Je na místě změnit rozložení školních prázdnin? Takovou otázku si pokládá opakovaně na sociálních sítích ministr školství Robert Plaga (za ANO). Poukazuje na to, že jinde v Evropě jsou prázdniny rozložené jinak, například v Německu jde jen o zhruba šest týdnů v létě, zbytek volna je rozložen ve zbytku roku. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza uvedl, že změna rozložení prázdnin by mohla pomoci dětem, rodičům i cestovnímu ruchu.
Plaga na Facebooku popsal, že prázdniny poprvé na červenec a srpen přesunul už Josef II. v roce 1786. „Jenže po jeho smrti se termíny zase měnily. Dlouho totiž školní volno ovlivňoval život na venkově. Děti byly potřeba při práci na polích a sklizni, a tomu se přizpůsobovala i výuka a termíny volna. Před více než 100 lety v Československu (1925) začal stát školní rok a hlavní prázdniny sjednocovat tak, aby děti na venkově i ve městech měly stejné podmínky – hlavní prázdniny byly jednotně stanoveny pro všechny školy od konce června do 31. srpna. A v zásadě tak fungujeme dodnes,“ uvedl Plaga s tím, že za uplynulých 100 let se změnila práce, rodiny, cestování i samotná škola.
Dva měsíce bez školy podle něj mohou působit jako věčnost. „Jenže v evropském srovnání nejsme žádný extrém. Českých zhruba 9 týdnů je v Evropě v zásadě průměr. Německo má léto výrazně kratší – zpravidla jen 6 týdnů. Volno ale nezmizelo. Je více rozložené do prázdnin během celého školního roku. Francie má přibližně 8 týdnů letních prázdnin a během roku funguje v pravidelnějším rytmu: zhruba 2 týdny volna na podzim, 2 o Vánocích, 2 v zimě a 2 na jaře. Česko má přibližně 9 týdnů v létě, ale během školního roku jsou naše přestávky kratší,“ uvedl Plaga. „Dává stále smysl mít tolik (méně či více) volna v jednom kuse, nebo bychom ho měli rozložit během roku jinak?“ ptal se Plaga na Facebooku.