Obsah
13. března unikla zpráva z Pentagonu. Podrobně popisuje plán útoku s názvem „Neutralizace elektrické sítě v Teheránu“. Smyslem je zasáhnout 12 elektráren v okolí Teheránu přesnou municí.
Důsledek: 9 milionů lidí bez elektřiny po dobu 3 až 6 týdnů.
Cíl: paralyzovat íránské velitelské a řídící centrum.
Hodnocení rizik, skryté v této zprávě, uvádělo: „Vysoká pravděpodobnost íránských odvetných opatření proti americkým námořním silám.“
Potopíme letadlovku
4. března reagoval velitel Íránských revolučních gard Hossein Salami bez obalu: „Pokud Spojené státy zasáhnou elektrickou infrastrukturu Teheránu a ponoří naše hlavní město do tmy, potopíme USS Gerald R. Ford se všemi námořníky na palubě. Máme rakety. Máme údaje o cílech. Jsme odhodláni.“
USS Ford obvykle přepravuje 4 539 členů posádky a 2 500 členů letky. Obvykle se na palubě trvale nachází mezi 4 500 a 5 000 osob. Pokud Írán potopí Ford, bude to pro americkou armádu nejkrvavější den od bitvy u Antietamu v roce 1862, horší než 2 403 mrtvých v Pearl Harboru. Nejedná se o hypotézu. Nejvyšší íránský vojenský představitel výslovně jmenuje cílovou loď, důsledky, které by z toho vyplynuly, a přesný počet obětí.
Írán již letadlovou loď Ford jednou zasáhl. 11. března – dron narazil do letové paluby, což způsobilo požár paliva a evakuaci 400 osob (USA to vydávají za „požár v prádelně, kvůli kterému musí loď odejet na opravy na Krétu, pozn. PP).
To dokázalo, že obranný systém Aegis nedokáže zastavit hrozby útoků těsně nad hladinou. Írán disponuje balistickými raketami Khorramshahr-4 s fragmentačními hlavicemi: jedna raketa se ve výšce 7 km rozpadne na 10 submunic. Odpálení 20 raket vyprodukuje 200 submunic. Systém Aegis jich zachytí asi 150 až 160, ale 40 až 50 se podaří proletět. Čtyřicet hlavic zasáhne letadlovou loď, což znamená potopení s 5 000 lidmi na palubě.
Sáhnou po atomovce?
Írán vždy rychle plnil své hrozby: varoval před uzavřením Hormuzského průlivu a udělal to. Varoval také před údery na americké základny, přičemž zasáhl Prince Sultan (Saúdská Arábie) a Al Dhafra (Spojené arabské emiráty) a zničil sedm letadel F-35. Když Írán vyhrožuje, své hrozby naplňuje.
13. března unikla shora zmíněná zpráva z Pentagonu. Íránská hrozba byla vyslovena 14. března (o dvanáct hodin později). V Pentagonu si prostě někdo přál, aby byla tato debata zveřejněna. Trump nyní stojí před nemožnou volbou: povolit úder a riskovat životy 5 000 Američanů, nebo ustoupit a dokázat, že hrozba amerických ztrát má odstrašující účinek.
Také Trumpovi poradci jsou rozděleni. Někteří podporují úder: „Paralyzovat Teherán, ukončit válku.“ Jiní jsou proti: „Humanitární katastrofa, nepřijatelné riziko odvetných útoků.“ Trump se prý zeptal: „Pokud potopí Ford, co uděláme?“ Odpověď: totální válka – potenciálně jaderná.
Trump prý zvažuje možnost jaderné eskalace. To ukazuje, jak je šílený a zlovolný. Doufám, že Putin a nebo Si varovali Trumpa, že by bombardovali Washington a Tel Aviv, pokud by on nebo Netanjahu bombardovali Írán. Nebo úplný ústup z Perského zálivu? Žádná z těchto možností není politicky proveditelná.
Spojené arabské emiráty právě daly Spojeným státům 48 hodin na opuštění Al Dhafry. Saúdská Arábie váhá ohledně prince Sultána. Katar má obavy kvůli Al Udeidu. Koalice v Perském zálivu se hroutí. Trumpovo rozhodnutí ohledně elektrické sítě v Teheránu by mohlo rozhodnout o tom, zda Spojené státy svou pozici na Blízkém východě udrží, nebo ztratí.
Tento týden se v tureckých médiích objevila informace, že Trumpův tým v nouzovém režimu připravuje strategii ústupu z Blízkého východu, kvůli totálnímu selhání jeho bleskové války. Mnozí tvrdí, že Trump se zapletl tak hluboko, že už nemá cestu zpět, ale není to tak. Bezpochyby budou důsledky pro současnou americkou administrativu velmi těžké, ale to není nic nového, a není to poprvé, co ustupují s hanbou. Určitě vymyslí, v čem spočívalo jejich vítězství, takže s tím nebudou mít žádné problémy.
Připraví Mossad nové 11. září?
