavení bojů. Místo toho však Rusko dostalo prostor k oddechu.
Pavel v této souvislosti zmínil také peníze za ropu ze Spojených států a náznaky ochoty uzavřít dohodu bez účasti Ukrajiny a Evropy. Tyto okolnosti podle něj poskytly Kremlu čas na oslabení ekonomického tlaku a zároveň posílily jeho sebevědomí.
„Teď to bude mnohem těžší, protože Rusko využívá této příležitosti k tomu, aby se zbavilo tlaku,“ konstatoval Pavel.
Evropa proto podle něj musí spojit důslednou podporu Ukrajiny, jednotný politický postup a ochotu jednat. V opačném případě riskuje nejen další prodlužování války, ale i to, že o její vlastní bezpečnosti budou rozhodovat jiní.