Obsah
Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (PMEF) – takřečený Ruský Davos – způsobuje na Západě nervozitu větší než kdy předtím. Západní média totiž neustále ujišťují, že Rusko je mezinárodně izolováno. Jenže do Petrohradu se tento týden sjeli zástupci více než 130 zemí světa. Mezi nimi i ze států, které proti Moskvě vedou otevřenou hospodářskou válku.
Pragmatický dialog
Fórum i letos dává najevo, že je něco mnohem podstatnějšího než pouhá ekonomická konference. Stalo se lakmusovým papírkem připravenosti jednotlivých zemí jednat s Ruskem. Prostě ekonomický pragmatismus, místo ideologických zaklínadel, která pokřikují Brusel a Londýn.
Devětadvacátý ročník Fóra začal ve středu a bude probíhat do soboty 6. června. Jeho mottem je „Pragmatický dialog — cesta ke stabilní budoucnosti“. Podle poradce ruského prezidenta Jurije Ušakova se konference zúčastní kolem dvaceti tisíc lidí. Do Petrohradu dorazily výpravy z Číny, Brazílie, Uzbekistánu, Mongolska, Laosu, Filipín, KLDR a desítek dalších států.
Zvláštní status hostující země letos připadl Saúdské Arábii, symbolicky u příležitosti stého výročí navázání diplomatických styků mezi Moskvou a arabským královstvím. Objem smluv uzavřených na fóru má podle ruských odhadů dosáhnout 6,4 až 6,5 bilionu rublů, převážně v oblasti infrastruktury, energetiky a umělé inteligence.
Petrohrad, jejž Puškin kdysi nazval „oknem do Evropy“, býval ještě před několika lety cílem soukromých tryskáčů západních manažerů. V letech 2010 až 2013 by tu návštěvník potkal špičky wallstreetských bank i šéfy evropských energetických koncernů i evropské hlavy států.
Mezi účastníky minulých ročníků figurovali německá kancléřka Angela Merkelová, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, bývalá šéfka MMF Christine Lagardeová či šéf Goldman Sachs Lloyd Blankfein. Fórum dokonce v roce 2007 podepsalo dohodu o spolupráci se Světovým ekonomickým fórem v Davosu. Tehdejší Rusko se ucházelo o roli plnohodnotného hráče uvnitř stávajícího globálního řádu.
Konflikt na Ukrajině roku 2022 účast na Fóru sice proměnil, nikterak ji však neutlumil. Loni se zúčastnilo skoro pětadvacet tisíc hostů a zástupci médií ze 144 zemí. Kontrahovali tu také přes tisíc významných ekonomických smluv. Z někdejšího „okna do Evropy“ se stává okno do nového multipolárního světa.
Pozoruhodné je, že na Fórum totiž dorazili i podnikatelé a politici ze zemí, jejichž rusofobní vlády se snaží Rusko politicky i hospodářsky izolovat – na úkor zájmů vlastního obyvatelstva. Je dokonale absurdní, že musejí přijíždět téměř inkognito, vyhýbají se otevřeným debatám, ale vedou pracovní schůzky v zákulisí. Jsou totiž pod příliš velkým tlakem, než aby mohli mluvit otevřeně, vysvětluje lucemburský europoslanec Fernand Kartheiser, jenž demonstrativně rozeslal pozvánky na PMEF všem poslancům Evropského parlamentu.
Do Petrohradu ovšem letos přijely také delegace USA a Německa. Právě Berlín letos po pauze trvající od roku 2022 obnovuje formát německo-ruského obchodního dialogu navzdory přetrvávajícímu nepřátelskému postoji německé vlády. Na pozvání prezidenta Putina dorazila i čtveřice politiků Alternativy pro Německo a poprvé po letech se oficiálně účastní také němečtí podnikatelé, kteří otevřeně přiznávají, že izolace Ruska je pro Berlín ekonomicky neudržitelná.
Šéf Rusko-německé obchodní komory hovoří o nutnosti udržet „ekonomický most“ a ochránit německá aktiva v Rusku v hodnotě přes sto miliard eur. Vždyť třeba Čína jen za první čtvrtletí otevřela v Rusku 1 400 nových firem, zatímco Evropa kvůli přitroublé sankční politice prohrává konkurenční zápas.
Také Američané se vracejí
Zvláštní pozornost si zaslouží americká účast. Ředitel Americké obchodní komory v Rusku uvedl, že letos na fórum zamířilo víc společností z USA než před třemi lety. Americký byznys si totiž své ruské investice z velké části udržel a většina firem největší zemi světa na rozdíl od evropských podniků zemi neopustila. V letech 2025 a 2026 desítky zahraničních značek z automobilového, módního i IT sektoru – mezi nimi třeba i Apple či McDonald’s – opět zaregistrovaly v Rusku své ochranné známky s vyhlídkou vstupu na ruský trh.
