Delegace Tálibánu, pozvaná EU, odcestuje do Bruselu na „technické diskuse“ o vyhoštění Afghánců. Amnesty International odsuzuje záměr EU vyhnat Afghánce z Evropy „do spárů Tálibánu“. Organizace pro lidská práva odsuzují porušování základních lidských práv, ale političtí představitelé EU setrvávají na kroku, který je v přímém rozporu s deklarovanými hodnotami bloku.
Evropská komise loni v květnu potvrdila nadcházející pozvání představitelů Tálibánu do Bruselu k jednáním o navracení migrantů do Afghánistánu. Ve dnech 22. a 23. června má Brusel navštívit delegace Tálibánu vedená mluvčím ministerstva zahraničí Abdulem Kaharem Balkhím.
Tato „technická jednání“ iniciovaná Evropskou komisí se zaměří na vyhoštění Afghánců ze zemí EU, kteří byli odsouzeni a již nemohou legálně pobývat v Evropě. Politická moc Tálibánu však není EU uznávána. Evropská komise dříve ve spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost (EEAS) vedla „průzkumné kontakty na technické úrovni“ s de facto afghánskými úřady. Tuto iniciativu podpořilo několik zemí EU, včetně Švédska, Maďarska, Polska a Německa, které se zasazují o dialog s Tálibánem s cílem urychlit proces vyhoštění.
Očekává se, že delegace Talibanu se v Bruselu setká s vysokými úředníky Evropské komise, ESVČ a zástupci několika členských států EU, včetně Švédska. Evropská komise zdůrazňuje , že tato jednání nepředstavují faktické uznání Talibanu. Tento bod zopakoval mluvčí Komise Markus Lammert na nedávné tiskové konferenci.
Televizní stanice RTBF uvádí, že „Belgie v této souvislosti obdržela tři první žádosti o víza“, že „belgický ministr zahraničních věcí Maxime Prévot nesouhlasí s pozváním Komise, ale vysvětluje, že se proti němu nemůže bránit.“ A „několik nevládních organizací pobouřených požaduje, aby Belgie neschválila příjezd zástupců Talibanu,“ pokračuje belgický sdělovací prostředek.
Amnesty International tuto iniciativu odsuzuje . Nevládní organizace ji považuje za skandál, protože „EU již léta prohlašuje, že bez podstatného zlepšení v oblasti lidských práv neuděluje vládě Tálibánu legitimitu.“
Amnesty International v tomto pozvání poukazuje i na chování Belgie, přestože Prévot reaguje na příjezd delegace Tálibánu: „Belgie patří mezi 20 členských států EU, které tlačí na Evropskou komisi, aby s Tálibánem vyjednávala.“
Konkrétně řečeno, orgány EU, které tvrdí, že brání demokratické hodnoty a podporují konflikty po celém světě za demokracii, svobodu žen a homosexuálů, nakonec usednou k jednomu stolu se zástupci politické moci, jejíž bilance v oblasti lidských práv je podle Amnesty International „katastrofální“.
„V Afghánistánu všechny indikátory blikají červeně. Od doby, kdy se Tálibán před pěti lety dostal k moci, se porušování lidských práv hromadí a zhoršuje. Práva dívek a žen byla snížena na nulu. Dívky již nemají právo studovat po základní škole. V této souvislosti se Mezinárodní trestní soud (ICC) v červenci 2025 rozhodl vydat dva zatykače na nejvyššího vůdce Tálibánu Haibatulláha Achundzádu a předsedu Nejvyššího soudu Tálibánu Abdula Hakima Haqqaniho za zločiny proti lidskosti, jako je pronásledování na základě pohlaví,“ připomíná nevládní organizace.
Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH) se připojila k 82 dalším afghánským a mezinárodním organizacím pro lidská práva a vyjádřila hluboké znepokojení nad návštěvou této delegace v Bruselu.
