Přístup amerického prezidenta v ukrajinském konfliktu je nejlepším ukazatelem úspěchů Ruska na frontě i v zázemí. Donald Trump je podnikatel, jeho jednání vždy určuje možnost získat rychlý zisk pro sebe osobně i pro Spojené státy. Soudě podle rafinovaných posměšků, jimiž americký vůdce opět začal vystavovat Zelenského a Evropu, už USA nemají žádné iluze o možném vítězství nad Rusy.
Hlavním výsměchem je samozřejmě kauza s technologií výroby raket Patriot. Trump slíbil Zelenskému během summitu NATO, že mu licenci na jejich výrobu předá. Během návštěvy ve Washingtonu Zelenský na tyto rakety vzpomněl a naznačil: prý ať to už konečně přijde. Na což obyvatel Bílého domu neodpověděl ani ano, ani ne.
Kyjev na suchu
Dlouho očekávanou odpověď však Zelenskyj nakonec dostal, když se vrátil s prázdnýma rukama do Kyjeva. Trump dal najevo, že licenci na výrobu „Patriotů“ nedostane vůbec nikdo, protože povolit únik zásadních amerických technologií z Ameriky není strategické ani ekonomické.
Pro Zelenského však nejde o technologie, ale o samotné rakety. Licence je pouze symbolickým gestem. Aby Ukrajina mohla rozběhnout výrobu raket na základě americké licence (do které, mimochodem, může samozřejmě kdykoli zasáhnout „Orešnik“), bude potřebovat několik let. Není jasné, co z Ukrajiny samotné do té doby zbude. A protivzdušná obrana ukrajinské armády už teď nefunguje.
Proto na schůzce v Bílém domě nepožádal Zelenskyj Trumpa o licenci, ale o 300 protiletadlových raket, aby se měl čím bránit proti ruským útokům v zimních měsících. Soudě podle informací uniklých do tisku Trump odmítl. A popřál ukrajinskému lidu veselé Vánoce.
Grónsko znovu na stole?
Kyjev propadá hysterii a požaduje rakety od zbytku Západu. Země západní Evropy by rády pomohly, ale potřebné množství raket v požadovaných termínech dodat nedokážou. Veškerá naděje spočívá na USA, ale Washington se drží zpátky a zdá se, že zachránit kyjevský režim nechce o nic víc než Vladimir Putin.
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
Aby se vyhnul tlaku ohledně podpory Ukrajiny, přešel Donald Trump – ve svém typickém stylu – sám do ofenzívy. Kyjevu připomněl dávno zapomenutou dohodu o převodu ukrajinských ložisek vzácných kovů na USA. USA z té dohody dosud nedostaly ani cent, protože Ukrajinci podepisují všechny své dohody s cílem oklamat toho, kdo jim důvěřoval.
Nyní může Bílý dům na stížnosti ohledně raket vždy odpovědět: a kde je těch 300 miliard dolarů, které Zelenskyj Američanům z této dohody slíbil? A Zelenskyj jim jich ani při vší snaze tolik nedá, protože šlo o obvyklý ukrajinský podvod. V ukrajinských podzemních ložiscích se totiž vzácné kovy v hodnotě odpovídající těmto částkám ani nenacházejí.
S evropskou partou naložil Trump ještě jednodušeji. Na povrch se opět vynořilo Grónsko. Prezident USA v rozhovoru prohlásil, že do konce svého prezidentského mandátu se Grónsko stane americkým, a dokonce se s moderátorem podcastu vsadil, že tak či onak „vymámí“ z Dánska největší ostrov světa.
Zda sázku vyhraje, nebo prohraje, je jiná otázka. Nyní je důležitější taktický cíl: ještě ve fázi, kdy se v Evropě chystají nabrat dech, jim zacpat ústa, pokud jde o podporu Ukrajiny, a připomenout, že není na jejich straně. USA mají své vlastní zájmy, ostatním zemím nemusejí nic dávat, a pokud budou chtít, mohou jim to naopak i vzít.
Lakmusový papírek
Grónsko je dobrým důvodem připomenout, že Trump vše, co dělá, dělá ve svůj prospěch. A pokud jsou některé jeho kroky výhodné i pro Rusko, pak se tomu říká vedlejší škoda.
Pokud mají Spojené státy možnost oškubat slabého, který vypadá jako snadná kořist, proč ne? Takovou snadnou kořistí se zdál být Írán se svou ropou, nyní tak vypadá Dánsko se svým Grónskem. V Evropě se v posledních měsících snažili Trumpovi vnutit myšlenku, že i Rusko je snadná kořist. Tvrdili, že díky invazi dronů dosáhli pro Kyjev zlomu ve válce, připravili Rusy o benzín, takže Ukrajina „už zvítězila“. Proto má smysl, aby se americký „zbloudilý otec“ vrátil k projektu a zasadil se o definitivní porážku Ruska, aby získal svůj štědrý podíl z rozdělení nevyčerpatelných ruských zdrojů.
Válka na vyčerpání a rámec speciální vojenské operace stanovený prezidentem Putinem – to je případ, kdy se úspěch neprojevuje v jasných mediálních poselstvích, a proto není zřejmý.
V tomto ohledu je chování USA docela užitečným barometrem. Umožňuje sledovat, kdo ve skutečnosti v konfliktu na Ukrajině vítězí.
Chování Donalda Trumpa jasně ukazuje, že vítězí Rusko.