Ve stejný den do Moskvy dorazili dva významní západní představitelé. Nejprve přiletěl vatikánský ministr zahraničí arcibiskup Paul Richard Gallagher a po něm ředitel CIA John Ratcliffe. Co se to tedy vlastně v hlavním městě Ruské federace před dvěma dny odehrálo? Komu bylo to vatikánsko-americké divadlo s kulisami Kremlu adresováno?
Kouřová clona západních médií
Část překvapených západních médií vycházejících z tzv. dobře informovaných zdrojů vesměs „doufají“, že Ratcliffe varoval ruské představitele, aby neeskalovali konflikt proti zemím Severoatlantické aliance, zejména proti těm pobaltským. Typicky tak spekulovalo „Rudé právo“ bruselských globalistů, list Politico. Prý také na Rusko vyvinul tlak, aby omezilo vojenskou a ekonomickou podporu Íránu.
Většina vážnějších komentátorů v Rusku, a i na Západě se však shoduje, že to, co se v médiích objevuje, je kouřová clona, která má zakrýt skutečný účel návštěvy, který může mít dalekosáhlý význam. Připomeňme, že šéf CIA, tehdy ještě z Bidenovy administrativy, byl v Rusku koncem roku 2021, aby prý varoval Moskvu před invazí na Ukrajinu. Jenže krátce nato Rusko zahájilo Speciální vojenskou operaci.
Proč se tedy nyní objevil v Moskvě ředitel CIA John Ratcliffe? A proč si americká strana dala záležet, aby inscenovala jeho tajemný přílet dopravním vojenským letadlem? Co bylo tak naléhavého, že to nešlo vyřídit „běžným“ telefonátem přes chráněnou „horkou linku“?
Co dělal jestřáb v Moskvě?
Rozhodně to vypadá, že Washington je z nějakých důvodů v úzkých. Může za tím samozřejmě stát nová americká nabídka. Ale proč právě Ratcliffe? Ředitel CIA je jedním z hlavních „jestřábů“ americké administrativy. Stejně jako ministr zahraničí Marco Rubio, patří Ratcliff k politikům, kteří prosazují americké zájmy silou. Vojenskou, nebo diplomatickou, na tom nesejde.
Platí to i pro vztahy s Ruskem. Právě z jeho popudu se rozšířil kanál pro předávání amerických zpravodajských informací Kyjevu. Ukrajinské armádě to během zkrachovalé slavnostně vyhlášené čtyřicetidenní operace umožnilo stupňovat údery na ruské rafinerie.
Světová média Ratcliffovu misi probírají přesně tak, jak to Washington zamýšlel. Spekulují, s kým se v Moskvě sešel a zabývají se inscenováním. Financial Times napsaly: „Představitelé Trumpovy administrativy minulý týden požádali Kyjev, aby v pondělí, v úterý a ve středu neútočil svými raketami a dálkovými drony na Moskvu, Petrohrad a severní ruské regiony – právě v těch dnech vyšlou Spojené státy do ruské metropole letadlo s vysoce postaveným činitelem.“
Objednávejte živou vodu zde
Eskalace, nebo uvolnění napětí
Podle amerického deníku The Wall Street Journal shromáždila CIA zpravodajské informace o možné vojenské mobilizaci v Rusku a o plánech „prověřit odhodlání NATO“. Jinými slovy o možném ruském útoku na evropské země. Ratcliffe se proto prý mohl sejít s ruským prezidentem, aby mu předal varování Západu. K žádnému takovému setkání ovšem podle mluvčího Vladimíra Putina nedošlo.
List cituje bývalou zástupkyni ředitele CIA Beth Sannerovou: „Mohlo jít o něco ve smyslu ‚víme, co chystáte, a raději to nedělejte‘.“ Druhou možnou náplní schůzky bylo podle ní „příměří v Íránu a zapojení dalších stran do jednání o něm“.
Mobilizace a následný útok na Evropu jako důvod jednání s ruským vedením ovšem neobstojí. Jde zjevně o příběh západních globalistů, kteří po takovém vývoji přímo prahnou. Ať už se v Kremlu probíralo cokoli, většina analytiků se shoduje na dvou možnostech: buď eskalace, nebo uvolnění napětí.
Všeobecné tápání
Objevila se i verze o možném obchodu kolem voleb: Kyjev nebude Moskvě dělat problémy při parlamentních volbách 20. září a Moskva zase nechá Kyjev v následujících měsících uspořádat v klidu prezidentské volby na Ukrajině. Takový scénář je ale právě tak nepravděpodobný. Zelenského junta ani evropští globalisté nestojí o zmírnění vojenského konfliktu, o jakékoli volby už vůbec ne. Z těch mají hrůzu.