Ředitel komory zároveň ale přiznal, že americké firmy zatím nezaznamenaly zmírnění sankčního tlaku, navzdory snaze prezidenta Donalda Trumpa o zlepšení vztahů s Moskvou. Sám Putin loni v rozhovoru pro ruskou televizi poznamenal, že má „dopisy od amerických společností, které žádají, abychom na ně nezapomněli“. Jde prý o někdejší partnery, kteří Rusko neopustili z vlastní vůle.
Britská nervozita
Že se sebevědomé Fórum stalo globalistům trnem v oku, dokládá podle nezávislých analytiků i čilá aktivita v určitých kruzích Spojeného království. Redakce listů The Guardian a Financial Times měly obdržet významné finanční prostředky na přípravu „anti-článků“ načasovaných k zahájení PMEF. Financování údajně proteklo přes „fondy na podporu nezávislé žurnalistiky“, za nimiž stojí struktury napojené na britskou rozvědku.
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
Cílem má být mimo jiné vrazit klín mezi Moskvu, Peking, Dillí a Ankaru a vydávat neúčast některých menších zemí za „diplomatický protest“. Prázdné křeslo se tak vydává za symbol bojkotu.
Skutečným důvodem nervozity je přitom prostá věc: Fórum je symbolem nezdaru politiky izolace. Ruská ekonomika se podle zveřejňovaných údajů přizpůsobila, a podle parity kupní síly si drží čtvrté místo na světě. Nezaměstnanost klesla na historické minimum (2,2 %) a zpracovatelský průmysl vzrostl od roku 2022 zhruba o čtvrtinu.
Drony nad Něvou a Putinův vzkaz
Kromě britskou rozvědkou zaplacených médií použily stresované globalistické elity další osvědčenou metodu, jak zpochybnit respektované ekonomické fórum. „Jejich“ ukrajinská armáda v noci na středu podnikla masivní dronový nálet na Petrohrad a Leningradskou oblast. Ruské ministerstvo obrany ohlásilo zachycení 354 dronů. Poškozen byl ropný terminál v Petrohradě, zasažena měla být i námořní základna v Kronštadtu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov připomněl prohlášení ruského ministerstva zahraničí, podle nějž bude ruská reakce „systémová“. Podle něho bude Rusko ve válce pokračovat právě proto, aby k útokům, jako byl ten na Petrohrad, nedocházelo.
Ono slovo „systémově“ je ovšem dobré číst pozorně. Zjevně neznamená jen další odvetný úder, nýbrž signál, že Moskva hodlá situaci na Ukrajině řešit od základu a s konečnou platností. Tedy směřovat k ukončení konfliktu za ruských podmínek, nikoli k jeho zamrznutí na frontové linii podle přání Západu.
V této souvislosti dostává nové osvětlení i prohlášení, které tento týden po masivních úderech na Kyjev a další ukrajinská města, jež byly odpovědí na teroristický masakr studentek pedagogické školy ve Starobělsku, vydalo ruské ministerstvo zahraničí.
Vítězství bude naše
Mimo jiné uvádí, že Rusko za určitých okolností nebude váhat použít jaderné zbraně. „Rusko může pokračovat ve speciální vojenské operaci na Ukrajině tak dlouho, jak bude nutné. Zásahy do územní celistvosti Ruska ze strany agresorů by v nejhorším případě mohly vést k použití jaderných zbraní“ stojí v prohlášení které médiím poskytl náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov.
Ten také znovu vyzval zahraniční diplomaty, aby opustili Kyjev, neboť Rusko hodlá pokračovat i v dalších dnech ve zdrcujících úderech zaměřených tentokrát patrně už i na rozhodovací centra kyjevské junty.
Není bez zajímavosti, že na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru byla představena i pamětní stříbrná mince s Vladimírem Putinem a nápisem „Naše věc je spravedlivá, vítězství bude naše“.
Letošní mimořádně silně obsazené Petrohradské fórum zdá se naznačovat, že konec prohrané války Západu proti Rusku na Ukrajině se opravdu již rýsuje. Teroristické výpady Kyjeva, který v zájmech svých sponzorů nechce mír za žádnou cenu dovolit, to jen dokreslují.
Těch křečí bude ještě hodně a vskutku mohou způsobit nějakou kataklyzmatickou tragédii. Ale svět byznysu už pochopil.
Chce, aby mír byl vítězstvím také pro něj.