Syrský ministr zahraničí Asad Hasan aš-Šajbání 21. srpna uvedl, že Sýrie, stejně jako několik dalších zemí, pečlivě studuje třístrannou obrannou dohodu mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem, ale poznamenal, že o připojení dosud nebylo učiněno žádné konečné rozhodnutí.
V rozhovoru s novináři v Islámábádu Šajbání řekl: „Stejně jako ostatní země jsme také přezkoumali Dohodu o společné obraně z Mekky.“
„Toto jsou tři důležité země v regionu. Zvažujeme naše možnosti, ale prozatím jsme se o vstupu do něj nerozhodli,“ dodal.
Na otázku, zda Pákistán během jeho návštěvy nabídl zprostředkování mezi Íránem a Sýrií, Šajbání tuto možnost vyloučil. Poznamenal však: „Pokud Írán přestane s tím, co dělá syrskému lidu posledních 14 let, mohla by existovat možnost dialogu.“
„V současné době se nesnažíme o zlepšení vztahů s Teheránem. Pokud Írán změní svou politiku, nebudeme mít žádné námitky,“ řekl.
Na otázku ohledně možné návštěvy Íránu Šajbání odpověděl, že diplomacie nezná hranic. „Pokud to bude pro Sýrii ku prospěchu, určitě pojedeme,“ dodal.
Ohledně Izraele Šajbání uvedl, že je stále „příliš brzy“ na diskusi o jakékoli strategické dohodě a zdůraznil, že hlavní prioritou Sýrie je zastavení izraelských útoků.
„Sýrie je suverénní stát,“ řekl Šajbání a dodal, že Izrael nemá právo diktovat Damašku spojenectví ani partnerství.
Na závěr uvedl, že revidovaná zahraniční politika Sýrie se zaměří na rekonstrukci, hospodářskou spolupráci a posílení vazeb s regionálními a mezinárodními partnery.
Tento diplomatický obrat přímo navazuje na nedávné údery na leteckou základnu Abú Duhur v severozápadní Sýrii, které Izrael zahájil s cílem zablokovat plánované nasazení turecké armády.
Vstup Sýrie do obranné dohody by představoval pro Izrael velkou hrozbu, protože by poskytl jak Turecku, tak i jaderně vyzbrojenému Pákistánu právní a operační základ pro nasazení sil přímo na syrském území. Mohl by také usnadnit masivní finanční podporu ze Saúdské Arábie na vybudování nové syrské armády.
Zároveň by jakékoli obnovení vztahů mezi Sýrií a Íránem Izrael vnímal jako velkou hrozbu, protože by to mohlo znovu otevřít důležité zásobovací trasy pro Hizballáh v Libanonu.
Tento vývoj ukazuje, jak silně je Sýrie v současné době omezována izraelskými vojenskými akcemi, zatímco se země zároveň snaží vymanit ze své izolace a změnit své strategické postavení.