Šéf CIA přiletěl vojenským transportním letadlem do Moskvy a měl prý varovat Rusko před úderem na zemi NATO ve chvíli, kdy na Slovensku zadrželi dva Litevce a jednoho Ukrajince, kteří chtěli provést sabotáž v ukrajinské fabrice na drony v Prešově! A tisková mluvčí ruského ministerstva zahraničí varovala Británii před ruskou odvetou za britské rakety a drony útočící na Rusko!
Neohlášená návštěva ředitele CIA Johna Ratcliffa v Moskvě vyvolala mimořádnou pozornost světových médií. Nejen kvůli samotnému faktu, že šéf americké Ústřední zpravodajské služby osobně zamířil do ruské metropole, ale především kvůli způsobu, jakým cestu uskutečnil.
Namísto obvyklého vládního nebo služebního letounu typu Gulfstream G550 přiletěl na palubě vojenského transportního stroje Boeing C-17A Globemaster III. Letadlo s volacím znakem REACH 4555 odstartovalo ze základny Joint Base Andrews u Washingtonu, zastavilo se v lotyšské Rize a následně zamířilo na moskevské letiště Vnukovo.
Záznam letu Ratcliffa z Rigy do Moskvy
Podle veřejně dostupných letových údajů strávilo v Moskvě přibližně osm a půl hodiny. Americká vláda, Pentagon ani CIA původně neposkytly [1] žádné vysvětlení, koho stroj přepravoval a jaký byl účel jeho neobvyklé cesty. Teprve následně americká média s odvoláním na své zdroje uvedla, že na palubě byl právě Ratcliffe.
Zprávy o návštěvě nakonec potvrdila i ruská strana. Ředitel ruské Služby vnější rozvědky Sergej Naryškin oznámil, že se s Ratcliffem skutečně osobně setkal. Obsah jejich jednání ovšem odmítl odhalit s odůvodněním, že šlo o citlivé otázky spadající do působnosti zpravodajských služeb. Video máte níže.
Naryškin potvrdil osobní schůzku, ale její obsah zůstal utajen
Naryškin se ve veřejném vystoupení snažil celou záležitost prezentovat jako běžnou součást práce vedení tajných služeb. Zdůraznil, že osobní nebo dálkové kontakty mezi šéfy zpravodajských struktur nejsou ničím výjimečným a probíhají i mezi zeměmi, jejichž vlády se nacházejí v hlubokém politickém konfliktu.
Takové vysvětlení je z technického hlediska pravdivé. Zpravodajské služby udržují komunikační kanály právě proto, aby bylo možné předávat varování, ověřovat úmysly druhé strany a zabránit nekontrolované eskalaci. Neznamená to však, že každé podobné setkání je rutinní. Ředitel CIA se nezvedne, nepřeletí Atlantik a nepokračuje přes Rigu do Moskvy vojenským transportním letadlem kvůli záležitosti, kterou lze vyřídit prostřednictvím zabezpečeného telefonátu.
Přepis videa:
„Ano, k setkání došlo, ale na tom není nic neobvyklého. V praxi činnosti speciálních služeb jsou setkání vedoucích představitelů či osobní schůzky, a to i v online formátu, součástí naší práce. Musím vám říct, že se například prakticky každý týden setkávám s vedoucími té či oné speciální zpravodajské služby ze všech kontinentů světa. Takže i ta setkání s Johnem Ratcliffem je, obecně řečeno…
– Pracovní formát?
– Jedná se o pracovní formát. V průběhu setkání jsme projednali řadu otázek, které spadají do působnosti zpravodajských služeb. A působnost zpravodajských služeb, jak dobře chápete, je poměrně citlivá a specifická záležitost.“
Kreml potvrdil [2], že Ratcliffe nejednal osobně s Vladimirem Putinem. Ruský prezident však měl být o návštěvě i výsledcích rozhovorů informován. To ukazuje, že nešlo o bezvýznamnou technickou konzultaci na nižší úrovni, ale o jednání, jehož obsah byl důležitý i pro nejvyšší ruské vedení.