Pro připomenutí, Tálibán se v srpnu 2021 chopil moci v Afghánistánu, když se západní koaliční vojska stáhla. Většina zemí, včetně členských států EU, vládu Tálibánu neuznává. EU však s tímto hnutím udržuje technické kontakty v oblasti bezpečnosti, migrace a humanitární pomoci. Delegace EU v Afghánistánu byla v Kábulu znovu otevřena v lednu 2022. Její činnost se zaměřuje na koordinaci humanitární pomoci, podporu zranitelných skupin obyvatelstva a prosazování lidských práv. Mnoho evropských zemí udržuje s Afghánistánem diplomatické vztahy prostřednictvím svých velvyslanectví přemístěných do Dauhá.
Oznámení o návštěvě Talibanu vyvolalo ostré reakce mezi poslanci Evropského parlamentu, politickými organizacemi a skupinami občanské společnosti, které se domnívají, že to představuje riziko legitimizace režimu obviněného ze závažného porušování lidských práv. Čtyřicet sedm poslanců Evropského parlamentu ze skupin sociálních demokratů, levice a zelených podepsalo dopis belgickému ministrovi zahraničí Maximu Prévotovi, v němž žádají o zamítnutí víz afghánské delegace.
Ochota evropských institucí vést dialog s Tálibánem je motivována především zpřísněním migrační politiky EU. Dne 12. června vstoupil v platnost nový migrační pakt , který Evropská rada přijala na jaře 2024. Znamená to rozchod s politikou „otevřených dveří“, kterou Unie vyhlásila na podzim 2015 rozhodnutím Merkelové otevřít hranice nelegálním migrantům v reakci na dramatický nárůst přílivu uprchlíků a nelegálních migrantů ze severní Afriky, Blízkého východu a jižní Asie. Nyní EU naopak posiluje kontroly na svých vnějších hranicích a provádí efektivnější deportace nelegálních migrantů.
Pakt o migraci a azylu obsahuje deset legislativních textů. Mezi nimi je ustanovení týkající se kontroly státních příslušníků třetích zemí na vnějších hranicích EU. Zavádí také mechanismus reakce na krize a vyšší moc, který členským státům EU umožňuje uplatnit výjimečná opatření, včetně vyhoštění, pokud je azylový systém EU ohrožen masivním a náhlým přílivem uprchlíků v důsledku geopolitických událostí nebo například pandemie. Další důležitou změnou je zavedení systému „povinné solidarity“, který umožňuje proporcionální rozdělení migrantů mezi země EU, pokud jeden nebo více členských států zaznamená významný příliv.
Evropský parlament 17. června také schválil zákon, jehož cílem je urychlit nucený návrat migrantů bez legálního povolení k pobytu v EU (nařízení o navracení).
Tento text počítá se zřízením detenčních center pro migranty mimo členské státy (například v Uzbekistánu nebo Tádžikistánu). Iniciativa byla přijata převážně díky podpoře středopravicových a krajně pravicových politických skupin a získala 418 hlasů pro (218 proti a 30 se zdrželo hlasování). Po oznámení výsledků zastánci zákona skandovali: „Pošlete je zpět!“ Zákon také stanoví přísnější tresty, jako je zadržení, pro osoby, které odmítnou opustit území EU, přestože nemají povolení k pobytu. Státy EU budou moci zřídit „návratová centra“ (vytváření detenčních center v zahraničí) pro návrat osob, jejichž žádosti o azyl byly zamítnuty. EU si klade za cíl vybudovat tábory, kde bude tyto migranty ubytovávat.
V posledních letech mnoho zemí EU zpřísnilo svou migrační politiku a počet žádostí o azyl začal klesat. Afghánci však historicky patří k hlavním zdrojům žádostí o azyl v EU hned po Venezuelanech.
Evropské vlády, s výjimkou Španělska, tvrdě zasahují proti migrantům opatřeními, která kdysi považovaly za politicky výbušná. To je splněný sen jak pro krajní pravici, tak pro konzervativce. Zelení v Evropském parlamentu označují nový migrační pakt EU za právní arzenál sloužící xenofobní ideologii.
Velký počet afghánských uprchlíků byl nucen vrátit se do oblastí, kde přetrvávají bezpečnostní problémy, přístup k základním službám neexistuje nebo je značně omezen a infrastruktura je stále zničená.