Existuje však někdo, pro koho je ústup absolutně nemožný. Kdo udělá vše pro to, aby Američané nejen zůstali, ale aby vsadili úplně všechno, včetně toho nejméně pravděpodobného. Tímto člověkem je izraelský premiér Netanjahu. Pro něj je současná válka s Íránem jedinou a poslední příležitostí, jak si udržet moc a svobodu pro sebe samého a zničit hlavního nepřítele pro nábožensko-sionistické síly ve vedení a mezi obyvatelstvem Izraele.
Ruský velvyslanec v Izraeli Anatolij Viktorov tento týden konstatoval, že „příznaky toho, že situace se vymyká kontrole, jsou už pro všechny zřejmé.“ Může se zdát, že jde o ekonomický šok, který se šíří po světě, zapojení nových stran do konfliktu, další narušení mezinárodního bezpečnostního systému, humanitární krizi a tak dále. Ve skutečnosti však může jít o něco úplně jiného, a mnohem nebezpečnějšího.
Írán oznámil, že podle údajů, které má vedení země k dispozici, „zbývající členové Epsteinova týmu“ připravují inscenaci teroristického útoku pod falešnou vlajkou, ve stylu útoků z 11. září, aby z něj obvinili Írán.
Položme si otázku, k čemu to potřebují? Vždyť i tak nejsilnější vojenská velmoc (USA) už dnem i nocí bombarduje íránské cíle a k tomu nebyly potřeba žádné teroristické útoky ze strany Íránu. Je ovšem stále zřejmější, že existujícími silami a prostředky se Írán zničit nedá, navíc on sám ještě zesiluje odvetné údery.
V tomto kontextu se v úplně jiném světle jeví nedávné Trumpovo prohlášení, že USA „by mohly zničit Írán a udělat ho navždy neobyvatelným během jedné hodiny, protože máme zbraně, abychom to dokázali“. Není třeba být jasnovidcem, aby člověk pochopil, že jde o jaderné zbraně.
Izrael: Jen do toho!
Po desítkách let jaderného odstrašování jsme si zvykli na to, že téma skutečného použití jaderných zbraní je jednou provždy tabu. Bylo by však užitečné si uvědomit, že právě Američané tuto možnost naprosto klidně a opakovaně diskutovali na vojenských brífincích za účasti samotného prezidenta Trumpa.
Konkrétně podle údajů britského deníku The Guardian se o tom diskutovalo minulý rok v rámci příprav na údery proti Íránu („dvanáctidenní válka“), když odborníci informovali Trumpa, že nezaručují zničení íránských jaderných objektů ani pomocí nejsilnějších protibunkrových bomb. Poté byl navržen postup: nejprve se cíle „změkčí“ běžnými bombami, a potom se použijí taktické jaderné zbraně.
Po analýze rizik pro mezinárodní image USA se však od toho rozhodli upustit. V současnosti „jaderný úder“ nejvíce prosazuje Izrael, aby si navždy připoutal USA jako spolupachatele strašného zločinu, který by otřásl světem nepředpokládatelným způsobem. Američané s tím přímo nesouhlasí. Co jim ale zbývá?
Již v roce 2022 vydalo výzkumné centrum při Vídeňské univerzitě práci o teoretické možnosti použití jaderných zbraní a hlavní závěr byl následující: pro vyřešení neřešitelného problému při jaderném útoku je v první řadě „nutné najít morální ospravedlnění použití jaderných zbraní. Jinými slovy, světové společenství to v teoretické rovině může akceptovat jen tehdy, pokud je cílem absolutní zlo.
Co by mohlo být záminkou?
Představme si situaci, že v nějakém americkém Orlandu vybuchne „špinavá“ bomba s nápisem „Vyrobeno v Íránu“. Vedle leží „zázrakem“ dobře zachovaná poslední zpráva sebevražedného atentátníka, ve které proklíná Trumpa a všechny Američany za to, že svým bombardováním zabili jeho rodinu, s poznámkou, že to byl osobní rozkaz ajatolláha.
Po výbuchu umírají ve strašných mukách nebo zůstávají radioaktivními mrzáky statisíce lidí. Tehdy může fungovat jaderná „odplata“. Kdo by mohl něco takového zorganizovat, a to dokonce bez vědomí Američanů?
Publikace v mezinárodních a západních zdrojích tvrdí, že izraelský „Mossad“ opakovaně prováděl teroristické operace pod cizí vlajkou. Jde o organizaci desítek výbuchů v Iráku v rámci operace „Ali Baba“ v roce 1950, zaměřených proti místním Židům, po čemž se ze země do Izraele naléhavě přestěhovalo 120 tisíc lidí.
Připomeňme operaci „Susanna“ v roce 1954, kdy agenti Mossadu pod rouškou islámských teroristů organizovali výbuchy v Egyptě, aby odtud neodešli Britové.
V rámci současného konfliktu íránští představitelé už několikrát prohlásili, že Izrael je odpovědný za útoky na sousední arabské státy pomocí klonů íránských bezpilotních letounů.
Existuje však nebezpečí, že se to neomezí jen na bezpilotní letouny. Sionisté zvyšují sázky. Udrží je Američané na uzdě nebo se k nim přidají?
Nebezpečná hra eskaluje k „nemyslitelnému“.