Varování před útokem na členskou zemi NATO
Nejvýbušnější vysvětlení Ratcliffovy cesty přinesla americká média. Podle jejich zdrojů měl šéf CIA varovat ruské představitele před jakýmkoliv útokem na členský stát NATO. Deník The Wall Street Journal napsal [3], že americké zpravodajské služby získaly informace o možné chystané ruské akci, jejíž podoba mohla sahat od kybernetického útoku až po omezený vojenský incident.
Není však potvrzeno, že toto varování bylo jediným nebo dokonce hlavním důvodem cesty. Média zmiňovala také válku s Íránem, výměnu zadržených osob a snahu udržet komunikační kanály mezi Washingtonem a Moskvou. Prezident Donald Trump následně cestu označil [4] za „polorutinní“ a prohlásil, že nevěří, že by Vladimir Putin napadl území NATO. Zároveň ale nepopřel, že se během jednání mohlo o této otázce hovořit.
Z hlediska Moskvy je klíčová otázka poněkud jiná: jak dlouho může Západ dodávat Ukrajině rakety, drony, zpravodajské údaje a technologie pro hloubkové údery, aniž by Rusko začalo jejich výrobce a podporovatele považovat za přímé účastníky války?
Přepis videa:
„Návštěva nejvyššího amerického představitele od začátku druhého funkčního období prezidenta Trumpa byla zahalena tajemstvím. Domníváme se, že se skutečně jedná o Ratcliffovo letadlo a že v Moskvě strávil osm hodin. Američané na začátku týdne žádné takové zprávy nepotvrdili.
Ratcliffe přiletěl tímto vojenským nákladním letadlem a poté odjel do hlavního města. Média ve Spojených státech, přinejmenším dvě zpravodajské agentury, varují, že Ratcliffe sdělil svému ruskému protějšku, že by nemělo dojít k žádnému útoku na žádný členský stát NATO, a ani Rusové, ani Američané tuto informaci nepotvrzují.“
Rusko čelí stále intenzivnějším útokům na rafinerie, sklady, vojenské objekty i průmyslové podniky hluboko ve svém vnitrozemí. Tyto operace by bez západních technologií, navigačních dat a součástek byly v současném rozsahu neproveditelné. V Moskvě proto sílí tlak, aby se odpověď neomezovala pouze na další údery proti Ukrajině, ale aby náklady za pokračování války začaly nést také státy, které ukrajinské operace umožňují.
Tento tlak ještě zesiluje domácí politická situace před volbami do Státní dumy. Část ruské veřejnosti je nespokojena s tím, že válka dosud neskončila. Jiná část Kremlu vyčítá, že proti západním podporovatelům Ukrajiny postupuje příliš opatrně. Pokud budou útoky na ruské území pokračovat nebo dále zesilovat, může se prostor pro dosavadní zdrženlivost rychle uzavírat.
Slovensko zmařilo přípravu útoku na výrobce dronů
Do stejného bezpečnostního obrazu zapadá případ ze Slovenska. Slovenská policie oznámila [5] zadržení tří cizinců podezřelých z přípravy žhářského útoku na závod vyrábějící drony na východě země. Dva lidé byli zadrženi na Slovensku a třetí v Německu na základě evropského zatýkacího rozkazu. Podle slovenských médii jde o dva Litevce a jednoho Ukrajince.
Policie podle zveřejněných informací zajistila větší množství zápalné směsi, nástroje, mobilní telefony, kameru a ručně nakreslený plán objektu. Pokud by byl útok uskutečněn, mohl podle vyšetřovatelů způsobit rozsáhlý požár a ohrozit desítky zaměstnanců. Podezřelí údajně jednali podle pokynů další osoby, ale slovenské úřady nezveřejnily, kdo za přípravou útoku stál. Každopádně už několikrát zaznělo na ruské televizi, že vlády zemí EU, které na svém území hostí ukrajinské zbrojovky a podniky na výrobu dronů a raket, dělají ze svých států terče pro případnou ruskou odvetu.