Také mezi ruskými politiky kolují různé výklady. Hrdina Ruska, letecký generálmajor Sergej Lipovoj v tom vidí přípravu jednání amerického a ruského prezidenta. Poslanec parlamentu Andrej Kolesnik naopak tápe: „Cíle návštěvy mohou být různé — od spolupráce v boji proti terorismu a výměny informací až po konflikt na Ukrajině.“ Ředitel CIA podle něj mohl jednat s šéfy ruských tajných služeb, jmenovitě s ředitelem Služby vnější rozvědky Sergejem Naryškinem.
Pak by se ale schůzka sotva odehrávala v Kremlu. Jet tam kvůli Naryškinovi by bylo dost podivné. S Ratcliffem tedy nakonec nejspíš přece jen mluvil osobně Vladimir Putin. Podle politologa a amerikanisty Malka Dudakova návštěva ředitele CIA „ukazuje spěch, s jakým se Trumpova administrativa snaží vrátit k ukrajinské otázce“.
Nereálné západní snění
Vysvětluje to blížícími se volbami do Kongresu. Zbývají do nich něco přes dva měsíce a americký prezident shání aspoň nějaké zahraničněpolitické úspěchy: „S Íránem to nejde, s Pásmem Gazy to nejde, s Kubou, kde byl Ratcliffe nedávno, taky ne. Tak teď oživují dialog s námi. Když se Witkoff s Kushnerem nedokázali na ničem dohodnout, poslali do hry Ratcliffa.“
Že by z toho vzešel diplomatický průlom, tomu ale Dudakov nevěří: „Když k nám přijede hlavní jestřáb, může to být upřímný a tvrdý rozhovor od srdce o tom, co se děje. Nějaký užitek to přinést může, ale přehnané naděje bych si nedělal.“
Pokud byl hlavním tématem Ratcliffových rozhovorů s ruským vedením přece jen ukrajinský konflikt, stojí za pozornost, s čím k jednání těsně před tím přispěl Zelenský. Ukrajina prý společně se Spojenými státy a „evropskými partnery“ (rozuměj válkychtivými protektory) připravila dokument se třemi návrhy pro Rusko.
Prvním je zastavení palby. Druhým zvláštní hospodářský režim na Donbasu pod správou třetí strany (nejspíš Spojených států). A třetím vymezení role Evropské unie a NATO v mírovém uspořádání na Ukrajině. Nejpříhodnější doba na pokusy ukončit boje podle Zelenského nastane až po summitu G20 v prosinci 2026 ve Spojených státech a potrvá do konce léta 2027.
Komické. Absolutně nerealistické. Návrh pro návrh – jen aby se zdálo, že západní Evropa není definitivně odstavena na vedlejší kolej. Jenže ona je.
A Moskva také obratem odpověděla: Donbas je součástí Ruska a jeho správa třetí stranou je vyloučena. Mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov připomněl: Ruská strana zůstává otevřena mírovému řešení konfliktu, ale dokud nějaké realistické možnosti nejsou na stole, pokračujeme ve speciální vojenské operaci.
Ještě jedna možnost
Je tu však ještě jedna podstatná otázka, kterou při spekulacích všichni „úzkostlivě“ vynechávají: Jak s bleskovou návštěvou šéfa CIA souvisí přítomnost vatikánského nejvyššího diplomata v Moskvě? Ať už má s Trumpem nový papež jakkoli vyhrocené vztahy, je to koneckonců Američan. Proč tedy bylo potřeba, aby se jednání zúčastnil i reprezentant současného pozemského zástupce Všemohoucího?
Přiblížil se snad svět britskými a bruselskými provokacemi a záškodnickými akcemi ve spolupráci s banderovským kyjevským režimem skutečně na dosah třetí světové války? Pokoušejí se Američané, Rusové a Vatikán takovému scénáři na poslední chvíli zabránit?
Anebo se nabízí ještě jedna varianta, kterou „kupodivu“ zatím nikdo nezmínil, ačkoli je nasnadě: Přijel se „nejvyšší americký jestřáb“ ujistit, že Rusko v případě rozšíření konfliktu na provokující západní Evropu „vynechá“ Spojené státy – a ony to učiní „vice versa“? Od něj by takové ujištění za přítomnosti vatikánského svědka, respektive „notáře“ mohl brát Kreml vážně.
Jinými slovy – zaskočil Ratcliff ujistit Putina, že Trump pomatené Západoevropany – v případě že vyprovokují válku s možnou ruskou jadernou odpovědí – hodí přes palubu? Protože Amerika na prvním místě, takže z evropské apokalypsy by se nestala světová? Taková „šokující důvěrná informace“ by za bleskovou návštěvu šéfa CIA stála.
Výsledek na sebe určitě nenechá dlouho čekat. Jak stojí v reklamách na filmové západní trháky:
Coming soon – ve vašich kinech již brzy!