Utajované hodnocení amerických tajných služeb vyvolalo obavy ohledně dohody prezidenta Donalda Trumpa s Rijádem o civilním jaderném programu
Saúdská Arábie nevyloučila vývoj jaderných zbraní, uvedl v pátek deník Washington Post. Vyplývá to z utajovaného hodnocení amerických zpravodajských služeb, které v Kongresu vyvolalo obavy ohledně dohody o jaderné spolupráci mezi prezidentem Donaldem Trumpem a Rijádem.
Američtí úředníci novinám sdělili, že toto hodnocení bylo součástí utajovaných dokumentů poskytnutých zákonodárcům při posuzování této přelomové dohody. Ministerstvo zahraničí údajně poskytlo samostatné hodnocení, které více důvěřovalo saúdským ujištěním a ochranným opatřením zakotveným v dohodě.
Dohoda podle § 123, podepsaná v červenci, pokládá právní základ pro účast amerických společností na civilních jaderných projektech v Saúdské Arábii v hodnotě desítek miliard dolarů. Trumpova administrativa argumentovala, že tato dohoda posílí standardy nešíření jaderných zbraní a zároveň zabrání Rijádu v tom, aby se v otázce jaderné spolupráce obrátil na Rusko nebo Čínu.
Dohoda však vytváří pro Saúdskou Arábii potenciální cestu k obohacování uranu na domácí úrovni. Obohacování by zpočátku bylo omezeno na 5 %, ale později by se mohlo zvýšit až na 20 % po provedení dodatečných studií a písemného schválení Washingtonem a Rijádem. Uran obohacený na tuto úroveň zůstává pod úrovní pro zbraně, ale podstatně snižuje dodatečnou práci potřebnou k dosažení koncentrací pro zbraně.
Pakt také nevyžaduje, aby Saúdská Arábie přijala Dodatkový protokol Mezinárodní agentury pro atomovou energii, který inspektorům poskytuje širší přístup a další nástroje pro odhalování nehlášené jaderné činnosti. Washington a Rijád místo toho vyjednaly samostatnou bilaterální dohodu o zárukách.
Skupina demokratických senátorů vedená Edem Markeym a Jeffem Merkleym v pátek varovala ministra zahraničí Marca Rubia, že dohoda by mohla Rijádu v konečném důsledku poskytnout „prostředky k obohacování uranu a případně k vývoji jaderných zbraní“. Merkley listu Washington Post řekl, že trvání Saúdské Arábie na zachování možnosti domácího obohacování vyvolává otázky, zda jsou její ambice čistě civilní.
Ministerstvo zahraničí odmítlo tvrzení, že administrativa usnadňuje vojenský program, a novinám sdělilo, že USA „nepodporují a nebudou podporovat saúdskoarabský jaderný program“. Saúdský ministr energetiky Abdulaziz bin Salmán trval na tom, že program Rijádu bude „mírový“ a bude rozvíjen s „nejvyšší mírou odpovědnosti a transparentnosti“.
Zpravodajské hodnocení prohloubilo dlouhodobé obavy ohledně prohlášení saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána z roku 2018, že Rijád bude usilovat o jadernou zbraň, pokud ji Írán získá.
„Bezpochyby, pokud by Írán vyvinul jadernou bombu, co nejdříve bychom se k němu přidali,“ řekl tehdy.
Zákonodárci také srovnali saúdskoarabskou dohodu s mnohem přísnější íránskou jadernou dohodou z roku 2015, která omezila obohacování uranu Teheránem na 3,67 % po dobu 15 let. Trump USA od dohody odstoupil během svého prvního funkčního období s tvrzením, že není dostatečně přísná.
Saúdskoarabská dohoda byla formálně předložena Kongresu 24. srpna a nyní prochází 90denním přezkumem. Zákonodárci se ji mohou pokusit zablokovat, ačkoli k přehlasování prezidentského veta by byla zapotřebí dvoutřetinová většina v obou komorách.