Případ přesto nelze automaticky připisovat Rusku. Dokonce by mohlo jít o proti-ruskou provokaci řízenou britskou MI-6, která se zajímá o Slovensko podobně jako o Maďarsko. Současně však se ukazuje, že závody spojené s výrobou dronů se stávají cíli zpravodajských, diverzních a sabotážních operací. Zatímco skrytý útok umožňuje objednavateli popřít odpovědnost, otevřený ruský úder na výrobní zařízení na území NATO by znamenal úplně jinou úroveň konfliktu. Právě před překročením této hranice mohl Ratcliffe přijet Moskvu varovat.
Zacharová vyslala Londýnu otevřenou hrozbu
Jen několik dní po Ratcliffově návštěvě vystoupila tisková mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharová s mimořádně ostrým varováním Velké Británii. Prohlásila [6], že odpovědí na ukrajinské útoky britskými zbraněmi se mohou stát britské vojenské objekty a technika nejen na Ukrajině, ale také mimo ni.
Přepis videa:
„Poslední události ve skutečnosti nenechávají žádné pochybnosti o tom, že všechny kroky vlády Británie, Spojeného království, směřují k jedinému dlouhodobému cíli – k tomu, aby naší zemi způsobily, jak tam říkají, strategickou porážku. To vše je odsouzeno k neúspěchu. Londýn se však v této věci zcela zapletl.
Opakovaně jsme varovali, že reakcí na ukrajinské údery s použitím britských zbraní na území Ruska mohou být jakékoli vojenské objekty a technika Británie na Ukrajině i mimo ni. Ti, kdo se dopustili válečných zločinů, včetně zločinů proti civilnímu obyvatelstvu naší země, budou potrestáni podle spáchaných činů. Nevyhnutelný trest postihne jak jejich spolupachatele, tak i podněcovatele.
A vyzýváme všechny obyvatele Spojeného království, aby se zamysleli nad nevyhnutelnými katastrofickými důsledky nepřátelských kroků svých vlastních úřadů. Britskému vedení navrhujeme, aby ještě jednou důkladně analyzovalo situaci a neprodleně samo rozhodným a jednoznačným způsobem upustilo od nepřátelské agresivní linie, která může pouze prodloužit agónii kyjevského neonacistického režimu a vytvořit riziko eskalace konfliktu na zásadně novou úroveň.“
Výrok je důležitý právě kvůli slovům „mimo Ukrajinu“. Zacharová tím neposlala varování pouze britským vojákům nebo poradcům přítomným na ukrajinském území. Vytvořila prostor pro ruskou odvetu proti britským zájmům v jiných státech, případně přímo proti objektům spojeným s výrobou, obsluhou nebo naváděním zbraní používaných proti Rusku.
C-17 jako vzkaz, který nebylo možné přehlédnout
Samotný výběr letadla samozřejmě nedokazuje, co přesně Ratcliffe v Moskvě řekl. C-17 může být použit i kvůli bezpečnosti, logistice, dostupnosti nebo přepravě početnější delegace a jejího vybavení. Přesto je obraz šéfa CIA vystupujícího z páteřního transportního letounu amerického letectva politicky nepřehlédnutelný.
Globemaster III není luxusní dopravní prostředek. Je to strategický a taktický transportní stroj určený k přepravě vojáků, vojenské techniky, nákladu a zdravotnickým evakuacím. Ratcliffe používá pro své cesty soukromé a pohodlně luxusní tryskáče Gulfstream s dlouhým doletem, tedy nepřiletěl způsobem, který by připomínal běžnou návštěvu.
