Ministryně financí Alena Schillerová nám oznámila výši předpokládaného schodku rozpočtu na příští rok a zároveň nastínila další zvyšování daní. Předsedkyně Evropské komise Leyenová se zase rozhlédnula a zjistila, že by jí vedený Titanik mohly na chvilku zachránit úspory Evropanů uložené na účtech.
No není to krásný výhled do budoucnosti? Přidejme ještě snahu vyvolat válku s Ruskou federací a máme tu kompletní přehled toho, co by nás mělo už konečně probudit.
Okrádání jménem daně
Daně jsou největší lumpárnou vymyšlenou v historii lidstva. Jejich výběr byl vždy nekompromisní, stanovování výše bezohledné a odpovídající potřebám elit. Ať už je vybírali králové, šlechta, církev či stát, vždy je platil prostý lid, aniž by měl vliv na to, co se s odevzdanými penězi či jinými statky stane.
Dobří správci je aspoň nějakým způsobem dokázali vrátit a zasloužit se o rozkvět společnosti, průměrní je prožili a hloupí proválčili. Ti vybírající se nikdy neměli špatně, na rozdíl od těch, kteří platili. To je také podstata daní.
Naše poslední vlády kradly jako straky, o stát a lidi se staraly mizerně, a ještě zemi zadlužily. Sešup začal brzy po listopadu 1989, ale až vstup do EU a rozprodaný krám znamenaly výrazné navýšení daní i schodků rozpočtu. A poslední roky jsou úplně utržené ze řetězu. Nesmyslné rozhazování za covidu, černé díry Ukrajina a Evropská unie pod správou Leyenové (a před ní pod vlivem Merkelové), dotované námi občany, už natolik poznamenaly naše životy, že z nich přestává být radost.
Největší grázlové mající se skvěle vytvořili prostředí, ve kterém se státní dluhy a vysoké daně stávají standardem zajišťujícím jim skutečně královský život. Topolánek, Babiš, Fiala, opět Babiš vytvářejí takové minusy, že je s podivem, jak málo lidem to dochází.
Malá šance na změnu
Schillerová není žádná skvělá ekonomka. Máme tu mnohem větší kapacity, které mají při jejích myšlenkách hlavu v dlaních. Zeptejte se paní docentky Švihlíkové na názor a možná pochopíte rozdíl v uvažování. I když obě převálcují ve znalostech Stanjuru, o tom žádná. Nicméně na novém rozpočtu to u Aleny není úplně vidět. I přes určité škrty dostala prezidentská kancelář přidáno, politický neziskový sektor dál funguje, do Bruselu posíláme miliardy, a ještě nám diktují zvýšení daně z našich nemovitostí. Jejich drzost je nezměrná.
O pokračující podpoře kyjevské junty a nenávisti k Ruské federaci, jediné schopné nás spoluprací vrátit k progresu, ani nemluvě. Pětikoalice byla mafiánská a šílená, ale Babiš je v mnohém stejně bezpáteřní.
Dokud se neobjeví někdo silný a zároveň ochotný vyhlásit referendum o vystoupení z EU a změně z liberálního směru na více proobčanský a národní, nemáme šanci na změnu k lepšímu. V Německu si razí cestu k vítězství AfD, což by při výrazném úspěchu převrátilo Evropu.
U nás by ji mohla napodobit SPD, jenže asi někde dělá chybu, když má k volebním číslům ANO tak daleko. Takže nás nadále čeká předklon před Leyenovou a její Evropskou komisí. Dále budeme dotovat přemrštěné platy eurokomisařů, europoslanců a celého aparátu. Jim to nikdy stačit nebude a nakonec tu válku budou potřebovat jen proto, aby zakryli jimi zaviněný krach.
Odmítám jakékoliv zvyšování daní, ze kterých se platí kontraproduktivní projekty Ukrajina, Green Deal, luxusní život papalášů a zbrojení namířené proti Rusku. Jsem Čech nesnášející modrožlutou kombinaci na vlajce, euro a eurounijní směrnice. A když už je přijímáme, proč se u nás nadále vybírá clo například za dovoz amerických aut, které bylo Bruselem zrušeno k poslednímu červnu 2026?
Nemám potřebu odvádět daně státu, který mne nejen nereprezentuje či nechrání před plány jiných, ale zároveň nás chce stále více ožebračovat. Nepotřebuji platit nadstandard politiků. A vždy budu hledat způsob, jak se nepoddávat nesmyslným nápadům neschopných elit.
Chtějí omezit náš pohyb, ořezat naše potřeby, práva a svobody. Ve všech směrech. A nakonec nás dorazit a sáhnout na soukromé vlastnictví. Babiš na tom nic nezmění, sedí s nimi ve stejném vlaku.
Jen ne každému to dojde.
Fiala byl obrovský průšvih, Babiš ve výsledku nebude výrazně lepší.
Píše se to těžko, ale změny k lepšímu nečekejme, pokud si je nevybojujeme.