Přiletěl letadlem představujícím schopnost Spojených států a NATO rychle přesouvat síly na velké vzdálenosti. Mohlo jít o logistickou nutnost. Mohlo však jít také o záměrně zvolenou formu neverbálního sdělení – o ukázku americké vojenské kapacity doprovázející slovní varování. V takovém případě nebylo letadlo pouhým dopravním prostředkem, ale součástí zprávy.
Naryškinovo vystoupení, americké zprávy o Ratcliffově varování a následná hrozba Zacharové proti britským objektům proto vytvářejí společný obraz. A jen pouhý den po odletu Ratcliffa z Moskvy se začaly v Nové Zemi za polárním kruhem konat přípravy na test ruského Burevestniku, tedy první střely s plochou dráhou letu na světě s neomezeným doletem na jaderný pohon. Washington se zřejmě obává, že Moskva dospěla k hranici, za níž přestane rozlišovat mezi ukrajinským vykonavatelem útoku a západním státem, který poskytl zbraň, technologii, zpravodajské údaje nebo výrobní kapacitu.
Otázkou již není, zda západní země mohou podporovat útoky hluboko v Rusku bez jakékoliv odezvy. Skutečnou otázkou je, jak dlouho se mohou spoléhat, že ruská odpověď zůstane omezena pouze na území Ukrajiny. Právě tuto hranici zřejmě přijel John Ratcliffe do Moskvy osobně vyjasnit. A skutečnost, že k tomu použil vojenský C-17 Globemaster III, naznačuje, že odpověď, kterou Washington očekával, nebyla považována za pouhou diplomatickou formalitu.
Po Ratcliffově odletu přišel z Arktidy jaderný signál
Prakticky souběžně s Ratcliffovou bleskovou návštěvou Moskvy se objevily další informace, které celé jednání staví do ještě vážnějšího světla. Satelitní snímky a údaje OSINT analytiků ukázaly [7], že Rusko na souostroví Nová země za polárním kruhem zřejmě připravuje další zkoušku strategické střely 9M730 Burevestnik, v klasifikaci NATO označované jako SSC-X-9 Skyfall. Na základnu Rogačevo dorazily oba ruské velitelské a telemetrické letouny Il-976 SKIP, které slouží ke sledování trajektorie raket a sběru údajů během zkoušek.
Spolu s nimi byly na základně zaznamenány také letoun A-50U, čtyři transportní stroje An-26, jeden An-74D a několik vrtulníků. V Barentsově a Karském moři se současně rozmístila podpůrná plavidla spojená s předchozími zkouškami Burevestniku. Samotné přesuny začaly již ve druhé polovině srpna, tedy ještě několik dní před Ratcliffovým příletem, ale informace o rozsahu těchto příprav se dostaly do světových médií právě v době jeho návštěvy a bezprostředně po jeho odletu z Moskvy.
Burevestnik není obyčejná řízená střela. Je poháněn malým jaderným reaktorem, má mít prakticky neomezený dolet, schopnost dlouhodobě manévrovat a přiblížit se k cíli po nepředvídatelné trase mimo tradiční koridory protiraketové obrany. Podle ruského tvrzení při zkoušce v říjnu 2025 urazil přibližně 14 000 kilometrů a zůstal ve vzduchu asi patnáct hodin [8]. Nelze dokázat, že obnovené přípravy na Nové zemi byly nařízeny jako přímá odpověď na Ratcliffův přílet v Globemasteru, protože rozmisťování specializované techniky začalo už před jeho cestou.
V symbolické rovině však bylo sdělení naprosto čitelné: jestliže Washington poslal do Moskvy šéfa CIA na palubě páteřního transportního letounu NATO, Moskva ve stejné chvíli předvedla vlastní strategické svaly prostřednictvím zbraně, která má být schopna obejít americkou protiraketovou obranu a zasáhnout cíl z prakticky libovolného směru. To není signál uklidnění, ale další důkaz, že komunikace mezi oběma jadernými velmocemi se opět začíná vést také prostřednictvím demonstrace prostředků určených pro nejvyšší stupeň vojenské eskalace. A to je prostě realita.